Josef Machoň

Josef Machoň
Základní informace
Narození5. května 1880
Olbramovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. září 1962 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryvokální hudba a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel a sbormistr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Machoň (5. května 1880, Olbramovice2. září 1962, Praha) byl český hudební skladatel.

Život

Byl synem olbramovického učitele Josefa Machoně (18531919), který se stal známým svými pracemi o včelařství a byl prvním starostou dobrovolných hasičů v Olbramovicích. Kromě toho byl znamenitým muzikantem a poskytl synovi základní hudební vzdělání. Machoň jr. vystudoval reálku v Českých Budějovicích a pokračoval studiem stavebního inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Vedle toho byl přijat na Pražskou konzervatoř. Pro kolizi z přednáškami na technice musel však řádné studium přerušit, ale pokračoval soukromě studiem hry na klavír (Albína Scheborová), na housle (Otmar Mácha) a na violoncello (Ferdinand Schubert). Kromě toho studoval i skladbu u Vítězslava Nováka a instrumentaci u Jaroslava Řídkého.

Stal se železničním úředníkem v Lublani a v Plzni. Za 1. světové války sloužil v armádě a po vzniku Československa působil na Ministerstvu železnic v Praze. Ve všech svých působištích se intenzivně věnoval hudbě. Byl sbormistrem dělnického pěveckého spolku v Praze-Libni, členem orchestru železničních úředníků, členem komitétu pro propagaci komorní hudby i členem výboru Mozartovy obce v ČSR. Přispíval svými hudebními referáty do časopisuů Hudební rozhledy a Směr.

Svou skladatelskou činnost zaměřil především na písně a sbory. Zejména jeho písňová tvorba byla úspěšná a jeho díla byla uváděny i v zahraničí. Velmi intenzivně se věnoval hudbě pro loutkové divadlo. Byl členem loutkového odboru lidových ústavů. Publikoval studii O loutkářské hudbě a svými články přispíval do časopisu Loutkář. Spolupracoval i s divadlem Josefa Skupy (Amorkovy rozmary z roku 1930 byly nahrány na gramofonové desky).

Dílo

Písně

  • Smutky rozchodu (1917)
  • Písničky (dětské písně, 1929)
  • Kratochvilné písně o zvířátkách 1931)
  • Písničky o panence (1930)
  • Loutky se představují (1930)
  • Rolničky (1930)
  • Rozmarné písničky (1932)
  • Touha a nadšení (1932)
  • K domovu (1933)
  • Tři písně s orchestrem (1933)
  • V den matek (1933)
  • Ves zpívá (1934)
  • Čtyři popěvky (1934)
  • Vojácké písně (1937)
  • Jarní písně (1937)
  • Z dětského světa (1940, 1950)
  • Maloskalské písně (1940)
  • Sbírka vážných písní (1943)
  • Z naší vesnice (1942)
  • Zpíváme dětem (1942)
  • Olbramovické písně (1943)
  • Sbírka písní v lidovém tónu (1937–1950)
  • Kytička ze Slovenska (1949)
  • Loutkové písně příležitostné (1950)
  • Naše máma (1951)
  • Ozářené mládí (1951)
  • Sbírka písní (1955)
  • Z pokladu Karla Jaromíra Erbena (1955)
  • Písně o ženách a ženění (1956)

Sbory

  • Utonulá (1910)
  • Sbory pro pohřby žehem (1920)
  • Pohřební sbory kremační (1924)
  • Oslavné sbory (1924)

Klavírní skladby

  • Tance (1920)
  • V říši loutek (1930)
  • Mladým pianistům (1934)
  • V říši dětských snů (1937)
  • Rodným krajem (1938)
  • Jarní nálady (1937)
  • Klavírní skladby op. 62 a op. 64 (1950, 1952)

Některé klavírní skladby byl upraveny i pro malý orchestr.

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“