Josef Omáčka
Josef Omáčka | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 30. března 1869 Beroun Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. října 1939 (ve věku 70 let) Rakovník Československo |
Žánry | klasická hudba, duchovní hudba a opera |
Povolání | varhaník, sbormistr a hudební skladatel |
Nástroje | varhany |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Omáčka (30. března 1869 Beroun[1] – 20. října 1939 Rakovník[2]) byl český varhaník a hudební skladatel.
Život
Základy hudebního vzdělání získal ve svém rodišti u místních varhaníků Nešvery a Šťastného. V roce 1884 vstoupil na Varhanickou školu v Praze. Vedle toho navštěvoval Pivodovu a Lukesovu pěveckou školu a studoval hru na housle u J. Štrogla a hru na klavír u Hugo Rosiho. Ještě v době studií byl varhaníkem v kostele maltézského řádu Panny Marie pod řetězem. Po absolvování školy byl krátce ředitelem kůru ve Zbraslavi a v Kouřimi.
V roce 1890 se stal učitelem hudby na reálném gymnáziu a ředitelem kůru v Rakovníku. Zde již setrval až do své smrti. Za jeho působení se Rakovník stal centrem kulturního života kraje. Byl sbormistrem zpěváckého spolku a založil smyčcové kvarteto. Z hudebníků Rakovníka a okolí vytvořil hudební soubor, se kterým prováděl i opery (Hubička, Prodaná nevěsta, V studni, Dobrou noc, pane Pantalone), operety (Žádný muž a tolik děvčat, Edip král) a uvedli i Stabat Mater Antonína Dvořáka. Vedle toho dbal na vysokou úroveň chrámového sboru, kde uvedl na 70 mší předních českých i světových skladatelů.
V roce 1929 se vzdal řízení pěveckého spolku a svou činnost omezil na chrám sv. Bartoloměje a hudební výuku na Reálném gymnáziu Zikmunda Wintra. Za svou dlouholetou práci získal zlatou medaili a v roce 1939 i čestné uznání zemské školní rady.
Bratr Karel Omáčka (1874–1938) byl rovněž hudebníkem. Působil jako ředitel kůru v Suchdole nad Lužnicí a byl autorem drobných skladeb.
Dílo
Jeho skladatelské dílo obsahuje 96 číslovaných děl, což představuje na 212 jednotlivých skladeb. Zhruba polovinu z tohoto počtu jsou chrámové skladby.
Významnější díla:
- Na českém mlýně (opera)
- Jubilejní, kantáta pro dětský sbor, sóla, recitaci a orchestr k výročí 100 let rakovnické reálky
- Hudba ke cvičení s kužely na VI. všesokolskému sletu
- 4 mše
- Ave Maria
- 4 pastorální Pange lingua
- Touha po domovu pro housle a klavír
- Maličkosti, klavírní kvintet
- Valčíky pro smyčcový kvintet
- Smuteční hudba
- Píseň Čechův, mužský sbor
- Rakovnická, ženský sbor
Odkazy
Reference
- ↑ Farnost Beroun. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2014-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Úmrtí rakovnického hudebního skladatele. Národní listy. 21. 10. 1939, s. 3. Dostupné online.
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Omáčka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Omáčka
- Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Omáčka, Josef, 1869-1939
- Infocentrum-rakovnik.cz: Osobnosti Rakovníka Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Městská knihovna Rakovník (obr.)
- Miroslav Mayer: Josef Omáčka, Cyril 1941, str. 18
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hudební skladatel Josef Omáčka (1869–1939)
Autor: Jan Sokol, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Bartoloměje a zvonice v Rakovníce