Josef Paldus (matematik)

Josef Paldus
Narození25. listopadu 1935
Bzí, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. ledna 2023 (ve věku 87 let)
Kitchener, KanadaKanada Kanada
Národnostčeská
Vzdělánívysokoškolské; postgraduální
Alma materMatematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Povolánívysokoškolský pedagog, vědec
ZaměstnavatelUniversity of Waterloo v kanadském Ontariu
Znám jako„Joe“[1]
TitulProf., RNDr., DrSc., Dr.h.c., FRSC
ChoťEva Zdena Bajerová (provdaná Paldusová); sňatek 1961
Dětidcera: Barbara Alice Paldus
Rodiče
  • otec: Josef Paldus (1897–1957);
  • matka: Ludmila Paldusová (rozená Daníčková; 1899–1967)
Příbuznívnuk: Josef Paldus-Farmwald (* únor 2009)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Paldus (25. listopadu 1935 Bzí – 15. ledna 2023 Kitchener, Kanada) byl vysokoškolský pedagog, matematik zabývající se aplikovanou matematikou a chemik v oboru teoretické a kvantové chemie.[2] Jako vědec se věnoval řešení problemiatiky co nejpřesnějšího a nejefektivnějšího způsobu výpočtu vlastností atomů a molekul.[2] Byl emeritním profesorem aplikované matematiky na University of Waterloo v kanadském Ontariu. Patřil mezi čestné členy Královské vědecké společnosti v Kanadě (nositel titulu Fellowship of the Royal Society of Canada).[p. 1]

Život

Jeho dcera Barbara Paldus

Rodinný původ

Josef Paldus se narodil 25. listopadu 1935 v obci Bzí u Železného Brodu v okrese Jablonec nad Nisou.[3] Jeho otcem byl Josef Paldus (1897–1957) a jeho matkou byla Ludmila Paldusová (rozená Daníčková; 1899–1967).[1] Rodiče byli drobní rolníci.[4] Matka Ludmila byla věřící a náboženské přesvědčení předávala výchovou svému synovi.[4] Otec vlastnil velkou knihovnu se svazky psanými v českém a německém jazyce a mladý synek si kromě některých českých encyklopedií s živými ilustracemi oblíbil zejména překlady děl francouzského astronoma, přírodovědce a spisovatele Camilla Flammariona.[4] V domě měl Josef Paldus starší a jeho strýc mechanickou dílnu, která sloužila k opravám a výrobě zemědělského náčiní a občas i k realizaci jednoduchých hraček pro synka Josefa.[4] Otec byl velmi manuálně zručný, byl schopen některých činností z oborů knihařství, truhlářství, zámečnictví, kovářství a v zimních měsících se zabýval i zpracováním skla.[4] V mládí osvojené sklářské a mechanické dovednosti pak synek Josef později zužitkoval ve své laboratorní praxi.[4] Krom výše uvedených schopností byl otec i laickým veterinářem a doufal, že jeho syn v budoucnu vystuduje veterinární lékařství.[4]

Studia

Po středoškolských studiích na gymnáziu v Semilech[5] absolvoval v Praze Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1958 obhájil diplomovou práci o reakční kinetice aldehydických cukrů[6] a získal titul Mgr.[1] Po promoci byl zaměstnán (od roku 1958) jako vědecký pracovník[2] v Ústavu fysikální chemie Československé akademie věd.[3] Tady byl jedním z prvních, kdo se pod vedením prof. Jaroslava Kouteckého zabýval nově vzniklým oborem – kvantovou chemií.[6]

V letech 1958 až 1961 obhájil v oboru fyzikální chemie svoji kandidátskou disertační práci, jejíž 96stránkový rukopis je uložen v Národní knihovně ČR a nese titul Kvantově chemické studie transanulární interakce.[7] Tak získal Josef Paldus v roce 1961 titul kandidáta věd (CSc.)[3] Ke konci studií v lednu 1961 se Josef Paldus oženil se svojí životní partnerkou Evou Zdenou Bajerovou (provdanou Paldusovou).[1][4] Eva byla v Praze zubní lékařkou a po emigraci do Kanady byla ženou v domácnosti. Začátkem 70. let 20. století se manželům Paldusovým v Kanadě narodila dcera Barbara Alice Paldusová a v únoru 2009 se rod rozrostl o jejího syna Michaela Palduse-Farmwalda – vnuka Josefa Palduse.[4]

V rámci postdoktorandského grantu pracoval následující dva roky (1962 až 1964) v Kanadě na dnešním Herzberg Institute for Astrophysics.[6] Toto studium probíhalo na Oddělení čisté fyziky Kanadské národní rady pro výzkum v Ottawě (Division of Pure Physics of the National Research Council of Canada in Ottawa) pod vedením Dr. Dona Ramseyho a Dr. Gerharda Herzberga.[1]

Raná kariéra

Do Československa se vrátil z Kanady v roce 1964 a pokračoval zde ve svém působení na půdě ČSAV.[6] Na kratší dobu ještě dvakrát navštívil v průběhu následujících let výzkumná pracoviště v Kanadě.[6] Vedoucím vědeckým pracovníkem v ČSAV byl jmenován v roce 1965. Následující dva roky vykonával funkci zástupce vedoucího oddělení kvantové chemie v Ústavu fyzikální chemie.[6]

V emigraci

Po srpnu 1968 se rozhodl trvale usadit v Kanadě.[6]

Po ruské okupaci v roce 1968 jsem odjel do Kanady a stále váhal, jestli se vrátit. Pak nás krajany pozval nový československý velvyslanec na schůzku. Brzy jsme pochopili, kam společenský vývoj míří a většina z nás se rozhodla zůstat.

Josef Paldus, O svém rozhodování o emigraci po 21. srpnu 1968, [3]

Josef Paldus po emigraci z Československa do Kanady přijal v prosinci 1968 nabídku Katedry aplikované matematiky (Department of Applied Mathematics) na nově vznikající univerzitě Waterloo v kanadském Ontariu (University of Waterloo) a stal se zde hostujícím docentem.[6][2] O sedm let později (v roce 1975) byl na této univerzitě jmenován řádným profesorem[6][3] aplikované matematiky i chemie a pokračoval v budování zdejší katedry tak, aby se dostala na světovou úroveň.[1]

V roce 1981 byl zvolen korespondujícím členem Evropské akademie věd, umění a literatury (European Academy of Sciences, Arts and Letters) v Paříži.[6] O dva roky později (v r. 1983) se stal privilegovaným členem Královské společnosti Kanady (Royal Society of Canada).[6] V následujících letech byl zvolen či působil v mnoha prestižních společnostech a organizacích (např. v International Society for Theoretical Chemical Physics).[6]

K projektu kvantové teorie se připojil v roce 1984 a působil jako adjunkt na katedře chemie na Floridské univerzitě (University of Florida) v Gainesville.[1]

V letech 1991 až 1994 vykonával funkci zástupce ředitele Fieldsova ústavu pro výzkum matematických věd (The Fields Institute for Research in Mathematical Sciences) v Torontu v kanadském Ontariu.[1]

Po sametové revoluci v roce 1989 v Československu obdržel v roce 1992 zlatou medaili Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. O dva roky později (v roce 1994) pak zlatou medaili Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.[6] V roce 1994 obhájil doktorskou práci na MFF Univerzity Karlovy (a získal titul DrSc.).[6] O další dva roky později (v roce 1996) získal cenu Alexandera von Humboldta.[6]

V roce 2001 odešel do starobního důchodu. Až do své smrti v roce 2023 působil jako emeritní (zasloužilý) profesor ve skupině kvantové teorie na katedře aplikované matematiky na univerzitě ve Waterloo.[1]

Doktorské tituly

Josef Paldus má několik doktorských titulů:

Obory vědecké činnosti

Josef Paldus se zabýval především výzkumem v oblasti kvantové chemie a zejména jejími matematickými aspekty. Známá je jeho spolupráce s chemikem Jiřím Čížkem na teorii spřažených klastrů.[8][p. 2] Vědci Paldus a Čížek adaptovali metodu mnoha těles spřažených klastrů na mnohoelektronové systémy, čímž z ní učinili životaschopnou metodu při studiu elektronové korelace, která probíhá mezi atomy a v molekulách.

Další známou Paldusovou prací je Unitární skupinový přístup.[9] Tento přístup se týká výpočtu prvků hamiltoniánské (hamiltonovské) matice (Hamiltonian matrix) nad N-elektronovými spinovými vlastními stavy, které se objevují při řešení elektronových korelačních úloh.

Josef Paldus ale nepůsobil během svojí více než 60 let trvající vědecko–pedagogické kariéry jen ve Waterloo, ale i jako hostující profesor, který se angažoval v řadě evropských univerzit a výzkumných institucí (Univerzita ve francouzské Remeši, Univerzita Louise Pasteura ve francouzském Štrasburgu, Freie Universität v Berlíně nebo izraelský Technion v Haifě).[6] Paldus patřil i mezi organizátory mnoha mezinárodních konferencí a letních škol.[1]

Rovněž byl členem představenstva Mezinárodní společnosti pro teoretickou chemickou fyziku (International Society for Theoretical Chemical Physics).[2][3]

Jeho přínos k rozvoji kvantové chemie v Československu, Kanadě a dalších zemích je nesporný.[6] Během svého působení ve Waterloo zval na studijní návštěvy a všemožně podporoval mnohé české vědce.[6]

Publikační činnost

Josef Paldus je autorem a spoluautorem více než 330 vědeckých prací a článků z oblasti aplikované matematiky a kvantové chemie.[3][6] Některé jeho práce na téma teorie unitárních grup byly vybrány do výčtu 150 nejdůležitějších prací v kvantové chemii publikovaných od roku 1928.[6]

Josef Paldus byl čestným členem Učené společnosti ČR a členem několika redakčních rad vědeckých časopisů zabývajících se chemickou fyzikou:[2][3]

  • Mezinárodní časopis pro kvantovou chemii (International Journal of Quantum Chemistry);
  • Pokroky v kvantové chemii (Advances in Quantum Chemistry);
  • Journal of Chemical Physics;
  • Therotica Chimica Acta;
  • Journal of Mathematical Chemistry a
  • Canadian Journal of Chemistry.[1]

Další vyznamenání

Mezi další Paldusova vyznamenání patří mimo jiné:

  • 1981 – Člen korespondent Evropské akademie věd, umění a literatury (European Academy of Sciences, Arts and Letters), Paříž.
  • 1983 – Privilegovaný člen (Fellow) Královské společnosti Kanady (Royal Society of Canada; zkratka RSC).[2][3]
  • 1984 – Člen Mezinárodní akademie kvantové molekulární vědy (International Academy of Quantum Molecular Science; zkratka IAQMS ).[2][3]
  • 1985 – Člen Akademie věd v New Yorku (New York Academy of Sciences).
  • 1990 – Člen představenstva Mezinárodní společnosti pro teoretickou chemickou fyziku.
  • 1992 – Zlatá medaile J. Heyrovského ČSAV.
  • 1994 – Zlatá medaile Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Komenského, Bratislava, Slovensko.
  • 1995 – Čestný člen Učené společnosti České republiky.
  • 2002 – Privilegovaný člen (Fellow) Fieldsova ústavu pro výzkum v matematických vědách (Fields Institute for Research in Mathematical Sciences).[p. 3]
  • 2005 – Zlatá medaile Univerzity Karlovy (Gold Medal of Charles University).
  • 2007 – Čestná medaile De Scientia et Humanitate Optime Meritis (česky asi: O vědě a lidstvu nejlepší zásluhy) Akademie věd České republiky.[10]
  • 2009 – V roce 2009 (u příležitosti 20. výročí sametové revoluce) se Josef Paldus stal čestným občanem města Semil.[3] Spolu s ním získali čestná občanství i chemik Dr. Josef Plíva (in memoriam)[p. 4] a geolog a mineralog prof. Zdeněk Johan (1935–2016).[5]
  • 1990 – Po roce 1990 získal prestižní cenu Patria v rámci projektu Česká hlava za významné objevy v kvantové chemii.

[3][5]

  • 2010 – Čestné stipendium (privilegované členství) Evropské společnosti pro výpočetní metody ve vědách a inženýrství (European Society of Computational Methods in Sciences and Engineering).
  • 2013 – Privilegovaný člen (Fellow) Amerického fyzikálního institutu (American Institute of Physics; zkratka AIP).[p. 5]
  • 2015 – Cena Neuron za přínos světové vědě v oboru chemie.[3][2]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Titul FRSC (Fellowship of the Royal Society of Canada) se uděluje jednotlivcům, o nichž Kanadská královská vědecká společnost usoudí, že se „zasloužili o pozoruhodný přínos v oblasti umění, humanitních a přírodních věd, jakož i v kanadském veřejném životě“.
  2. ↑ Jiří Čížek (24. dubna 1938 Praha) je zasloužilý emeritní profesor na University of Waterloo v Kanadě. Spolu s kolegou Josefem Paldusem v roce 1966 nově formuloval metodu spřažených klastrů (původně vyvinutou v 50. letech 20. století pro jadernou fyziku) pro studium elektronové korelace v atomech a molekulách. Je členem Kanadské královské společnosti a byl oceněn Mezinárodní akademií kvantové molekulární vědy.
  3. ↑ Fieldsův institut pro výzkum v matematických vědách, obecně známý jako Fieldsův institut, je mezinárodní centrum pro vědecký výzkum v matematických vědách. Je to nezávislá nezisková organizace se silnými vazbami na 20 ontarijských univerzit.
  4. ↑ Dr. Josef Plíva' (* 24. března 1924 Praha – 5. března 2000) prožil dětství v Semilech, vychodil zde dva ročníky obecné školy a středoškolská studia absolvoval na gymnáziu v Turnově. Vystudoval VŠCHT v Praze a následně pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Byl spoluzakladatelem oboru chemická fyzika se specializací na infračervenou spektroskopii. Po roce 1968 emigroval do USA, kde působil na univerzitě v Ohiu. Možný návrh na Nobelovu cenu přervala jeho smrt v roce 2000.[5]
  5. ↑ Americký fyzikální institut (AIP) propaguje vědu a fyzikální profesi, vydává fyzikální časopisy a vydává publikace pro vědecké a technické společnosti. AIP se skládá z různých členských společností.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Paldus na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k Josef Paldus (1935 - 2023) Nekrolog [online]. web: Erb and Good [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g h i Prof., RNDr., DrSc., dr.h.c. Josef Paldus (25. listopadu 1935 Bzí, Železný Brod - 15. ledna 2023, Kitchener, Kanada) – vysokoškolský učitel, aplikovaná matematika, chemik (kvantová chemie, teoretická chemie) [online]. web: Dataváze autorit NK ČR [cit. 2023-04-01]. Identifikační číslo: mzk2002112056;. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p prof. RNDr. Josef Paldus, DrSc., dr. h. c., FRSC (Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2015 - chemie) [online]. web: Nadační fond Neuron [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i THAKKAR, Ajit J. The life and work of Josef Paldus [online]. web: Research Gate net, 2015 [cit. 2023-04-03]. Department of Chemistry, University of New Brunswick, Fredericton, NB E3B 5A3, Canada; AIP Conf. Proc., 1642, 150–168 (2015). Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d LÁNSKÝ, Tomáš. Tři exiloví vědci přibyli na seznam čestných občanů [online]. web: Krkonošský deník cz, 2009-11-19 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t SACHR, Tomáš. Jedna kalorie může rozhodovat o životě," říká Josef Paldus [online]. web:, 2019-04-01 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ PALDUS, Josef. Kvantově chemické studie transanulární interakce (rukopis); Praha, 1958 až 1961; 96 listů [online]. web: Databáze Národní knihovny České republiky (NK ČR) [cit. 2023-04-01]. Kandidátská disertační práce; Ústav fysikální chemie Československé akademie věd v letech 1958 až 1961; Praha. Dostupné online. 
  8. ↑ PALDUS, J.; ČÍŽEK, J.; SHAVITT, I. Correlation problems in atomic and molecular systems. IV. Extended coupled-pair many-electron theory and its applications to the BH3 molecule. Phys. Rev. A. 1972, s. 50–67. DOI 10.1103/PhysRevA.5.50. Bibcode 1972PhRvA...5...50P. (anglicky) 
  9. ↑ PALDUS, J. Group theoretical approach to the configuration interaction and perturbation theory calculations of atomic and molecular systems. J. Chem. Phys.. 1974, s. 5321–5330. DOI 10.1063/1.1681883. Bibcode 1974JChPh..61.5321P. (anglicky) 
  10. ↑ Udělené medaile AV ČR (v roce 2007) [online]. web: Akademie věd ČR cz [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Barbara Paldus Year 2022 in Chem Lab 3.png
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Barbara Paldus (* 1971/1972 Kanada) je americko-kanadsko-česká světoobčanka, vizionářka, investorka, sériová podnikatelka, výkonná ředitelka a vědkyně s českými kořeny.