Josef Maria Baernreither
Josef Maria Baernreither | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1878 – ??? | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1883 – 1907 | |
18. ministr obchodu Předlitavska | |
Ve funkci: 7. března[zdroj?] 1898 – 4. října 1898 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | František z Thun-Hohensteinu |
Předchůdce | Ernest von Koerber |
Nástupce | Josef von Dipauli |
Člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1908 – ??? | |
Ministr bez portfeje Předlitavska | |
Ve funkci: 20. prosince 1916 – 22. června 1917 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) (ústavověrný velkostatek) |
Narození | 12. dubna 1845 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. září 1925 (ve věku 80 let) Teplice Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univ. |
Profese | politik a soudce |
Ocenění | Čestné občanství města České Budějovice |
Commons | Josef Maria Baernreither |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Maria Baernreither, též Joseph Maria Baernreither (12. dubna 1845 Praha – 19. září 1925 Teplice), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský (český) soudce a politik, koncem 19. století ministr obchodu Předlitavska ve vládě Franze Thuna, za první světové války ministr bez portfeje ve vládě Heinricha Clam-Martinice.
Biografie
Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde roku 1871 získal titul doktora práv. Působil jako soudce u pražského obchodního soudu, později u trestního soudu. Od roku 1874 byl soudním adjunktem v Liberci. Následujícího roku působil krátce u zemského soudu v Praze a téhož roku nastoupil na vídeňské ministerstvo spravedlnosti. Od roku 1878 zasedal jako poslanec na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen ve velkostatkářské kurii a kde se začlenil do frakce ústavověrného velkostatku.[1][2]
Stal se i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor). Podle některých zdrojů již v roce 1883[1], podle jiných až ve volbách do Říšské rady roku 1885 (velkostatkářská kurie v Čechách). Mandát ve vídeňském parlamentu obhájil za tuto kurii i ve volbách do Říšské rady roku 1891, volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1907.[3]
Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[4] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[5] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[6] Ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen opět za Sjednocenou německou levici.[7] Po volbách roku 1897 se uvádí jako člen klubu ústavověrných velkostatkářů.[8]
Kvůli politické dráze opustil post ministerského úředníka a profesně působil u vídeňského zemského soudu, později se zcela zaměřil na profesionální politickou činnost. V parlamentu se zasloužil o soudní reformu a patřil mezi výrazné osobnosti německé liberální scény.[1][2]
První vrchol jeho politické kariéry nastal koncem 19. století za vlády Franze Thuna, v níž se stal ministrem obchodu. Funkci zastával v období 7. března 1898 – 4. října 1898.[9] Jako ministr spustil přípravy k přijetí nového zákona o cenných papírech.[1] Thunova vláda ovšem netrvala dlouho, Baernreither ji opustil už v říjnu 1898. Na přelomu století vrcholilo česko-německé napětí v Čechách. V letech 1900-1905 se proto věnoval převážně tématům národnostního vyrovnání v Čechách, později se orientoval na ochranu dětí a roku 1907 inicioval konání prvního kongresu na ochranu dětí v Salcburku.[2]
V roce 1908 (podle jiných zdrojů v roce 1907) byl jmenován členem Panské sněmovny. Zde se připojil k frakci ústavověrné levice. Byl členem společné delegace předlitavského a uherského parlamentu a stal se odborníkem na Bosnu a jihoslovanskou otázku, jejíž vyřešení považoval za klíčový problém monarchie.[1][2]
Opětovně se na ministerskou pozici dostal až za první světové války, kdy byl ministrem bez portfeje ve vládě Heinricha Clam-Martinice (od 20. prosince 1916 do 22. června 1917).[10] Jako ministr se snažil rozvíjet sociální péči. Po rozpadu monarchie se stáhl z aktivního politického života.[2]
Zemřel roku 1925 v Teplicích a byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze[11].
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, B, s. 43. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-03-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e AT-OeStA/HHStA SB NL Baernreither Nachlass Joseph Baernreither, 1845-1925 (Bestand) [online]. archivinformationssystem.at [cit. 2013-03-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
- ↑ Das Vaterland, 23. 3. 1897, s. 4.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 591–592.
- ↑ BAERNREITHER Josef Maria 12.4.1845-19.9.1925 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-09-07]. Dostupné online.
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Maria Baernreither
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Maria Baernreither na Wikimedia Commons
- Josef Maria Baernreither v Biografickém slovníku českých zemí
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Maria Baernreither (1845 - 1925), Český a rakousko-uherský soudce a politik.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial Coat of Arms of Austria used in 1915