Josef Oswald Wratislav

Josef Oswald Vratislav z Mitrovic
10. majitel fideikomisu Dírná
Ve funkci:
22. června 1897 – 1948/1950
(v roce 1924 byly fideikomisy zrušeny, poté majitel velkostatku)
PředchůdceEugen František Wratislav z Mitrowicz
Nástupcemajetek znárodněn, po roce 1989 Maxmilián Josef Wratislav
Nejvyšší kuchmistr Českého království
Ve funkci:
22. června 1897 – 1918
PředchůdceEugen František Wratislav z Mitrowicz
Nástupcemonarchie zanikla
C. k. komoří
Ve funkci:
1908 – 1918
Nástupcemonarchie zanikla
Narození21. května 1883
Dírná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. června 1966 (ve věku 83 let)
Dírná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníStarý hřbitov v Dírné
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává)
Choť(1909) Thea Josefa, roz. Thun-Hohensteinová (1884–1978)
RodičeEugen František Wratislav z Mitrowicz (1855–1897) a Ernestina, roz. Thun-Hohensteinová (1858–1948)
DětiMaximilian Josef (1917–2002)
Arnošt Josef Wratislav (1922–?)
Příbuzníděd: František Adam Wratislav z Mitrowicz (1823–1858)
babička: Rosalie ze Sporcku (1833–1909)
děd: Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu (1817–1883)
babička: Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (1827–1892)
SídloZámek Dírná
Zaměstnánívelkostatkář
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Oswald Wratislav z Mitrovic, také z Mitrowicz[pozn. 1] (21. května 1883 Dírná – 5. června 1966 Dírná)[1] byl český šlechtic z hraběcího rodu Wratislavů z Mitrovic, majitel statku Dírná a signatář Národnostního prohlášení české šlechty. Po komunistickém puči v roce 1948 mu byl znárodněn majetek.

Život

Narodil se jako první syn Eugena Františka Wratislava z Mitrowicz (1855–1897) a jeho manželky Ernestiny, roz. z Thun-Hohensteinu (1858–1948).

Jeho fideikomis, který byl ustanoven v roce 1712 Janem Václavem Wratislavem z Mitrowicz (1670–1712) a které byl upraven o dva roky později,[3] zasáhla pozemková reforma. Před reformou tvořily jeho majetek dvory s příslušenstvím: Dírná, Zálší – Horní, Závsí – Biskup, Mezná, Nová Ves, Chotěmice, dále pivovar, mlýn a pila v Dírné, lihovary v Dírné a Myslkovicích, cihelny v Mezné a v Krnsku. K tomu se řadily Wratislavský palác na Tržišti na Malé Straně v Praze, rodový zámek v Dírné, zámek v Myslkovicích a Krnsku, ke každému z nich patřila zahrada. Vedle fideikomisního majetku vlastnil i alodiální dvory s příslušenstvím: Krnsko, Řehnice, Myslkovice a Roudná.[4]

Po pozemkové reformě vlastnil 2027[4] (nebo přibližně 2200[5]) hektarů půdy, tři lesní revíry, několik rybníků, zámky Dírná a Myslkovice, Vratislavský palác v Praze, pivovar v Dírné, dvě cihelny, dva pivovary, pilu, mlýn a elektrárnu.[5] V roce 1948 jim představitelé komunistického režimu na základě druhé pozemkové reformy zmenšili majetek na 50 hektarů půdy v Závsí, ze kterého nakonec zůstalo jen 36 hektarů. Nadále směli bydlet na zámku. V březnu 1950 jim byl zabaven i zbylý majetek, půda byla přičleněna ke Státnímu statku Táboře.[5] Ze zámku se museli vystěhovat. Deset členů rodiny se muselo nastěhovat do tří místností v bývalém pivovaru.[6] Už 30. prosince 1949 jim finanční referát příslušného ONV vydal výměr na dávku z majetku ve výši přes 4 miliony korun a o den později ještě milionářskou daň ve výši tří milionů korun.[7] Rodina většinu částky zaplatila, na doplacení zbytku dlužné částky chodily upomínky až do jeho smrti.[8] Z majetku Wratislavům zůstala budova pro bývalé úředníky panství naproti zámku a zahrada o rozloze jednoho hektaru v Dírné.[7]

Přehled výměry majetku ve 20. letech 20. století v hektarech[4]
CelkemFideikomisAlodiál
Před pozemkovou reformou32922406886
Po pozemkové reformě2027

V roce 1950 byl syn Maxmilián vzat do vazby na dobu více než čtyř měsíců.

Josef Oswald zemřel 5. června roku 1966 v Dírné a byl pohřben na tamním Starém hřbitově.[9]

Rodina

V Povo u Trenta (Tridentu) se 28. září 1909 oženil s hraběnkou Theou Josefou z Thun-Hohensteinu (2. 5. 1884 Trento – 18. 4. 1978 Dírná), dcerou Sigmunda hraběte z Thun-Hohensteinu a jeho manželky Marie hraběnky Sardagna von Neuburg. Manželka Thea byla od roku 1909 dámou Řádu hvězdového kříže. Narodily se jim následující děti:[10]

  • 1. Arnoštka Evženie (Ernestina Eugenie; 2. 5. 1912 Dírná – 8. 4. 2006)
  • 2. Marie Josefa (28. 5. 1914 Dírná –23. 11. 2006 Praha)
    • ⚭ (2. 8. 1937 Praha) Arthur Mensdorff-Pouilly (4. 11. 1900 Chotělice – 18. 4. 1965 Praha)
  • 3. Johanna (18. 3. 1916 Dírná – 18. 6. 1999 Dírná)
  • 4. Maxmilián Josef (5. 11. 1917 Dírná – 7. 4. 2002 Dírná)
    • ⚭ (25. 9. 1947 Český Šternberk) Karolina Sternbergová (6. 11. 1924 Praha – 10. 7. 2021 Dírná)
  • 5. Thea (Dorota; 15. 8. 1919 Dírná – 3. 1. 1985 Dírná), handicapovaná[11]
  • 6. Arnošt Josef (22. 9. 1922 – ?)
    • ⚭ (2. 5. 1953 New Plymouth, Nový Zéland) Judith Revfy de Jaszjakohalma (24. 7. 1928 – ?)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Forma jména není jednoznačně ustálená a kolísá. Zjednodušeným pravopisem se uvádí Vratislav z Mitrovic, německy Wratislaw von Mitrowitz, po vzniku Československa se mnoho českých šlechtických rodů přihlásilo ke starému spřežkovému pravopisu, zde by tedy mělo být Wratislav z Mitrowicz,[1] avšak rodina na parte ve 20. století uvádí Wratislav z Mitrovic, Petr Mašek se přiklonil k variantě Wratislav z Mitrowic.[2]

Reference

  1. ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 475. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  2. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 306. 
  3. ↑ PLECEROVÁ, Jana. Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná. Praha, 2006 [cit. 2022-12-05]. 93 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra didaktiky a dějin dějepisu. Vedoucí práce Bohdan Zilynskyj. s. 46. Dále jen Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná. Dostupné online.
  4. ↑ a b c Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná, s. 49
  5. ↑ a b c VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 175. Dále jen Příběhy české šlechty. 
  6. ↑ Příběhy české šlechty, s. 170
  7. ↑ a b Příběhy české šlechty, s. 176
  8. ↑ Příběhy české šlechty, s. 185
  9. ↑ Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná, s. 21
  10. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 476
  11. ↑ Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná, s. 57

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Horona hr.png
Autor: Tomasz Steifer, Gdansk, Licence: CC BY 2.5
Counts Crown