Josef Mikuláš Boleslavský
Josef Mikuláš Boleslavský | |
---|---|
Josef Mikuláš Boleslavský | |
Rodné jméno | Josef Mikuláš |
Narození | 2. února 1829 Stará Boleslav Rakouské císařství |
Úmrtí | 21. července 1892 (ve věku 63 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | překladatel, dramatik, novinář, spisovatel, redaktor, vydavatel a knihtiskař |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Mikuláš Boleslavský (2. února 1829 Stará Boleslav[1] – 21. července 1892 Praha[2]), vl. jm. Josef Mikuláš, byl český tiskař, knihkupec, nakladatel, dramatik, překladatel a organizátor spolků. Pracoval nejprve jako sazeč, později jako faktor (ředitel) knihtiskárny Kateřiny Jeřábkové a Ignáce Leopolda Kobra. V roce 1866 založil s karlínským knihkupcem Knappem vlastní tiskárnu. Roku 1880 se osamostatnil, ale již o tři roky později jeho firma s celým majetkem propadla věřitelům. Poté pracoval znovu jako faktor tiskáren v Praze, Jindřichově Hradci a Moravské Ostravě. Přispíval do řady časopisů. Podporoval divadlo, spoluzakládal Typografickou besedu, byl funkcionářem včelařského sdružení. Psal a upravoval divadelní hry, přeložil Andersenovy pohádky.
Život
Zaměstnání a podnikání
Byl přijat na gymnázium v Praze, ale studia musel předčasně ukončit z finančních[3] nebo zdravotních[4] důvodů. Roku 1843 nastoupil jako učeň do tiskárny J. Pospíšila. V roce 1848 pracoval jako sazeč pro Havlíčkovy Národní noviny; po porážce revoluce byl uvězněn, ale brzy propuštěn.[4] Později získal místo jako faktor (ředitel)[5] v tiskárně Kateřiny Jeřábkové.[4] Roku 1862 nastoupil na stejnou pozici v nakladatelství I. L. Kobra, kde se podílel na vydání Riegrova Slovníku naučného a dalších publikací.[4] Když roku 1866 majitel podniku zemřel, založil Mikuláš s karlínským knihkupcem Knappem vlastní tiskárnu. Společně podnikali do roku 1880, poté se Mikuláš osamostatnil.[3] Celým majetkem se zaručil za závazky Nového českého divadla[4] (dočasná letní scéna, provozovaná roku 1883 po uzavření Prozatímního a před otevřením Národního divadla)[6] a v důsledku toho jeho podnik (Jos. Mikuláš a spol.) vstoupil v květnu 1883 do likvidace.[7] Mikuláš přišel o všechno, včetně domu, a po vypořádání věřitelů mu zbylo jen 40 krejcarů.[4]
Nezbylo mu než začít opět od začátku. V červnu nastoupil jako faktor do tiskárny Františka Šimáčka, odkud přešel do závodu Beaufortova.[3] V roce 1885 se přestěhoval do Jindřichova Hradce, kde se stal redaktorem časopisu Ohlas od Nežárky.[8] Po šesti letech pak převzal Kittlovu tiskárnu v Moravské Ostravě. Vydával tam také časopis Práce.[3]
Veřejná činnost
Aktivně podporoval ochotnické divadlo. Hrál v Kajetánském domě na Malé Straně i na venkově. V letech 1861-63 sestavil dvoudílný sborník Divadelní ochotník s řadou her a pod stejným názvem později vydával divadelní almanach ve vlastním nakladatelství.[3] Deset let byl ředitelem Besedního divadla v Karlíně a na jeho výzvu se asi osm set amatérských herců zúčastnilo položení základního kamene Národního divadla.[4]
Roku 1863 redigoval časopis Veleslavín, věnovaný otázkám knihtisku.[9] V listopadu 1865 spoluzakládal Typografickou besedu, svépomocný spolek typografů a písmolijců[10] a stal se jejím prvním předsedou.[11]
Byl také nadšeným včelařem. Roku 1867 založil odborný časopis České včelařství a 17 let byl jeho redaktorem. Jeho spolupracovníci pak založili Zemský ústřední spolek včelařský pro Království české a Mikuláše zvolili jednatelem tohoto sdružení. Roku 1879 zorganizoval sjezd rakouských včelařů v Praze s mezinárodní výstavou. Veškeré aktivity v této oblasti ukončil po finančním krachu v roce 1883.[12]
Zemřel roku 1892 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Dílo
V mládí psal články do časopisů - Tylových Květů a Pražského posla, Mikovcova Lumíru a dalších.[9] Později vydával časopisy Veleslavín, Divadelní ochotník, České včelařství a Ohlas od Nežárky (viz výše).
Do Divadelního ochotníka přispěl několika původními hrami:[9]
- Vrahové ve městě (komedie podle povídky Prokopa Chocholouška Překvapení)
- Katovo poslední dílo (tragédie podle povídky V. Kl. Klicpery Točník)
- Chudý písničkář (upravená fraška R. Kneisla)
- Studenti na svátcích
- Vypovězenec
Vydal také sbírku pohádek od Hanse Christiana Andersena[9] a několik dalších beletrických i odborných prací.[13]
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Stará Boleslav
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Jiljí, sign. JIL Z11, s. 121
- ↑ a b c d e Josef Mikuláš Boleslavský. Světozor. 1892-07-29, roč. 26, čís. 37, s. 443. Dostupné online [cit. 2010-11-27].
- ↑ a b c d e f g Josef Mikuláš Boleslavský. Humoristické listy. 1890-03-07, roč. 32, čís. 10, s. 1. Dostupné online [cit. 2010-11-27].
- ↑ SKŘIVAN, Antonín. Faktor. In: RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha: I. L. Kober, 1863. Dostupné online. S. 14.
- ↑ Theatralia. Národní listy. 1883-04-16, roč. 23, čís. 90, s. 3. Dostupné online [cit. 2010-11-27].
- ↑ Změny při firmách. Národní listy. 1883-05-15, roč. 23, čís. 115, s. 3. Dostupné online [cit. 2010-11-27].
- ↑ Zpráva časopisecká. Národní listy. 1885-09-29, roč. 25, čís. 267, s. 2. Dostupné online [cit. 2010-11-27].
- ↑ a b c d Josef Mikuláš Boleslavský †. Národní listy. 1892-07-22, roč. 32, čís. 201, s. 4. Dostupné online [cit. 2010-11-27].
- ↑ Typografická beseda.... Národní listy. 1865-11-22, roč. 5, čís. 261, s. 2. Dostupné online [cit. 2010-11-27].
- ↑ „Typografická beseda“. Národní listy. 1865-11-29, roč. 5, čís. 268, s. 3. Dostupné online [cit. 2010-11-27].
- ↑ Zesnulý Josef Mikuláš Boleslavský.... Národní listy. 1892-07-28, roč. 32, čís. 207, s. 2. Dostupné online [cit. 2010-11-27].
- ↑ Viz katalog Národní knihovny.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Mikuláš Boleslavský na Wikimedia Commons
- Autor Josef Mikuláš Boleslavský ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Mikuláš Boleslavský
- Josef Mikuláš Boleslavský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Portrait of Josef Mikuláš Boleslavský, Czech publisher, writer and translator.