Josef Myslivec (politik)

JUDr. Josef Myslivec
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. katol. lidu
Křesť.-soc. str.
Narození9. října 1871
Lounky
Úmrtí1. července 1941 (ve věku 69 let)
Praha
DětiJosef Myslivec
PříbuzníVáclav Myslivec (bratr), Michaela Freiová (vnučka)
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik a advokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Myslivec (9. října 1871 Lounky – 1. července 1941 Praha) byl rakouský a český klerikální politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, otec právníka a historika umění Josefa Myslivce.

Biografie

Josef Myslivec se z rozhodnutí otce vyučil obuvníkem, později ale profesně působil jako advokát v Praze. Jeho bratrem byl katolický politik Václav Myslivec.[1]

Na počátku 20. století se zapojil do celostátní politiky. Zpočátku patřil do Strany katolického lidu.[2] Později je uváděn jako člen Křesťansko-sociální strany.[3] Okolo roku 1908 se uvádí jako spolupracovník katolického tiskového družstva Nový věk.[4]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Čechy 61. Usedl do poslanecké frakce Český katolicko-národní klub (širší aliance českých klerikálních subjektů).[5] Byl jedním ze sedmi českých klerikálů zvolených v Čechách.[6] Profiloval se jako katolický politik, s antisemitskými názory. V roce 1911 se na Říšské radě zapojil do hádky okolo novely zákona o podomním obchodě. Předloze oponoval sionistický poslanec Arthur Mahler. Bratři Myslivcové na něj pokřikovali: „Drzý žide. Styďte se, sprosťáku!“ Osobou Josefa Myslivce se ve svých satirických dílech zabýval i spisovatel Jaroslav Hašek. V díle Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona o něm napsal:

„Na něm nejlépe vidíme, že co Bůh řídí, dobře řídí. Z obuvníka stal se Josef Myslivec doktorem práv a říšským poslancem katolického lidu v Čechách. Ostatně vidíme z dějin církve, že největší svatí byli také řemeslníky... Není pochyby, že to bude první světec, který byl poslancem. Jeho činnost jest obsáhlá, články jeho dýší vroucí láskou k Bohu. A přitom nosí vysoké boty, je-li ve svém volebním okresu. O tom říká, že velcí mužové mají zvláštní libůstky. Napoleon miloval červené kapesníky a dr. Josef Myslivec vysoké boty.“[7]

Z politiky se stáhl kvůli těžkému onemocnění zraku a oslepnutí.[1] Roku 1941 o něm list Árijský boj napsal:

„Monsignore Šrámek, věrný přisluhovač Benešův, nemohl potřebovat protižidovské politiky bratří Myslivců, proto je zatlačil v býv. lidové straně úplně do pozadí. Václav Myslivec zemřel. Jeho bratr dr. Jos. Myslivec dnes úplně živoří. Na dobré staré pracovníky protižidovské se zapomínalo.“[8]


Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Václav Myslivec: mezi křesťanským socialismem, křesťanskou demokracií a katolickým konzervativizmem [online]. historie.upol.cz [cit. 2014-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. 
  2. ↑ Národní listy 2. 7. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7364882
  3. ↑ Národní listy 14. 6. 1911, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7179771
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 286. 
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 295. 
  7. ↑ Ty opičáku! Ty pitomče! Sprosťáku! znělo v parlamentu [online]. tyden.cz [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Search.do?documentType=periodical&text=fulltext%3A%28%22Jos.+Myslivec%22+dnes+%C3%BApln%C4%9B+%C5%BEivo%C5%99%C3%AD%29+