Josef Musil (generál)

Josef Musil
Narození23. března 1900
Osová Bítýška
Úmrtí9. ledna 1954 (ve věku 53 let)
vazební věznice Praha Pankrác
Příčina úmrtíoběšení
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Povolánívoják
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Musil (23. března 1900 Osová Bítýška – 9. ledna 1954 Pankrácká věznice) byl generál Československé armády, který se jako pracovník vojenského zpravodajství podílel na přípravách únoru 1948 a následně též na organizaci represí a politických procesů.[1]

Život

Narodil se roku 1900. Vyučil se kolářem. Za první republiky byl vojákem Československé armády z povolání. Absolvoval poddůstojnickou školu v Nitře, důstojnickou školu v Bratislavě a následně též od roku 1922 Vojenskou akademii v Hranicích.[2] Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava pracoval jako úředník. Po válce se vrátil do armády a stal se i členem Komunistické strany Československa. Od roku 1946 působil u Pátého oddělení Hlavního štábu MNO (ještě za jeho vedení přejmenována na Hlavní informační správu) a od listopadu 1948 v čele této vojenské zpravodajské služby vystřídal Bedřicha Reicina. Josef Musil se podílel na přípravách na převzetí moci ve státě komunistickou stranu a následně se podílel na organizaci represe a politických procesů.[1]

Dne 18. března 1951 byl Josef Musil zatčen. Po několikaletém vyšetřování byl odsouzen k trestu smrti kvůli spáchání velezrady a vojenské zrady.[3] Dne 9. ledna 1954 byl popraven v pankrácké věznici. Jeho ostatky byly tajně pohřbeny do společného hrobu při severní zdi Ďáblického hřbitova. Když na počátku devadesátých let vznikalo Čestné pohřebiště popravených a umučených z padesátých let, Josef Musil byl omylem považován za popraveného odpůrce komunismu, a proto je na pohřebišti připomínán jako politický vězeň.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. ISBN 978-80-88292-96-8. S. 16. 
  2. ↑ BÁRTOVÁ, Markéta. ... na další svévolné počínání Vás budu upozorňovat i později. Augustin Navrátil, hradlař z Lutopecen. Sborník Archivu bezpečnostních složek. 2016, čís. 14, s. 111. Dostupné online. ISSN 2236-1387. (česky) 
  3. ↑ OTAKAR A KOL., Liška. Vykonané tresty smrti. Československo 1918-1989.. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu S. 103–104. 

Literatura

  • HANZLÍK, František. Obranné zpravodajství a únor 1948, podíl OBZ na perzekuci důstojnického sboru po únoru 1948. In: František Hanzlík. 1948 : únor 1948 v Československu: nástup komunistické totality a proměny společnosti. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2011. S. 111–117. (česky)

Externí odkazy