Josef Olexa

Josef Olexa
Narození15. srpna 1901
Brandýs nad Labem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. dubna 1983 (ve věku 81 let)
Brandýs nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř, grafik, učitel a restaurátor
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Olexa, křtěný Josef Antonín (15. srpna 1901, Brandýs nad Labem[1]8. dubna 1983, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav) byl český malíř, grafik, pedagog, restaurátor. Byl žákem prof. Otakara Nejedlého. Věnoval se krajinomalbě, portrétu, zátiší a figurálním kompozicím. Zabýval se také grafikou, interiérovou a reklamní tvorbou. Působil v Brandýse nad Labem a v Popradu.

Život

Josef Olexa se narodil v Brandýse nad Labem v rodině malíř a lakýrníka písma Josefa Olexi a jeho ženy Růženy rodem Lukešové, dcery klempíře z Brandýsa nad Labem.[1] Vyučil se zahradníkem a v roce 1918 pracoval po určitou dobu i v zahradě brandýského zámku. Zároveň se věnoval kresbě a malbě u Bohumila Šippicha a rád chodil malovat do přírody, hlavně k Labi. Seznámil se tehdy s akademickým malířem Ferdinandem Engelmüllerem, který často trávil léto ve Staré Boleslavi. Ten ho přijal do své malířské školy, kde nastoupil v roce 1920 jako stipendista ministerstva školství a národní osvěty. Od roku 1924, díky přímluvě Engelmüllera, pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v krajinářské speciálce profesora Otakara Nejedlého. Patřil mezi I. generaci Nejedlého speciálky (Jan Slavíček, Josef Hubáček, Bohumír Dvorský, Bořivoj Žufan, Josef Vacke, Květoslav Endrýs, Vladimír Hroch a Alois Fišárek). Účastnil se zahraničních výjezdů speciálky na místa Cagnes sur Mer (1925), Cap d'Antibes (1926) a Suartello u Ajaccia (1928).

Už od roku 1923 přispíval drobnými perokresbami a dřevoryty do vlastivědného časopisu Naše Polabí vydávaného v Brandýse nad Labem. V roce 1928 ukončil Olexa studia a vrátil se pracovat do Brandýsa nad Labem.

Angažoval se ve Spolku pracovníků v umění a ve vědě Purkyně. Spolek byl založen v roce 1928 v Brandýse nad Labem v hostinci U Černého koně. Mezi zakládající členy patřil nejen Olexa, ale i Vilém Plocek, Jan Benda či Emanuel Famíra. Svou činnost spolek Purkyně na veřejnosti prezentoval publikacemi, články a výstavami. V roce 1933 se Olexa oženil se svou dlouholetou láskou Helenou Tenčlovou. S pomocí Františka Tichého se stal spolupracovníkem nedělní dětské přílohy Slovíčko, která vycházela v novinách České slovo.

V poválečném období Olexa pokračoval také v tvorbě uměleckých pohlednic. V roce 1947 se zúčastnil soutěže o novou stokorunovou bankovku a za svůj návrh obdržel od poroty čestné uznání. Získal místo učitele kreslení na Státním reálném gymnáziu a Pedagogickém gymnáziu v letech 1948–1954 v Brandýse nad Labem. Ze zdravotních důvodů se Olexa odstěhoval do obce Štôla ve Vysokých Tatrách. Zde maloval a v roce 1961 založil výtvarný obor na Lidové škole umění v Popradu, kde také do roku 1968 učil. V ten samý rok odešel do důchodu a vrátil se do Brandýsa nad Labem.

Výstavy

  • 1928 Výstava soudobé kultury československé, Brno
  • 1931 Týden umění, Čelákovice
  • 1932 Výstava Krasoumné jednoty, Praha
  • 1940 Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1960 samostatná výstava výtvarných děl, Poprad, Kežmarok, Starý Smokovec
  • 1964 samostatná výstava výtvarných děl, Brandýs nad Labem
  • 1968 samostatná výstava, Poprad
  • 1969 Tatry v obrazech, Brandýs nad Labem
  • 1975 samostatná výstava Tatranská krajina, Horní Smokovec
  • 2011 Jozef Olexa – zakladatel výtvarného oboru ZUŠ v Popradě, Poprad

Dílo

Díla jsou zastoupena ve sbírkách Tatranská galerie v Popradě, NG v Praze, Okresního muzea Praha – východ, Městského muzea v Čelákovicích.

Odkazy

Reference

Literatura

  • LOYDA, Vladimír. Josef Olexa malíř české a slovenské krajiny. 1. vyd. Brandýs nad Labem: nakladatelství PhDr. Milana Nováka, 2000. ISBN 80-902897-1-1. 
  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2000 Hlas domova 2 (Výtvarné umění a architektura našeho Polabí), Městské muzeum a galerie, Břeclav
  • 2002 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002 (X. Nov – Pat), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“