Josef Lippert
Josef Lippert | |
---|---|
Narození | 10. února 1861 Žatec ![]() |
Úmrtí | 17. května 1936 (ve věku 75 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Národnost | německá |
Povolání | obchodník, restauratér |
Ocenění | c. a k. dvorní dodavatel |
Choť | Emílie, rozená Frauzová |
Děti | Viktor a Marie |
Rodiče | František |
Příbuzní | František Lippert, hoteliér (bratr) Dr. Rudolf Knapp (švagr) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Lippert (10. února 1861 Žatec – 17. května 1936 Praha)[1][2] byl českoněmecký obchodník a podnikatel v gastronomii, zakladatel lahůdkářství Lippert v Praze, místopředseda akciové společnosti Julius Meinl A.G..

Život
Josef Lippert přišel do Prahy v roce 1884 po několikaleté praxi ve středoevropských provozech a pravděpodobně v roce 1890 nastoupil jako disponent do lahůdkářství Ferdinanda Wandase, které později sám zakoupil a od 29. března 1892 začal provozovat pod svým jménem. Sídlilo Na příkopě v domě čp. 853/II U černé růže, s průchodem do Panské ulice, později nazývané Lippertova pasáž. 28. října 1893 se Lippert v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně oženil s Emilií Frauzovou z Karlových Varů.[3][4]
Lippertovo lahůdkářství proslulo od konce 90. let 19. století, roku 1900 mu byl propůjčen titul c. a k. dvorního dodavatele a za první republiky patřil v Praze ke čtyřem prestižním gastronomickým závodům (Dřeva-Lippert-Paukert-Vaňha). Zavedl si rovněž zasílatelství, nakupoval u něj například herec Vlasta Burian.
V roce 1923 se Lippertova síť gastronomických obchodů propojila s podniky Julia Meinla v Čechách do Akciové společnosti Julius Meinl A.G. se sídly v Praze na Vinohradech a v Litoměřicích, vstoupili do ní svým kapitálem další podnikatelé: Lippertův švagr Dr. Rudolf Knapp (velkostatkář v Českých Budějovicích), bankéři Jindřich Bělohříbek, Ota Freund, Josef Landsmann a další.[5]
V roce 1933 pro svou rodinu zakoupil vilu ve Střešovicích ve Slunné ulici 15, kde bydlel s manželkou a dětmi: synem Viktorem (1899-1969), který společně s otcem firmu rozšířil o restauraci v pasáži z Příkopů do Panské ulice, nazývanou pak Lippertova pasáž,[6] a dcerou Marií (* 1896).
Josef Lippert zemřel ve své vile -údajně náhle- 17. května 1936. Podle nekrologu v té době kromě vedení svých podniků v akciové společnosti Meinl byl také členem správní rady čokoládovny Küfferle v Rohatci, koloniální továrny na likéry ve Vídni a dánsko-rakouských margarinových závodů ve Vídni. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[1]
Dcera Marie obývala rodinnou vilu ve Střešovicích s manželem Dr. Rudolfem Knappem a jejich dětmi do konce druhé světové války. Viktor i Marie vstoupili v roce 1939 do NSDAP, a proto byly jejich rodiny v květnu 1945 internovány a v roce 1946 vysídleny do Německa.
Viktor Lippert s manželkou bydlel do konce války v podnájmu ve střešovické vile Na dračkách 1. Roku 1943 koupil hotel Saský dvůr (Sachsenhof) v Meiningenu.[7] Budovu hotelu však v květnu 1945 obsadili vojáci Rudé armády a Viktorův podnikatelský záměr nevyšel.
Obchodní značka Lippert byla obnovena po roce 1989 bez spojení s Lippertovou rodinou.
Odkazy
Související hesla
- Lippertova vila
Reference
- ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Norberta ve Střešovicích, sign. STŘ Z11, s. 224
- ↑ PV. Josef Lippert zemřel. Národní listy [online]. 1936-05-18. Josef Lippert zemřel Dostupné online].
- ↑ Zápis o sňatku v matrice kostela P. Marie Vítězné
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Pobytová přihláška rodiny
- ↑ Úřední věstník Republiky Československé č. 270 z 27.11.1923, s. 7945
- ↑ Národní listy roč. 74, č. 144 z 27.5.1934, inzerce s. 16
- ↑ idnes.cz 2. 4. 2004 Neklidný život majitele Klausovy vily
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Lippert na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Lippert