Josef Ludvík

Josef Ludvík
Narození21. října 1912
České Budějovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. července 1952 (ve věku 39 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Ludvík (21. října 1912 České Budějovice8. července 1952 Věznice Pankrác) byl český příslušník SNB a agent chodec odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1952.[1]

Životopis

Narodil se v roce 1912 v Českých Budějovicích.[2] Po absolvování základní vojenské služby se stal v srpnu 1937 policejním strážníkem. Se svou manželkou měl dvě děti.

Během druhé světové války působil v protinacistickém odboji a účastnil se bojů během Pražského povstání.[3] Po jejím konci mu za jeho činnost udělil prezident Edvard Beneš medaili Za chrabrost. Ludvík pak začal působit jako strážmistr u Sboru národní bezpečnosti v Prachaticích.[4]

Po únoru 1948

Jeho švagr byl po únorovém převratu odsouzen za protistátní činnost a odeslán do komunistického pracovního tábora. Zatčena byla také jeho žena (tj. Ludvíkova sestra). Jako člen SNB byl po odsouzení jeho švagra šikanován svými kolegy a později byl zcela bezdůvodně suspendován.[4] V srpnu 1949 se rozhodl překročit státní hranici a utéct na Západ, což se mu povedlo, když ji překročil u osady Mlaka nedaleko Českých Žlebů. V Západním Německu se poté stal agentem amerických i britských tajných služeb. Poté působil jako agent chodec, přičemž poprvé se do Československa vrátil v dubnu 1950.[3][5] V květnu 1951 byl se svým kamarádem dopaden nedaleko Horské Kvildy při nelegálním přechodu státní hranice, při němž převáděli dvě ženy. Při zatýkání příslušníky Státní bezpečnosti se nebránil, aby neohrozil životy převáděných žen. V únoru 1952 byl za trestné činy velezrady a vyzvědačství v politickém procesu odsouzen k trestu smrti. Soudci případu o jeho osobě pronesli: „Je vidno, že obviněný se svým jednáním sám vyřadil ze společnosti dělnické třídy, ze které pochází, a že je tak narušeného charakteru, že nelze u něho očekávati nápravu, takže je nutno v zájmu bezpečnosti společnosti ho zlikvidovat.“[3] Popraven byl v červenci 1952.[4]

Odkazy

Reference

  1. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  2. Josef Ludvík. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  3. a b c Památce budějckého agenta - chodce Josefa Ludvíka. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  4. a b c REDAKCE. Fešáci kluci, říká o kamarádech Král Šumavy Josef Hasil. Deník.cz. 2012-07-06. Dostupné online [cit. 2024-05-12]. 
  5. Výstava „Na frontě studené války“. www.ustrcr.cz. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“