Josef Masopust

Josef Masopust
Josef Masopust (1962)
Osobní informace
Datum narození	9. února 1931
Místo narození	Střimice, Československo Československo
Datum úmrtí	29. června 2015 (ve věku 84 let)
Místo úmrtí	Praha, Česko Česko
Klubové informace
Pozice	střední záložník
Mládežnické kluby
1945–1949 SK Most / ZSJ Uhlomost Most
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1950–1952 1952–1968 1968–1970 Technomat / Vodotechna Teplice ATK / ÚDA / AS Dukla Praha Crossing Club Schaerbeek 00540(10) 003240(69) 04300(9)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1954–1966 Československo 0630(10)
Trenérská kariéra
Roky Klub 1973–1976 1976–1980 1980–1984 1984–1987 1988–1991 1992 1993–1996 AS Dukla Praha B TJ Zbrojovka Brno KSC Hasselt Československo Indonésie (junioři) FC Boby Brno FK Pelikán Děčín
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale MS 1962 ČSSR Mistrovství Evropy ve fotbale ME 1960 ČSSR Fotbalová liga Československa 1953 ÚDA Praha 1956 Dukla Praha 1957/1958 Dukla Praha 1960/1961 Dukla Praha 1961/1962 Dukla Praha 1962/1963 Dukla Praha 1963/1964 Dukla Praha 1965/1966 Dukla Praha 1977/1978 Zbrojovka Brno - trenér
Další informace
Povolání	fotbalista a fotbalový trenér
Manžel(ka)	Věra Masopustová
Děti	2
Podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Masopust (9. února 1931 Střimice u Mostu – 29. června 2015 Praha) byl český fotbalový hráč a trenér, reprezentant tehdejšího Československa. V roce 1962 obdržel cenu Zlatý míč pro nejlepšího evropského fotbalistu.^[1] Českomoravský fotbalový svaz ho vyhlásil Nejlepším českým fotbalistou posledních 50 let.^[2] V roce 2000 vyhrál anketu Česká fotbalová osobnost století a krátce poté jej odborníci zvolili za českého Fotbalistu století. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.^[3] Figuroval na seznamu UEFA Jubilee 52 Golden Players.^[4][5]

Od roku 2009 je po něm pojmenován mostecký stadion (Fotbalový stadion Josefa Masopusta). V květnu 2012 byla na jeho památku odhalena u stadionu Dukly Praha na Julisce v Praze 6 jeho socha.

Narodil se roku 1931 ve vesnici Střimice u Mostu jako nejstarší z šesti dětí do rodiny horníka. Kvůli těžbě hnědého uhlí přestala obec existovat.

Fotbal ho učaroval od malička. V tomto ohledu zdědil nadání po otci, který také hrával fotbal, ale ne na vysoké úrovni, jako v budoucnu jeho syn. Otec mu vštěpoval zásady fair play, které se výrazně projevily v jeho budoucí fotbalové kariéře.

První ligu začal hrát na fotbalovém stadiónu Na drožďárně v Teplicích. Poté přestoupil do klubu Dukla Praha, za který hrál téměř celou svou kariéru a v jehož dresu, vedle reprezentačního, také získával fotbalovou slávu.

S manželkou Věrou měl syna Antonína a dceru Ivanu. Byl čtyřnásobným dědečkem.

Zemřel 29. června 2015 po dlouhé nemoci. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově. Hrob zdobí bronzová plastika od sochaře Ondřeje Olivy.^[6]

Krátce po válce se stal hráčem dorosteneckého mužstva Mostu, kam se rodina po válce přestěhovala. V sedmnácti už hrál za A-mužstvo. V roce 1949, v osmnácti letech, podepsal přestup do ligových Teplic, za které hrál od začátku sezóny 1950 dva roky. Když nastoupil vojenskou základní službu, přešel do nově se tvořícího klubu ATK Praha, který později působil pod názvy ÚDA a Dukla Praha. V armádním mužstvu zůstal patnáct let. Po celou dobu hrál na místě levého záložníka. Stal se tvůrcem hry a spolu s týmem získal sedm ligových titulů.

Reprezentační dres Československa oblékl poprvé v roce 1954 a za národní mužstvo odehrál celkem 63 zápasů, ve kterých vstřelil 10 branek. Měl velký podíl na třetím místě našich fotbalistů na mistrovství Evropy 1960 ve Francii a především na stříbrném umístění na mistrovství světa 1962 v Chile. O půl roku později získal Zlatý míč, který se každoročně uděluje nejlepšímu fotbalistovi Evropy.^[7] V letech 1963–1965 hrál za vybraná mužstva světa a Evropy, v týmu Evropy mu byla svěřena funkce kapitána. Závěr hráčské kariéry strávil v letech 1968–1970 v Belgii. Na vrcholné úrovni se pohyboval do třiceti devíti let.

Z mnoha set utkání, která sehrál, mu v paměti nejvíce utkvěl zápasy Dukla Praha – FC Santos v roce 1959 v Mexiko City a Československo – Brazílie ve finále mistrovství světa 1962 v Santiago de Chile. V utkání v Mexiku vyhrála Dukla Praha nad tehdy patrně nejlepším světovým fotbalovým klubem z Brazílie 4:3. Vstřelil dva góly, byl nejlepším hráčem zápasu a podal lepší výkon než největší hvězda Santosu Pelé. Druhým vrcholem pro něj bylo finále mistrovství světa 1962, ve kterém vstřelil Brazilcům jediný a v dané chvíli vedoucí gól Československa, které však nakonec prohrálo 1:3.

V 63 reprezentačních zápasech (1954–1966) dal Masopust 10 gólů^[8]. Svou hráčskou kariéru prožil v týmech Teplic (54 zápasů v letech 1950–1951) a zejména v ATK, později přejmenovaný na Dukla Praha – (350 zápasů v období 1952–1968).^[7] V československé lize zaznamenal 386 zápasů a 79 gólů. V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil ve 37 utkáních a dal 5 gólů a v Poháru vítězů pohárů nastoupil ve 4 utkáních a dal 1 gól. V březnu 2004 ho Pelé jmenoval jedním ze 125 nejlepších žijících fotbalistů světa.^[9]

Po roce 1968 se stal hrajícím trenérem belgického týmu Crossing. V sezóně 1977/78 přivedl k titulu ligového mistra Zbrojovku Brno^[7], v letech 1984–1988 byl trenérem reprezentace Československa.^[10] V letech 1988 až 1991 pak působil v Indonésii jako trenér tamějšího reprezentačního mužstva juniorů (hráčů do 21 let). Řadu let vykonával funkci předsedy Nadace fotbalových internacionálů.

• 
  Trénink v dřevácích
• 
  V národním dresu, rok 1962
• 
  Josef Masopust (v tmavém) v souboji s Bobby Moorem (1963)
• 
  V dobách trénování (1974)
• 
  Se Zdeňkem Nehodou a Ivo Viktorem v roce 1974
• 
  Podpis Josefa Masopusta (2011)
• 
  Rozhovor s novináři, rok 2012
• 
  Pohřeb na trávníku Stadionu na Julisce
• 
  Čestná vojenská jednotka nese Masopustovu rakev

• MASOPUST, Josef; URBAN, Ivo. Deset zlatých míčů. Praha: Naše vojsko, 1967. 113 s. 
• MASOPUST, Josef; URBAN, Ivo. S míčem kolem světa. Praha: Mladá fronta, 1969. 226 s. 
• MASOPUST, Josef; KOTRBA, Jan. Druhý poločas. Praha: Naše vojsko, 1987. 365 s. 
• FELDSTEIN, Petr. Fotbal jménem Masopust. Praha: Český klub, 2003. 419 s. ISBN 80-85637-84-7. 
• NIKODÝM, Jiří; NOHEJL, Tomáš; VLČEK, Petr; ŽATKULIAK, Alois. Pan trenér. Úvod Jiří Kejval, předseda ČOV. Praha: Mladá fronta, 2017. 159 s. ISBN 978-80-204-4403-5. Kapitola Josef Masopust: Se slušností mezi fotbalové božstvo, s. 94–102. 
• 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 180–181. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Masopust na Wikimedia Commons
• (česky) Reprezentační statistika Josefa Masopusta
• (česky) Masopustovi k 80. narozeninám blahopřály desítky osobností.
• (česky) Vzkaz Josefa Masopusta – dokument ČT, možnost online přehrání
• (česky) Síň slávy na stránkách FK Dukla.cz
• (česky) Pamětní deska FK Dukla Praha Archivováno 15. 7. 2019 na Wayback Machine., fkdukla.cz
• Worldfootball.net