Josef Novák (sochař)

Josef Novák
Narození18. února 1883
Rychnov nad Kněžnou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. září 1958 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánísochař
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Novák, křtěný Josef Jan, řečený též Józa Novák (18. února 1883 Rychnov nad Kněžnou[1]16. září 1958[2] Praha), byl český sochař a malíř.

Život

Josef Novák se narodil v Rychnově nad Kněžnou zprvu svobodné matce Antonii rodem Fistrové[1] dceři místního sedláře, která se později provdala[1] za naddozorce finanční stráže ve Vysokém Mýtě Josefa Nováka, ježto Josefa přijal za vlastního[1]. Svůj nesporný talent plně rozvinul v Praze, kde se v letech 1901-1907 školil na tamější Umělecko-průmyslové škole a rovněž studoval na odborné škole zlatnické v Trutnově. Od roku 1907 studoval soukromě v Paříži, poté pracoval u sochaře prof. Alberta Lauermanna[3] v Detmoldu v tehdejším Německu. Po návratu do vlasti se věnoval volné sochařské tvorbě a medailérství.

V roce 1941 získal cenu České akademie věd a umění. Pravidelně vystavoval s Jednotou umělců výtvarných a Uměleckou Besedou v Praze. Svými díly je zastoupený ve sbírkách Národní galerie.

Dílo (výběr)

Plastiky

  • Léto, Patinovaný bronz (20. léta 20. století)[4]
  • Tanečnice, Patinovaný bronz (1. třetina 20. století)[5]
  • Pražské Jezulátko, Patinovaná sádra/dřevo[6]
  • Matka s dítětem na klíně, Tmavě patinovaný bronz na mramorovém podstavci[7]
  • Bojovník, bronzová plastika na mramorovém podstavci (20. léta 20. století)[8]
  • Dívka, Bronzová plastika dívky na mramorovém podstavci[9]

Obrazy

  • Tanečnice, Pastel na papíře, (kolem 1945)[10]
  • Dvě vydry, Olej na dřevě[11]
  • Španělské tanečnice, Olej na dřevě[12]

Výstavy

Kolektivní

  • 1924 XXXVII. řádná jarní výstava Jednoty umělců výtvarných v Praze se souborem prací Stanislava Lolka k jeho padesátinám, Obecní dům, Praha
  • 1928 Československé výtvarné umění 1918 - 1928, Brno (Brno-město), Brno
  • 1929 Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha
    • Umělecká beseda, Pražské vzorkové veletrhy, Praha
  • 1930 Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha
  • 1936 Tanec v československém umění výtvarném a ve fotografii, Mánes, Praha
  • 1957 Sochařský náčrt, kresba a drobná plastika, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
  • 1987 Česká medaile a plaketa 20. století ze sbírek Národní galerie v Praze, Mánes, Praha

Odkazy

Reference

Literatura

  • 1926 Adresář výtvarných umělců československých, Syndikát výtvarných umělců československých
  • 1929 Adresář výtvarných umělců československých, Syndikát výtvarných umělců československých
  • 1937 Adresář výtvarných umělců československých, Syndikát výtvarných umělců československých
  • 1931 Masarykův slovník naučný (N - Q), Českomoravský Kompas, tiskařská a vydavatelská a.s., Praha
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2002 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002 (X. Nov – Pat), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“