Josef Müldner

PhDr. Josef Müldner
Rodné jméno	Josef František Bedřich Müldner
Narození	21. srpna 1880 Libeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. dubna 1954 (ve věku 73 let) nebo 14. srpna 1954 (ve věku 73 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	Učitel, básník, prozaik
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Významná díla	Poslední kentaur
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Müldner, (21. srpna 1880 Libeň^[1] – 14. dubna 1954 Praha^[1]), byl český učitel, prozaik a básník. Je považován za průkopníka české sci-fi literatury.^{[p 1]}

Narodil se v rodině libeňského lékárníka Josefa Müldnera (1851–1916) a jeho manželky Berty, rozené Schmiedtové (1857). U křtu dostal jméno Josef František Bedřich.^[1] Měl starší sestru Bertu (1879).^[2] Studoval na gymnáziu v Křemencové a gymnáziu v Truhlářské ulici. Po maturitě roku 1899 složil na Filozofické fakultě Karlovy univerzity státní zkoušky a dizertaci obhájil v roce 1906.^[3]

Během studií (roku 1906) patřil s Romanem Haškem k redaktorům časopisu Letáky.^{[p 2]} Později se stal členem (i členem výboru) Spolku českých spisovatelů beletristů Máj.

Po studiích byl středoškolským profesorem na gymnáziu v Uherském Hradišti a na gymnáziu Královské Vinohrady a na reálkách v Lounech a na Královských Vinohradech. První světovou válku prožil na srbské a italské frontě, kde setrval do roku 1918. Po návratu učil na vinohradské reálce až do roku 1939.

Procestoval řadu evropských zemí, ze sportů se věnoval šermu a jízdě na koni. Podporoval nárok Československa na Slezsko i myšlenku přístupu slovanských národů k Jadranu a Baltskému moři.^[3][4]

Josef Müldner byl dvakrát ženat. Poprvé se oženil s Gabrielou, rozenou Reičovou (1892).^[5]

Dne 25. 8. 1945 se v Horních Mokropsech oženil podruhé, s Marií Suchomelovou.^[1]

Svůj názor o úpadku české literární kritiky vyjádřil v polemice Kritika kritiky slovy, že kritika „... je řemeslným zneužíváním svobody slova.“^[6]

Josef Müldner přispíval do řady deníků a časopisů jako Světozor,^[7] Zlatá Praha a dalších. Často přispíval zejména do časopisu Zvon.^[8]

• Návraty (kniha básní, v Praze, J. Müldner, 1901)
• Stroskotání (verše, V Praze, nákladem časopisu Srdce, 1903)
• Výčitky (Praha, nákladem vlastním, 1911)

• Poslední Kentaur (román obrazu a života, inspirováno životem malíře Beneše Knüpfera, Praha, Ottovo nakladatelství, 1919); časopisecké vydání na pokračování Zlatá Praha^{[9][p 3]}
• Smutek políbených (povídky o milenkách, Praha, Unie, 1920)
• Dopisy paní du Barry (Plzeň, K. Beníško, 1921)
• Zpovědnice dona Juana (historie bolesti a touhy; Praha, Unie, 1922^[10] a Osvětový odbor Družiny dobrovolců čsl. zahraničního vojska, 1934)
• Blouznění mnicha Innocence (román - povídka; Praha, Strom, 1924 nebo 1925)
• Dům u dvou bohyní (román třípatrového člověka; Praha, Unie, 1924 a Osvětový odbor Družiny dobrovolců čsl. zahraničního vojska)

1935)

• Útok života (román mládí; Praha, Svátek, 1924)

• Zločin doktora Modrana (román živlů a hrůz r. 1999; V Praze, Šolc a Šimáček, 1922)

Ve Zločinu doktora Modrana předvídal Josef Müldner tragickou migrační vlnu v důsledku klimatických změn. Nikoliv však z jihu na sever jako důsledek nedostatku vody a jiných příčin, ale ze severu na jih, kdy lidé prchají do Afriky před vlhkem a mrazem, rozšiřujícími se od severu po Evropě. Román se odehrává v Praze roku 1999.

• Hvězdná lavina (románová vidina budoucna; v Praze, Šolc a Šimáček, 1926)

• Jan Myllner z Milhauzu – Dopisy a činnost úřední, Díl I. a II. (Praha, nákladem vlastním, distributor Osvětový odbor družiny dobrovolců, 1934)^[11]
• Po stopách baltických Slovanů (průvodce po sídlech a dějinách baltických Slovanů; Praha, nákladem vlastním, 1934)

• Zvířata a lidé ve válce 1914-1918 (Dvoudílné vzpomínky; V Praze, Družina čsl. legionářů, 1928)

• Joža Uprka – pohled do jeho života a práce (předneseno v přednáškovém večeru dne 25. února 1907; v Plzni, Spolek přátel vědy a literatury české v Plzni, 1907)
• Organisační síla území ve vývoji států (Královské Vinohrady, Albert Malíř, 1910)
• Území Československé republiky a moře (Praha, Vilímek, 1919)
• Námořní společnost československá, její vznik a úkoly (v Praze, Námořní společnost československá, 1920)
• Slovanský přístup k moři (Praha, Čsl. obec bývalých námořníků revolucionářů, 1926
• Křižník Svatý Jiří (Praha, nakladatel není známý, 1927)
• Riviéra – Průvodce po severní Italii a jižní Francii (v Praze, Výpravna družiny čsl. legionářů, 1928)
• Náš stát ve vývoji světových dějin (Státotvorné vlivy přírodní, nezbytná úprava státních hranic; Praha, Josef R. Vilímek, 1946)

Podle vlastních údajů měl být Josef Müldner potomkem Petra Milnera z Milhauzů, člena stavovského direktoria během českého stavovského povstání. Věnování „Památce svého předka Petra Myldnera z Mylhausů ...“ uvedl v románu Zločin doktora Modrana, upravil však pravopis jména údajného předka do formy, která se v odborné literatuře nevyskytuje, ale je bližší pravopisu jeho vlastního příjmení.^[12]

Písemné pozůstalosti dalšího představitele rodu Milnerů věnoval Josef Müldner publikaci Jan Myllner z Milhauzu – Dopisy a činnost úřední, Díl I. a II.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Müldner

• DOKOUPIL, Blahoslav. Josef Müldner. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/I. M–O. S. 368–369.

• Seznam českých spisovatelů
• Seznam českých spisovatelů science fiction