Josef Matocha
Jeho Excelence Prof. PhDr. ThDr. Josef Karel Matocha | |
---|---|
12. arcibiskup olomoucký | |
Arcidiecéze | Olomoucká |
Jmenování | 23. března 1948 |
Uveden do úřadu | 2. května 1948 |
Emeritura | 2. listopadu 1961 |
Předchůdce | Leopold Prečan |
Nástupce | František Vaňák |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 15. června 1914 |
Biskupské svěcení | 2. května 1948 světitel Josef Beran |
Osobní údaje | |
Datum narození | 14. května 1888 |
Místo narození | Pitín Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 2. listopadu 1961 (ve věku 73 let) |
Místo úmrtí | Olomouc Československo |
Místo pohřbení | Pitín |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
Alma mater | Papežská univerzita Gregoriana |
Řády a ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třída, in memoriam (1999) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Karel Matocha (14. května 1888 Pitín[1] – 2. listopadu 1961 Olomouc) byl český římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský.
Život
Josef Matocha pocházel z rodiny kováře s 11 dětmi, po roce studia na gymnáziu v Uherském Hradišti přešel na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži,[2] kde roku 1908 maturoval. Jako bohoslovec a student teologické fakulty v Olomouci byl vyslán na Gregoriánskou univerzitu v Římě, kde roku 1911 získal doktorát filozofie, 15. června 1914 byl vysvěcen na kněze a v roce 1915 dosáhl hodnosti doktora teologie.[2]
Po návratu působil v letech 1915–1919 jako kooperátor v Sobotíně u Šumperka, jako kaplan Vojenské nemocnice v Ružomberku a pak dva roky jako profesor dogmatiky a filozofie na Bohoslovecké fakultě v Nitře. Na olomoucké teologické fakultě přednášel jakožto řádný profesor v letech 1931–1939 a po okupaci v letech 1945–1948 křesťanskou filozofii a spekulativní dogmatiku a dvakrát byl děkanem fakulty. V březnu 1948 jej papež Pius XII. jmenoval arcibiskupem olomouckým. Úřad však mohl vykonávat pouze do Velikonoc v roce 1950, kdy byl nezákonně internován a izolován komunistickou státní mocí.[3] Jeho spolupracovníci byli zatčeni a on nesměl vycházet ze své rezidence, kde s ním neustále byl zaměstnanec StB, který mu nedovolil ani číst noviny a poslouchat rozhlas. V roce 1999 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka I. třídy. Po jeho smrti komunisté znemožňovali znovu obsadit úřad arcibiskupa.[2] Je pohřben na hřbitově v Pitíně. Uvažuje se o exhumaci a přenesení jeho ostatků do Olomouce.[4]
Biskupská genealogie
Následující tabulka obsahuje genealogický strom, který ukazuje vztah mezi svěcencem a světitelem – pro každého biskupa na seznamu je předchůdcem jeho světitel, zatímco následovníkem je biskup, kterého vysvětil.[5] Rekonstrukcím a vyhledáním původu v rodové linii ze zabývá historiografická disciplína biskupská genealogie.
- kardinál Scipione Rebiba
- kardinál Giulio Antonio Santorio
- kardinál Girolamo Bernerio, OP
- arcibiskup Galeazzo Sanvitale
- kardinál Ludovico Ludovisi
- kardinál Luigi Caetani
- kardinál Ulderico Carpegna
- kardinál Paluzzo Paluzzi Altieri Degli Albertoni
- papež Benedikt XIII.
- papež Benedikt XIV.
- papež Klement XIII.
- kardinál Marcantonio Colonna
- kardinál Giacinto Sigismondo Gerdil, B
- kardinál Giulio Maria della Somaglia
- kardinál Carlo Odescalchi, SJ
- kardinál Costantino Patrizi Naro
- kardinál Lucido Maria Parocchi
- papež Pius X.
- papež Benedikt XV.
- papež Pius XII.
- arcibiskup Saverio Ritter
- arcibiskup Josef Beran
- Josef Matocha
Dílo
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Matocha
- Bytnost milosti posvěcující (1925)
- Osoba v dějinném vývoji a významu (1929)
- Compendium philosophiae christianae (1940)
Galerie
- Pamětní deska od Otmara Olivy na budově olomouckého arcibiskupství věnovaná Antonínu Cyrilu Stojanovi, Josefu Karlu Matochovi a návštěvě Jana Pavla II.
- Hrob arcibiskupa Matochy na pitínském hřbitově
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c Kandidát blahořečení Josef Karel Matocha. dekanatprerov.cz [online]. [cit. 2013-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03.
- ↑ POLÁČEK, Michal. Arcibiskup byl vězněm StB ve své rezidenci, režim se ho bál i po smrti. iDNES.cz [online]. 2018-07-06 [cit. 2018-07-06]. Dostupné online.
- ↑ MVR. Ostatky arcibiskupa Matochy se možná vrátí do Olomouce. Komunisté ho 11 let drželi v izolaci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 6.11.2021 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online.
- ↑ SODANO, Angelo. Ordinazione episcopale di Mons. Dominique Mamberti: Omelia del cardinale Angelo Sodano. L'Osservatore Romano. 2002-07-03, s. 4. Dostupné online [cit. 2022-10-30]. (italsky)
Literatura
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- CHAROUZ, Jindřich Zdeněk. Biskup - vyznavač. Josef Karel Matocha 1888–1961. Olomouc: MCM, 1991.
- CHAROUZ, Jindřich Zdeněk. Zůstává mi však milost Boží. Život a internace biskupa-vyznavače Josefa Karla Matochy (1888-1961). Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2022. 318 s. ISBN 978-80-7566-248-4.
- KOSATÍK, F.: Olomoucký arcibiskup ThDr. J. M., SI 1981
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 447.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 358.
Související články
- Arcidiecéze olomoucká
- Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého
- Seznam českých nositelů titulu monsignore
- Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Matocha na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Matocha
- Josef Matocha ve Slovníku českých filosofů
- Stručný životopis na stránkách www.totalita.cz
- Josef Matocha na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 3. 9. 2014 na Wayback Machine.
- Významné osobnosti Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži
12. arcibiskup olomoucký | ||
---|---|---|
Předchůdce: Leopold Prečan | 1948–1961 Josef Matocha | Nástupce: František Vaňák |
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka I třídy – Česká republika (od roku 1994).
Autor: R. Smahel, Licence: CC BY-SA 3.0
Portrét arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského Ph a ThDr. Josefa Karla Matochy
Hrob ThDr. Josefa Karla Matochy, arcibiskupa olomouckého v Pitíně (okres Uherské Hradiště)
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
pamětní deska od Otmara Olivy na budově olomouckého arcibiskupství věnovaná Antonínu Cyrilu Stojanovi, Josefu Karlu Matochovi a návštěvě Jana Pavla II.
Autor: Tomas.urban, Licence: CC BY 3.0
Znak arcibiskupa Josefa Karla Matochy