Josef Osvald II. z Thun-Hohensteinu

Josef Osvald II. Thun-Hohenstein
Josef Osvald II. Thun-Hohenstein
Josef Osvald II. Thun-Hohenstein
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1883 – 1913
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
??? – 1913
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1880 – 1883
PanovníkFrantišek Josef I.
Starosta Klášterce nad Ohří
Ve funkci:
1876 – 1913
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana ústavověrného velkostatku
Narození14. prosince 1849
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. října 1913 (ve věku 63 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíonemocnění plic
Místo pohřbeníHrobka Thun-Hohensteinů v Klášterci nad Ohří
Choť(1878) Kristiana Alžběta z Waldstein-Wartenbergu (1859–1935)
RodičeJosef Osvald I. z Thun-Hohensteinu a Johana Josefa ze Salm-Reifferscheidu
DětiJosef Osvald III. z Thun-Hohensteinu
Adolf Maria z Thun-Hohensteinu
Paul Thun-Hohenstein
PříbuzníMaxmilián Teodor z Thun-Hohensteinu a Ernestina Gabriela z Thun-Hohensteinu (sourozenci)
Profesepolitik
Ocenění1900 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1123)
CommonsOswald von Thun-Hohenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Josef Osvald II. z Thun-Hohensteinu (14. prosince 1849, Praha – 21. října 1913, Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, velkostatkář, průmyslník a politik.

Život

Josef Osvald II. se narodil jako prvorozený syn Josefa Osvalda I. z Thun-Hohensteinu (1817–1883) a jeho manželky Johanny, rozené Salm-Reifferscheidtové (1834–1915).[1] V letech 1898–1905 vystudoval práva na Německé univerzitě v Praze, se studijními pobyty ve Vídni a v Lipsku. Promován byl v Praze 18. července 1905.[2] Po absolvování vojenské služby podnikl několik dlouhých zahraničních cest a působil jako dobrovolný atašé v Teheránu.

Hospodaření

V roce 1876 převzal správu rodinného majetku v Žehušicích a v Klášterci nad Ohří, kde mu mimo jiné patřila tamní porcelánka.[3] Byl dobrým správcem velkostatku, také uznávaným botanikem a zoologem. V Klášterci dal upravit zámecký park s výsadbou vzácných dřevin,[4] v Žehušické oboře po otci převzal a rozšířil chov stáda bílých jelenů.

Po smrti jeho svobodného a bezdětného strýce Františka Josefa Salm-Reifferscheidta (1819–1887) připadlo dědictví panství Lipová na Šluknovsku a dalšího majetku na Oswaldovu matku Johannu, která je dala připsat synovi. Proto od roku 1897 připojoval k rodovému jménu Thun-Hohenstein ještě Salm-Reifferscheidt.[5]

Rodina

Dne 3. března roku 1878 se v Praze, v kostele sv. Tomáše na Malé Straně oženil s Kristýnou Alžbětou, rozenou z Valdštejna-Vartenberka (1859–1935).[6] Po sňatku manželé bydleli v Thunovském paláci čp. 180/III v Thunovské ulici. Měli tři syny: Josefa Osvalda III. (1879–1942), Adolfa Mariu (1880–1957), který se oženil s Anežkou Windischgrätzovou a pozdějšího diplomata Pavla (1884–1963).[1] Hraběnka Kristýna byla kulturně a intelektuálně ceněnou osobností, ve svém vídeňském domě na Hohenmarktu hostila například literáta Huga Hofmannsthala, s nímž si v letech 1901–1918 dopisovala, nebo historika Karla Jakoba Burckhardta.[7]

Politika

V letech 1876–1913 zastával úřad starosty v Klášterci nad Ohří.[8] Po smrti svého otce se angažoval i ve vysoké v politice. Stal se členem horní komory říšské rady a liberální Strany ústavověrného velkostatku. V roce 1900 mu císař František Josef I. udělil Řád zlatého rouna. Od roku 1880 byl s přestávkami až do jeho rozpuštění v roce 1913 členem Českého zemského sněmu. Stál v čele tzv. ústavověrné rakouské šlechty a vystupoval silně protičesky, zvláště v období jazykových sporů o punktace.[9]

Od roku 1908 byl po mrtvici upoután na invalidní vozík a o pět let později zemřel na otok plic.[3] Pohřben je v rodinné hrobce, v kryptě farního kostela Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oswald von Thun und Hohenstein (1849–1913) na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Thun und Hohenstein [online]. Paul Theroff’s Royal Genealogy Site [cit. 2015-08-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Thun Graf Oswald [online]. Univerzita Karlova [cit. 2020-06-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b RUTKOWSKI, Ernst. Briefe und Dokumente zur Geschichte der österreichisch-ungarischen Monarchie. München: Verlag Oldenbourg, 1983. ISBN 3-486-51831-3. S. 22ff. (německy) 
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984. Heslo Klášterec nad Ohří, s. 199–201. 
  5. ↑ HENIG, Zdeněk. Z Thun-Hohensteina, 1631–1926, Horní zámek [online]. Zámek Benešov nad Ploučnicí [cit. 2015-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-08. 
  6. ↑ Pobytová přihláška [online]. Archiv hlavního města Prahy, 2016-05-07 [cit. 2020-06-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ JOHNSTON, William M. Der österreichische Mensch: Kulturgeschichte der Eigenart Österreichs. Wien-Köln-Graz: Böhlau Verlag, 2010. 394 s. (Studien zu Politik und Verwaltung; sv. 94). ISBN 978-3-205-78298-8. S. 250. (německy) Pozn. 117. 
  8. ↑ a b Krypta Klášterecké větvě Thun-Hohensteinů [online]. Zámek Klášterec nad Ohří [cit. 2015-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-03. 
  9. ↑ MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N-Ž. Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0027-3. Heslo Thun z Hohensteinu, s. 361. 

Literatura

  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N-Ž. Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0027-3. Heslo Thun z Hohensteinu, s. 360–362. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Josef Oswald II von Thun und Hohenstein Litho crop.jpg
Josef Oswald jun. von Thun und Hohenstein (1849-1913), Graf, Jurist, Diplomat, Abgeordneter zum böhmischen Landtag. Lithographie von Adolf Dauthage, 1880