Josef Matoušek

Doc. PhDr. Josef Matoušek
Narození13. ledna 1906
Hořice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. listopadu 1939 (ve věku 33 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhistorik, pedagog a archivář
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
OceněníMedaile Za hrdinství in memoriam (2022)
Politické stranyČsND
NSj
SNJ
Národní souručenství
RodičeJosef Matoušek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Matoušek (13. ledna 1906 Hořice[1]17. listopadu 1939 Praha) byl český historik a vysokoškolský pedagog popravený 17. listopadu 1939.

Život

Josef Matoušek byl synem JUDr. Josefa Matouška (v té době soudního adjunkta v Hořicích, pozdějšího národně demokratického ministra průmyslu, obchodu a živností) a jeho manželky Marie, rozené Jínové.[1]

V roce 1924 maturoval na reálném gymnáziu na Smíchově[p 1] na Smíchově a poté historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem Josefa Šusty; promován byl 13. 2. 1929.[2][3] V roce 1931 začal pracovat v Archivu země České. Badatelsky se zajímal zejména o 15. a 16. století a české dějiny v 19. století.

Politicky byl činným v Československé národní demokracii a poté v Národním sjednocení. Kritizoval Benešovu politiku a požadoval lepší vztahy s tehdejším Polskem a Itálií. V mnoha svých názorech se shodoval s Karlem Kramářem. Během Mnichovské krize jednoznačně podporoval obranu země a byl i spoluautorem manifestu českých historiků, který byl adresován historikům francouzským.

Po německé okupaci se stal členem Národního souručenství a Českého svazu pro spolupráci s Němci, který však na rozdíl od kolaborantské Česko-německé společnosti odmítal proněmecký aktivismus. Ve svých článcích se Matoušek zastával Čechů v okupovaném pohraničí, kladl důraz na ochranu českého jazyka, národního hospodářství a kultury a taktéž požadoval větší míru autonomie. Měl i podíl na vydání Balbínovy Obrany jazyka slovanského, zvláště českého. Ve svých politických názorech byl pořád českým nacionalistou. Vedl korespondenci se svými známými ze studií v Římě, kteří byli fašisticky zaměření, ale nesouhlasili s italským spojenectvím s nacistickým Německem.

V listopadu 1939 se podílel na přípravě Opletalova pohřbu, 16. listopadu vymohl studentům audienci u prezidenta Háchy, ke které však vzhledem k následujícím událostem již nedošlo. 17. listopadu 1939 byl okolo čtvrté ráno zatčen gestapem v bytě svých rodičů a téhož dne bez soudu popraven v ruzyňských kasárnách. Popraven byl jako první z popravených toho dne.

Dílo

  • Úsilí o český deník roku 1860 a založení Národních listů (1928)
  • Karel Sladkovský a český radikalismus za revoluce a reakce (1929)
  • Kurie a boj o konsistoř pod obojí za administrátora Rezka (1931)
  • Cancellaria Arnesti a dvě sbírky formulářové století patnáctého (1933)
  • Z nejnovějších studií o italských o risorgimentu (1933)
  • Turecká válka v evropské politice v letech 1592-1594 (1935)

Ocenění

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. Škola nyní existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance.

Reference

  1. a b Matrika narozených, Hořice, 1902-1910, snímek 321, Záznam o narození a křtu. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2018-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-18. 
  2. Matriky doktorů UK: Matoušek Josef [online]. Univerzita Karlova [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  3. Promoce. Národní listy. 10. 2. 1929, s. 4. Dostupné online. 

Literatura

  • Pasák, Tomáš: 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova, Univerzita Karlova, Praha, 1997 ISBN 80-7184-255-9
  • Leikert, Jozef: Černý pátek sedmnáctého listopadu, Univerzita Karlova, Praha, 2001 ISBN 80-238-7632-5

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ruz Kasarny Pam Deska Studenti.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Bronzová pamětní deska připomínající popravu (bez soudu) devíti hlavních představitelů studentského hnutí dne 17. listopadu 1939 v kasárnách Heinricha Himmlera v Praze Ruzyni. Pamětní deska je součástí památníku Ruzyně 1939 – 1941 nezapomeneme.
Titul.Str.Osobni.Vestnik.MNO.cislo.42.Rok.1945.gif
* Titulní strana Osobního věstníku MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY číslo 42 ze dne 20. října 1945:
  • IN MEMORIAM: Z pověření presidenta republiky byli vyznamenáni popravení a umučení českoslovenští občané: Československým válečným křížem 1939 "In memoriam": následuje abecední výčet jmen .... na straně 359 je uvedeno: armádní generál Bílý Josef, Praha, ... pokračuje výčet jmen .... na straně 363 je uvedeno: plukovník generálního štábu Churavý Josef, narozen 1894, Praha XI, ... pokračuje výčet jmen.
  • Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně uvedené vyznamenání československým válečným křížem 1939 "In memoriam" pro JUC Opletal Jan, narozen 31.12.1915
  • Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené vyznamenání československým válečným křížem 1939 "In memoriam" pro posluchače pražských vysokých škol, kteří byli Němci mučeni a posléze popraveni dne 17. listopadu 1939: Doc. PhDr. Matoušek Josef narozen 1906; JUDr. Klíma Jaroslav narozen 1913; Prof. Weinert Jan narozen 1914; JUDr. Skorkovský František narozen 1909; JUC Adamec Josef narozen 1909; JUC Koula Bedřich narozen 1913; Šafránek Václav narozen 1920; MUC Černý Jan narozen 1914; Ing. Frauwitrh Marek narozen 1915.
  • Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně uvedené vyznamenání třetím československým válečným křížem 1939 "In memoriam" pro: poručíka pěchoty Gabčík Josef, poručíka pěchoty Kubiš Jan, poručíka pěchoty Valčík Josef.
  • Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně uvedené vyznamenání druhým československým válečným křížem 1939 "In memoriam" pro: kapitán pěchoty Opálka Adolf.
  • Na poslední straně věstníku zcela dole je podepsán: divizní generál Ludvík Svoboda, vlastní rukou, ministr národní obrany.
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
CZE Medaile Za hrdinstvi (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za hrdinstvi – Česká republika (od roku 1994).
Josef Matousek (1906 1939) A.jpg
Josef Matoušek (* 13. ledna 1906 Hořice – 17. listopadu 1939 Praha) byl český historik a vysokoškolský pedagog popravený 17. listopadu 1939.
Praha-Smíchov-deska-Josef-Matoušek.jpg
Autor: Jirka23, Licence: CC0
Doc. PhDr. Josef Matoušek (1906–1939) – pamětní deska na zdi domu čp. 1084, Švédská ulice čo. 31, Praha-Smíchov.
Text: „17. listopadu 1939 byl z tohoto domu od práce pro národ na popravu odveden PhDr. Josef Matoušek, docent Karlovy university
Nezhášejte oheň ducha I. Tes. 5, 19“.
Czechoslovak War Cross 1939-1945 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Josef Matousek (1906 1939) B.jpg
Josef Matoušek (* 13. ledna 1906 Hořice – 17. listopadu 1939 Praha) byl český historik a vysokoškolský pedagog popravený 17. listopadu 1939.
Josef Matousek (1906 1939) Hrob Celek.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Josefa Matouška na hřbitově Malvazinky v Praze v sektoru BI, číslo hrobu 175, číslo 85 na oficiální mapce hřbitova. Josef Matoušek (* 13. ledna 1906 Hořice – 17. listopadu 1939 Praha) byl český historik a vysokoškolský pedagog popravený 17. listopadu 1939.