Josef Matěj Gottlieb

Josef Matěj Gottlieb
Josef Matěj Gottlieb
Narození	18. března 1882 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. listopadu 1967 (ve věku 85 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání	jevištní a kostýmní výtvarník
Děti	Růžena Gottliebová
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Matěj Gottlieb (18. března 1882, Praha – 1. listopadu 1967, Praha) byl český jevištní a kostýmní výtvarník, dlouholetý člen Národního divadla. V začátcích svého působení v Národním divadle pracoval také jako asistent a později šéf výpravy a divadelní strojmistr. V Národním divadle působil od roku 1906 do roku 1942. Po druhé světové válce navrhl pro Národní divadlo ještě několik výprav. ^[1]

Vystudoval reálku a později studoval na Umělecko–průmyslové škole v Praze u prof. J. Scheiwla a K. Mutticha. Do Národního divadla nastoupil v dubnu 1906 jako asistent šéfa výpravy ak. malíře Karla Štapfra, od r. 1907 byl také ve funkci strojmistra ND. V roce 1919 se stal šéfem výpravy a tuto funkci vykonával až do roku 1942.

V Národním divadle se podílel na výpravě k téměř 350 titulům, jak v opeře, tak v činohře, mnohé z nich provedl opakovaně. ^[1][2] Při své práci jevištního výtvarníka usiloval o historickou věrnost dekorací a jejich plastickou formu. Vrcholem jeho činnosti v ND byl počátek 30. let 20. století. Nejvlastnější mu byla scénická řešení velkých oper s honosnými interiéry i exteriéry. ^[3]

Působil také jako pedagog v oboru kostýmního výtvarnictví a scénické výpravy ^[4] v letech 1923–1942 na Konzervatoři Praha.

Na návrzích výpravy spolupracoval také s Divadlem Vlasty Buriana a s Velkou operetou. ^[5]

Pracoval rovněž pro scény v Bělehradě, Tiflisu, Sofii a Cařihradě. ^[6]

Po 2. světové válce ještě krátce spolupracoval s Národním divadlem a také s divadly v Brně, Liberci a v Košicích. Byl rovněž odborným poradcem při natáčení historických filmů s Čs. státním filmem.

Při své činnosti jevištního výtvarníka uplatňoval praktické zkušenosti z divadelního provozu. Usiloval také o modernizaci jevištního zařízení ND a podílel se na racionalizaci provozu divadelních dílen, skladů a malíren ND. ^[3]

Jeho dědem byl Jan Gottlieb, dekorační malíř Stavovského divadla.

Josef Matěj Gottlieb měl s manželkou Růženou dceru Růženu Gottliebovou (1911–2012), pozdější herečku, tanečnici a choreografku, a byl strýcem jevištního výtvarníka Vendy (Václava) Gottlieba (1904–1951). Oba dva působili také v Národním divadle, stejně jako otec Vendy Gottlieba, dekorační malíř Čeněk (Vincenc) Gottlieb (1874–1952).

Když jsem odcházel z Národního divadla do výslužby, přiznám se, bylo mi těžko u srdce. Přece však jsem se těšil z vědomí, že dílo, které jsem vykonal, bylo dobré dílo a že zůstane navždy zachováno příštím generacím. Nemohu vypočítat, kolik výprav a inscenací jsem za celý život provedl, bylo jich opravdu dost. K těm však, které jsem uskutečňoval pro Národní divadlo, měl jsem vztah, jak se říká – na život a na smrt. Dával jsem jim život, žil jsem jimi a chtěl jsem, aby žily co nejdéle jako svědectví i příklad...

J. M. Gottlieb ^[7]

• 1910 Karel Kovařovic: Psohlavci (opera)
• 1912 Giuseppe Verdi: Aida (opera)
• 1919 Charles Gounod: Faust a Markétka (opera)
• 1920 Bedřich Smetana: Libuše (opera)
• 1921 Ludwig van Beethoven: Fidelio (opera)
• 1923 Johann Wolfgang Goethe: Faust (činohra)
• 1924 Petr Iljič Čajkovskij: Spící krasavice (balet)
• 1925 George Bernard Shaw: Caesar a Kleopatra (činohra)
• 1925 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti (činohra)
• 1926 Georges Bizet: Carmen (opera)
• 1926 Alois Jirásek: Lucerna (činohra)
• 1929 Gerhart Hauptmann: Bobří kožich (činohra)
• 1930 Petr Iljič Čajkovskij: Eugen Oněgin (opera)
• 1931 Giacomo Puccini: Bohéma (opera)
• 1934 Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi (činohra)
• 1935 František Xaver Svoboda: Poslední muž (činohra)
• 1937 Giuseppe Verdi: Rigoletto (opera)
• 1938 Bedřich Smetana: Tajemství (opera)
• 1940 Richard Wagner: Bludný Holanďan (opera)
• 1944 Pietro Mascagni: Sedlák kavalír (opera)
• 1945 Josef Bohuslav Foerster: Eva (opera) – J. M. Gottlieb byl autorem kostýmů, scénu navrhl Jan Zrzavý
• 1950 Alois Jirásek: Jan Žižka (činohra)
• 1950 Antonín Dvořák: Dimitrij (opera) – J. M. Gottlieb byl autorem kostýmů, scénu navrhl Venda Gottlieb

• 1940 Zlatá medaile na milánském Triennale za scénu k Verdiho Aidě
• 1955 Řád práce

• 1960 Jednou za život, vyd. Lidová demokracie, Praha, 203 s. ^[8]
• 1965 Třicet tisíc dekorací (příspěvek do sborníku Theater – Divadlo) ^[9]

• B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 57, 200, 201
• Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 98, 142
• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 95, 112, 145
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 28, 130, 131, 377
• Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd.  Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str.  134
• J. M. Gottlieb: Jednou za život, nakl. Lidová demokracie, Praha, 1960, 203 s.
• Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 264, 265, 268
• Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 153, 332, 513, ISBN 80-7008-107-4
• Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 67
• Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 117–118, 119
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 145-6, 506, 590, 610, 628, 646, 651, 653, 664

• Národní divadlo
• Archiv Národního divadla

• Josef Matěj Gottlieb v databázi Archivu Národního divadla
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Matěj Gottlieb