Josef Mayer (politik)
Josef Mayer | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1910 – 1918 | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1908 – 1913 | |
Poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska | |
Ve funkci: 21. října 1918 – 16. února 1919 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1928 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Německá agrární strana BdL Sudetoněm. svaz venk. SdP |
Narození | 9. dubna 1877 Cheb Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. května 1938 (ve věku 61 let) Cheb Československo |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Mayer (9. dubna 1877 Cheb[1] – 3. května 1938 Cheb[2])[3], byl rakouský a československý politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, v meziválečném období poslanec československého Národního shromáždění za Německý svaz zemědělců (Bund der Landwirte); spoluzakladatel formace Sudetoněmecký svaz venkova.
Biografie
Pocházel ze starobylého chebského rodu. Vystudoval pivovarskou akademii v Mnichově a po několik let pracoval jako ředitel pivovaru.
Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Před první světovou válkou zasedal od roku 1910 na Říšské radě (celostátní parlament), kam nastoupil 14. června 1910 po doplňovací volbě místo Leopolda Kolowrata-Krakowského. Zvolen byl za okrsek Čechy 121. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband), v jehož rámci byl členem Německé agrární strany. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[4]
Ve volbách v roce 1908 byl také zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Cheb, Vildštejn, Aš).[5] Uvádí se jako člen Německé agrární strany.[6] Po roce 1908 se ovšem sněm kvůli obstrukcím již fakticky nescházel. Jako člen zemského výboru zasedal (od roku 1909[2]) v německé sekci zemské zemědělské rady v Čechách.[7] A jejím členem pak byl po více než pětadvacet let.[2]
Roku 1908 založil Egerlander Bodengenossenschaft jako sudetoněmecký zemědělský spolek, který se stal předobrazem podobných regionálních sdružení. Byl rovněž členem dalších organizací, například prezidentem Svazu německých zemědělských družstev v Praze, předsedou Jednoty německých nemocničních pokladen, členem předsednictva Německé agrární a průmyslové banky, předsednictva Německé agrární tiskárny v Praze, předsedou Německého melioračního svazu, členem předsednictva Chebské jednoty spořitelen a záložen nebo předsedou správní rady Chebského akciového pivovaru.[2]
Po válce dočasně zasedal v Provizorním národním shromáždění Německého Rakouska (jako představitel německých provincií českých zemí, které měly původně ambici se připojit k rakouskému státu).[7] Zároveň zastával funkci státního tajemníka v rakouském státním úřadu (ministerstvu) obrany. V roce 1919, po porážce sudetoněmeckých aspirací na připojení k Německému Rakousku, se vrátil do nově vzniklého Československa.[2]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v československém Národním shromáždění za Německý svaz zemědělců. Mandát za ně obhájil v parlamentních volbách v roce 1925. Během volebního období se ale roku 1927 od své strany odtrhl (respektive byl vyloučen, protože na rozdíl od strany hlasoval proti návrhu zákona o zemském zřízení). Byl orientován kriticky vůči ČSR a kritizoval sbližování Německého svazu zemědělců s vládní koalicí. Dočasně byl nezařazeným poslancem a jako hospitant se přidal k poslaneckému klubu Maďarské národní strany. O mandát přišel roku 1928 a ve sněmovně ho nahradil Christof Gläsel. Mezitím spolu s podobně orientovaným poslancem Georgem Hanreichem založili novou politickou formaci Sudetoněmecký svaz venkova (Sudetendeutscher Landbund), která do parlamentních voleb v roce 1929 šla v koalici s Německou nacionální stranou. Zatímco Hanreich za ni získal poslanecké křeslo, Mayer nikoliv.[2][8][9][10] Později převedl Sudetoněmecký svaz venkova do nově utvořené Sudetoněmecké strany, v níž byl členem vedení její zemědělské rady.
Podle údajů k roku 1925 byl profesí rolníkem v Chebu.[11] Nikdy se neoženil a velkou část své energie věnoval politickým a veřejným záležitostem. Český politik Bohumír Bradáč ho označil za vévodu chebského (Herzog des Egerlandes). Zemřel v květnu 1938 po delší vážné nemoci, která ho v posledních měsících před smrtí vyřadila z veřejného života.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Bartoloměje v Chebu
- ↑ a b c d e f g Josef Mayer gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia. Květen 1938, roč. 111, čís. 104, s. 3. Dostupné online.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 105.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
- ↑ Národní politika 21. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7195928&picp=&it=0&s=djvu
- ↑ a b Josef Mayer [online]. parlament.gv.at [cit. 2011-11-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Josef Mayer [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-07]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-07]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 884.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“