Josef Müller (statkář)

Josef Müller
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1872 – 1872[1]
Ve funkci:
1879 – 1885
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Ve funkci:
1885 – 1887
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(Strana konzervativního velkostatku)

Narozenícca 1810
Úmrtí18. dubna 1890
Jindice nebo Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
DětiJosef Müller
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Müller (cca 1810[2]18. dubna 1890[3][2] Jindice[2][4] nebo Praha[3]) byl rakouský a český statkář a politik české národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu.

Biografie

Působil jako velkostatkář v Jindicích. Od roku 1848 byl členem Vlastenecko-hospodářské společnosti.[2] Statek Jindice a Křečovice koupil 5. května 1847 za 190 000 zlatých.[5] V 60. letech 19. století byl prvním okresním starostou pro okres Uhlířské Janovice. V domovských Jindicích pak zastával funkci obecního starosty.[4]

Angažoval se ve vysoké politice. V zemských volbách v lednu 1867 se stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[6] Na sněm se vrátil ve volbách v roce 1870.[7] Poslancem se znovu stal ve volbách v roce 1883.[8] Rezignoval roku 1887.[9]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam ho zemský sněm zvolil již v roce 1872 (tehdy Říšská rada ještě volena nepřímo zemskými sněmy). Jeho volba byla uznána 1. února 1872.[10] Nedostavil se ale do sněmovny, a proto byl jeho mandát 23. února 1872 prohlášen za zaniklý.[11] V rámci tehdejší české pasivní rezistence mandát nepřevzal a na práci Říšské rady se fakticky nepodílel. Do parlamentu se vrátil až ve volbách roku 1879 za kurii velkostatkářskou v Čechách.[12] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Josef Müller, statkář, bytem Jindice.[13]

Je zmiňován jako český konzervativní poslanec.[14] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku.[15] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[16]

Zemřel v dubnu 1890.[3][4] Statek Jindice získal po jeho smrti statkář a politik Alois Welz.[5]

Jeho syn Josef Müller (1834–1910) byl rovněž aktivní v politice a zastával post ředitele centrální mincovny ve Vídni.[15]

Odkazy

Reference

  1. V rámci české pasivní rezistence mandát nepřevzal a na práci Říšské rady se fakticky nepodílel.
  2. a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 206. 
  3. a b c Tagesneuigkeiten. Wiener Landwirtschaftliche Zeitung. Duben 1890, čís. 33, s. 4. Dostupné online. 
  4. a b c Denní zprávy. Národní listy. Duben 1890, roč. 30, čís. 107, s. 2. Dostupné online. 
  5. a b KUTNOHORSKO, SLOVEM I OBRAZEM. PRÁCE VEŠKERÉHO UČITELSTVA OKRESU. DÍL DRUHÝ. MÍSTOPIS OKRESNÍHO HEJTMANSTVÍ. ČÁST II. SOUDNÍ OKRES UHLÍŘSKOJANOVICKÝ. [online]. cms-kh.cz [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  6. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/5/stenprot/001schuz/s001001.htm
  10. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0007&page=364&size=45
  11. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0007&size=45&page=440
  12. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  13. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=308
  14. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  15. a b Politik, 12. 1. 1897, s. 2.
  16. Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)