Josef Lippert

Josef Lippert
Narození10. února 1861
Žatec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. května 1936 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostněmecká
Povoláníobchodník, restauratér
Oceněníc. a k. dvorní dodavatel
ChoťEmílie, rozená Frauzová
DětiViktor a Marie
RodičeFrantišek
PříbuzníFrantišek Lippert, hoteliér (bratr)
Dr. Rudolf Knapp (švagr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Lippert (10. února 1861 Žatec17. května 1936 Praha)[1][2] byl českoněmecký obchodník a podnikatel v gastronomii, zakladatel lahůdkářství Lippert v Praze, místopředseda akciové společnosti Julius Meinl A.G..

Reklamní nálepka firmy Josefa Lipperta, před rokem 1915

Život

Josef Lippert přišel do Prahy v roce 1884 po několikaleté praxi ve středoevropských provozech a pravděpodobně v roce 1890 nastoupil jako disponent do lahůdkářství Ferdinanda Wandase, které později sám zakoupil a od 29. března 1892 začal provozovat pod svým jménem. Sídlilo Na příkopě v domě čp. 853/II U černé růže, s průchodem do Panské ulice, později nazývané Lippertova pasáž. 28. října 1893 se Lippert v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně oženil s Emilií Frauzovou z Karlových Varů.[3][4]

Lippertovo lahůdkářství proslulo od konce 90. let 19. století, roku 1900 mu byl propůjčen titul c. a k. dvorního dodavatele a za první republiky patřil v Praze ke čtyřem prestižním gastronomickým závodům (Dřeva-Lippert-Paukert-Vaňha). Zavedl si rovněž zasílatelství, nakupoval u něj například herec Vlasta Burian.

V roce 1923 se Lippertova síť gastronomických obchodů propojila s podniky Julia Meinla v Čechách do Akciové společnosti Julius Meinl A.G. se sídly v Praze na Vinohradech a v Litoměřicích, vstoupili do ní svým kapitálem další podnikatelé: Lippertův švagr Dr. Rudolf Knapp (velkostatkář v Českých Budějovicích), bankéři Jindřich Bělohříbek, Ota Freund, Josef Landsmann a další.[5]

V roce 1933 pro svou rodinu zakoupil vilu ve Střešovicích ve Slunné ulici 15, kde bydlel s manželkou a dětmi: synem Viktorem (1899-1969), který společně s otcem firmu rozšířil o restauraci v pasáži z Příkopů do Panské ulice, nazývanou pak Lippertova pasáž,[6] a dcerou Marií (* 1896).

Josef Lippert zemřel ve své vile -údajně náhle- 17. května 1936. Podle nekrologu v té době kromě vedení svých podniků v akciové společnosti Meinl byl také členem správní rady čokoládovny Küfferle v Rohatci, koloniální továrny na likéry ve Vídni a dánsko-rakouských margarinových závodů ve Vídni. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[1]

Dcera Marie obývala rodinnou vilu ve Střešovicích s manželem Dr. Rudolfem Knappem a jejich dětmi do konce druhé světové války. Viktor i Marie vstoupili v roce 1939 do NSDAP, a proto byly jejich rodiny v květnu 1945 internovány a v roce 1946 vysídleny do Německa.

Viktor Lippert s manželkou bydlel do konce války v podnájmu ve střešovické vile Na dračkách 1. Roku 1943 koupil hotel Saský dvůr (Sachsenhof) v Meiningenu.[7] Budovu hotelu však v květnu 1945 obsadili vojáci Rudé armády a Viktorův podnikatelský záměr nevyšel.

Obchodní značka Lippert byla obnovena po roce 1989 bez spojení s Lippertovou rodinou.

Odkazy

Související hesla

  • Lippertova vila

Reference

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Lippert na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“