Josef Paldus (matematik)

Josef Paldus
Narození	25. listopadu 1935 Bzí, Československo Československo
Úmrtí	15. ledna 2023 (ve věku 87 let) Kitchener, Kanada Kanada
Národnost	česká
Vzdělání	vysokoškolské; postgraduální
Alma mater	Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	vysokoškolský pedagog, vědec
Zaměstnavatel	University of Waterloo v kanadském Ontariu
Znám jako	„Joe“[1]
Titul	Prof., RNDr., DrSc., Dr.h.c., FRSC
Ocenění	Cena Neuron za celoživotní přínos vědě (2015) člen Kanadské královské společnosti
Choť	Eva Zdena Bajerová (provdaná Paldusová); sňatek 1961
Děti	dcera: Barbara Alice Paldus
Rodiče	otec: Josef Paldus (1897–1957); matka: Ludmila Paldusová (rozená Daníčková; 1899–1967)
Příbuzní	vnuk: Josef Paldus-Farmwald (* únor 2009)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Paldus (25. listopadu 1935 Bzí – 15. ledna 2023 Kitchener, Kanada) byl vysokoškolský pedagog, matematik zabývající se aplikovanou matematikou a chemik v oboru teoretické a kvantové chemie.^[2] Jako vědec se věnoval řešení problemiatiky co nejpřesnějšího a nejefektivnějšího způsobu výpočtu vlastností atomů a molekul.^[2] Byl emeritním profesorem aplikované matematiky na University of Waterloo v kanadském Ontariu. Patřil mezi čestné členy Královské vědecké společnosti v Kanadě (nositel titulu Fellowship of the Royal Society of Canada).^{[p. 1]}

Josef Paldus se narodil 25. listopadu 1935 v obci Bzí u Železného Brodu v okrese Jablonec nad Nisou.^[3] Jeho otcem byl Josef Paldus (1897–1957) a jeho matkou byla Ludmila Paldusová (rozená Daníčková; 1899–1967).^[1] Rodiče byli drobní rolníci.^[4] Matka Ludmila byla věřící a náboženské přesvědčení předávala výchovou svému synovi.^[4] Otec vlastnil velkou knihovnu se svazky psanými v českém a německém jazyce a mladý synek si kromě některých českých encyklopedií s živými ilustracemi oblíbil zejména překlady děl francouzského astronoma, přírodovědce a spisovatele Camilla Flammariona.^[4] V domě měl Josef Paldus starší a jeho strýc mechanickou dílnu, která sloužila k opravám a výrobě zemědělského náčiní a občas i k realizaci jednoduchých hraček pro synka Josefa.^[4] Otec byl velmi manuálně zručný, byl schopen některých činností z oborů knihařství, truhlářství, zámečnictví, kovářství a v zimních měsících se zabýval i zpracováním skla.^[4] V mládí osvojené sklářské a mechanické dovednosti pak synek Josef později zužitkoval ve své laboratorní praxi.^[4] Krom výše uvedených schopností byl otec i laickým veterinářem a doufal, že jeho syn v budoucnu vystuduje veterinární lékařství.^[4]

Po středoškolských studiích na gymnáziu v Semilech^[5] absolvoval v Praze Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1958 obhájil diplomovou práci o reakční kinetice aldehydických cukrů^[6] a získal titul Mgr.^[1] Po promoci byl zaměstnán (od roku 1958) jako vědecký pracovník^[2] v Ústavu fysikální chemie Československé akademie věd.^[3] Tady byl jedním z prvních, kdo se pod vedením prof. Jaroslava Kouteckého zabýval nově vzniklým oborem – kvantovou chemií.^[6]

V letech 1958 až 1961 obhájil v oboru fyzikální chemie svoji kandidátskou disertační práci, jejíž 96stránkový rukopis je uložen v Národní knihovně ČR a nese titul Kvantově chemické studie transanulární interakce.^[7] Tak získal Josef Paldus v roce 1961 titul kandidáta věd (CSc.)^[3] Ke konci studií v lednu 1961 se Josef Paldus oženil se svojí životní partnerkou Evou Zdenou Bajerovou (provdanou Paldusovou).^[1][4] Eva byla v Praze zubní lékařkou a po emigraci do Kanady byla ženou v domácnosti. Začátkem 70. let 20. století se manželům Paldusovým v Kanadě narodila dcera Barbara Alice Paldusová a v únoru 2009 se rod rozrostl o jejího syna Michaela Palduse-Farmwalda – vnuka Josefa Palduse.^[4]

V rámci postdoktorandského grantu pracoval následující dva roky (1962 až 1964) v Kanadě na dnešním Herzberg Institute for Astrophysics.^[6] Toto studium probíhalo na Oddělení čisté fyziky Kanadské národní rady pro výzkum v Ottawě (Division of Pure Physics of the National Research Council of Canada in Ottawa) pod vedením Dr. Dona Ramseyho a Dr. Gerharda Herzberga.^[1]

Do Československa se vrátil z Kanady v roce 1964 a pokračoval zde ve svém působení na půdě ČSAV.^[6] Na kratší dobu ještě dvakrát navštívil v průběhu následujících let výzkumná pracoviště v Kanadě.^[6] Vedoucím vědeckým pracovníkem v ČSAV byl jmenován v roce 1965. Následující dva roky vykonával funkci zástupce vedoucího oddělení kvantové chemie v Ústavu fyzikální chemie.^[6]

Po srpnu 1968 se rozhodl trvale usadit v Kanadě.^[6]

Po ruské okupaci v roce 1968 jsem odjel do Kanady a stále váhal, jestli se vrátit. Pak nás krajany pozval nový československý velvyslanec na schůzku. Brzy jsme pochopili, kam společenský vývoj míří a většina z nás se rozhodla zůstat.

Josef Paldus, O svém rozhodování o emigraci po 21. srpnu 1968, ^[3]

Josef Paldus po emigraci z Československa do Kanady přijal v prosinci 1968 nabídku Katedry aplikované matematiky (Department of Applied Mathematics) na nově vznikající univerzitě Waterloo v kanadském Ontariu (University of Waterloo) a stal se zde hostujícím docentem.^[6][2] O sedm let později (v roce 1975) byl na této univerzitě jmenován řádným profesorem^[6][3] aplikované matematiky i chemie a pokračoval v budování zdejší katedry tak, aby se dostala na světovou úroveň.^[1]

V roce 1981 byl zvolen korespondujícím členem Evropské akademie věd, umění a literatury (European Academy of Sciences, Arts and Letters) v Paříži.^[6] O dva roky později (v r. 1983) se stal privilegovaným členem Královské společnosti Kanady (Royal Society of Canada).^[6] V následujících letech byl zvolen či působil v mnoha prestižních společnostech a organizacích (např. v International Society for Theoretical Chemical Physics).^[6]

K projektu kvantové teorie se připojil v roce 1984 a působil jako adjunkt na katedře chemie na Floridské univerzitě (University of Florida) v Gainesville.^[1]

V letech 1991 až 1994 vykonával funkci zástupce ředitele Fieldsova ústavu pro výzkum matematických věd (The Fields Institute for Research in Mathematical Sciences) v Torontu v kanadském Ontariu.^[1]

Po sametové revoluci v roce 1989 v Československu obdržel v roce 1992 zlatou medaili Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. O dva roky později (v roce 1994) pak zlatou medaili Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.^[6] V roce 1994 obhájil doktorskou práci na MFF Univerzity Karlovy (a získal titul DrSc.).^[6] O další dva roky později (v roce 1996) získal cenu Alexandera von Humboldta.^[6]

V roce 2001 odešel do starobního důchodu. Až do své smrti v roce 2023 působil jako emeritní (zasloužilý) profesor ve skupině kvantové teorie na katedře aplikované matematiky na univerzitě ve Waterloo.^[1]

Josef Paldus má několik doktorských titulů:

• V roce 1961 získal doktorát z fyzikální chemie na Československé akademii věd.
• V roce 1995 obhájil titul DrSc. na Univerzitě Karlově v Praze.^[3]
• V červnu 2006 obdržel čestný doktorát (Dr.h.c.) na Univerzitě Komenského v Bratislavě.^[3]
• V červnu 2008 mu Univerzita Louise Pasteura (Université Louis-Pasteur) ve francouzském Štrasburku udělila čestný titul Docteur Honoris Causa.^[3]

Josef Paldus se zabýval především výzkumem v oblasti kvantové chemie a zejména jejími matematickými aspekty. Známá je jeho spolupráce s chemikem Jiřím Čížkem na teorii spřažených klastrů.^{[8][p. 2]} Vědci Paldus a Čížek adaptovali metodu mnoha těles spřažených klastrů na mnohoelektronové systémy, čímž z ní učinili životaschopnou metodu při studiu elektronové korelace, která probíhá mezi atomy a v molekulách.

Další známou Paldusovou prací je Unitární skupinový přístup.^[9] Tento přístup se týká výpočtu prvků hamiltoniánské (hamiltonovské) matice (Hamiltonian matrix) nad N-elektronovými spinovými vlastními stavy, které se objevují při řešení elektronových korelačních úloh.

Josef Paldus ale nepůsobil během svojí více než 60 let trvající vědecko–pedagogické kariéry jen ve Waterloo, ale i jako hostující profesor, který se angažoval v řadě evropských univerzit a výzkumných institucí (Univerzita ve francouzské Remeši, Univerzita Louise Pasteura ve francouzském Štrasburgu, Freie Universität v Berlíně nebo izraelský Technion v Haifě).^[6] Paldus patřil i mezi organizátory mnoha mezinárodních konferencí a letních škol.^[1]

Rovněž byl členem představenstva Mezinárodní společnosti pro teoretickou chemickou fyziku (International Society for Theoretical Chemical Physics).^[2][3]

Jeho přínos k rozvoji kvantové chemie v Československu, Kanadě a dalších zemích je nesporný.^[6] Během svého působení ve Waterloo zval na studijní návštěvy a všemožně podporoval mnohé české vědce.^[6]

Josef Paldus je autorem a spoluautorem více než 330 vědeckých prací a článků z oblasti aplikované matematiky a kvantové chemie.^[3][6] Některé jeho práce na téma teorie unitárních grup byly vybrány do výčtu 150 nejdůležitějších prací v kvantové chemii publikovaných od roku 1928.^[6]

Josef Paldus byl čestným členem Učené společnosti ČR a členem několika redakčních rad vědeckých časopisů zabývajících se chemickou fyzikou:^[2][3]

• Mezinárodní časopis pro kvantovou chemii (International Journal of Quantum Chemistry);
• Pokroky v kvantové chemii (Advances in Quantum Chemistry);
• Journal of Chemical Physics;
• Therotica Chimica Acta;
• Journal of Mathematical Chemistry a
• Canadian Journal of Chemistry.^[1]

Mezi další Paldusova vyznamenání patří mimo jiné:

• 1981 – Člen korespondent Evropské akademie věd, umění a literatury (European Academy of Sciences, Arts and Letters), Paříž.
• 1983 – Privilegovaný člen (Fellow) Královské společnosti Kanady (Royal Society of Canada; zkratka RSC).^[2][3]
• 1984 – Člen Mezinárodní akademie kvantové molekulární vědy (International Academy of Quantum Molecular Science; zkratka IAQMS ).^[2][3]
• 1985 – Člen Akademie věd v New Yorku (New York Academy of Sciences).
• 1990 – Člen představenstva Mezinárodní společnosti pro teoretickou chemickou fyziku.
• 1992 – Zlatá medaile J. Heyrovského ČSAV.
• 1994 – Zlatá medaile Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Komenského, Bratislava, Slovensko.
• 1995 – Čestný člen Učené společnosti České republiky.
• 2002 – Privilegovaný člen (Fellow) Fieldsova ústavu pro výzkum v matematických vědách (Fields Institute for Research in Mathematical Sciences).^{[p. 3]}
• 2005 – Zlatá medaile Univerzity Karlovy (Gold Medal of Charles University).
• 2007 – Čestná medaile De Scientia et Humanitate Optime Meritis (česky asi: O vědě a lidstvu nejlepší zásluhy) Akademie věd České republiky.^[10]
• 2009 – V roce 2009 (u příležitosti 20. výročí sametové revoluce) se Josef Paldus stal čestným občanem města Semil.^[3] Spolu s ním získali čestná občanství i chemik Dr. Josef Plíva (in memoriam)^{[p. 4]} a geolog a mineralog prof. Zdeněk Johan (1935–2016).^[5]
• 1990 – Po roce 1990 získal prestižní cenu Patria v rámci projektu Česká hlava za významné objevy v kvantové chemii.

^[3][5]

• 2010 – Čestné stipendium (privilegované členství) Evropské společnosti pro výpočetní metody ve vědách a inženýrství (European Society of Computational Methods in Sciences and Engineering).
• 2013 – Privilegovaný člen (Fellow) Amerického fyzikálního institutu (American Institute of Physics; zkratka AIP).^{[p. 5]}
• 2015 – Cena Neuron za přínos světové vědě v oboru chemie.^[3][2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Paldus na anglické Wikipedii.

• Barbara Paldus
• Jiří Čížek
• Cena Neuron

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Paldus
• Josef Paldus [online]. web: International Academy of Quantum Molecular Sciece (Mezinárodní akademie kvantové molekulární vědy) [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (angličtina) 
• Prof. Josef Paldus (Applied Mathematics) [online]. web: Domovská stránka Katedry aplikované matematiky na University of Waterloo [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (angličtina) 
• THAKKAR, Ajit J. The life and work of Josef Paldus [online]. web: Research Gate net, 2015 [cit. 2023-04-03]. Department of Chemistry, University of New Brunswick, Fredericton, NB E3B 5A3, Canada; AIP Conf. Proc., 1642, 150–168 (2015). Dostupné online. (anglicky) 
• Nominace Josefa Palduse na Cenu Neuron za přínos světové vědě 2015 na YouTube – Datum: 14. prosince 2015; Autor: Nadační fond Neuron