Josef Pelej

Josef Pelej
Narození17. října 1908
Nevcehle[1]
Úmrtí30. června 1942 (ve věku 33 let)
Praha, Kobyliská střelnice[2]
Příčina úmrtípopraven zastřelením[3]
BydlištěPraha - Vršovice, Brožíkova 36[1] [p. 1]
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Znám jako„muž pod šifrou 65“[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Moták plukovníka Josefa Churavého z pankrácké věznice v Praze (1942), kde se zmiňuje o Josefu Pelejovi

Josef Pelej (17. října 1908, Nevcehle[1] – 30. června 1942, Praha, Kobyliská střelnice[2][3]) byl za protektorátu příslušníkem ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa.[2]

Odbojová činnost

Pelej byl spolupracovníkem štábního kapitána Václava Morávka a zřejmě i jeho kontaktem na majora letectva RNDr. Josefem Jedličkou.[2] Podle zjištění gestapa měl najímat po Praze asi 20 bytů,[2] které sloužily jako zpravodajské přepážky nebo konspirační byty.[2] Jeden z těchto bytů byl v Karlově ulici (Karlova 145/25, Praha 1), kde se gestapo pokusilo neúspěšně zatknout štábního kapitána Václava Morávka (viz dále).[2] Josef Pelej byl zatčen dne 18. prosince 1941 v Husově fondu (spolek pro podporu nemajetných studentů - v likvidaci) na adrese Jungmannova 26/15, Praha 1.[2] Ihned po zatčení Josefa Peleje byly místnosti spolku gestapem úředně uzavřeny. (Později gestapo činnost spolku opět povolilo.)[2]

Byt v Karlově ulici byl gestapem odhalen na základě výslechu Josefa Peleje zadrženého 18. prosince 1941 v Jungmannově ulici.[2] V tomto domě se nacházel konspirační byt Tří králů obývaný manžely Schmiedlovými: nevidomým Janem Schmiedlem a neslyšící Janou Schmiedlovou.[2] Přepadové komando úředníků gestapa pod vedením Wilhema Schultze tady překvapilo brzy ráno 20. prosince 1941 Václava Morávka.[2] Štábní kapitán čelil přesile osmi příslušníků gestapa.[2] Nejprve zasáhl kriminálního komisaře Dittmara Bingela do pravého ramene a pravého kyčle.[2] Odraženou střelou pak zasáhl příslušníka gestapa Williho Lingnera do stehna.[2] Když zasahujícímu komandu došla munice, nechal velící Wilhelm Schultze obsadit vchod do domu a jednoho příslušníka gestapa odeslal pro přivolání posil na nedaleké policejní komisařství.[2] V nestřeženém okamžiku seběhl obklíčený Václav Morávek do přízemí domu, kde hlídkujícího úředníka gestapa Alfreda Jägera střelil do pánve.[2] Sám pouze lehce zraněný unikl na ulici.[2] Po přestřelce v Karlově ulici zůstal štábní kapitán Václav Morávek prakticky bez spojení a bez kontaktů.[2]

V konspiračním bytě padly (podle poválečné výpovědi Dittmara Bingela) do rukou gestapa výbušniny, rozsáhlý zpravodajský materiál, šifrovací kniha a seznamy konfidentů gestapa (tzv. index Hnutí odporu).[2] Gestapo také údajně našlo Morávkovy „paměti“ (nazvané „Od důstojníka k zločinci“), které (pokud skutečně existovaly) se ale nedochovaly.[2] [p. 2]

Soud a poprava

Josef Pelej byl za svoji odbojovou činnosti odsouzen k trestu smrti. Přibližně měsíc po atentátu na Reinharda Heydricha (27. května 1942) během tzv. druhé heydrichiády byl Josef Pelej dne 30. června 1942 v podvečer[3] na Kobyliské střelnici v Praze (společně s podplukovníkem Josefem Mašínem, plukovníkem Josefem Churavým, majorem Josefem Jedličkou[2] a některými dalšími členy Obrany národa) popraven zastřelením. Jeho tělo bylo s ostatními zastřelenými převezeno do Strašnic, spáleno ve Strašnickém krematoriu a popel rozptýlen na zelenou plochu poblíž objektu.

  • Pět bronzových desek se jmény popravených v úterý dne 30. června 1942 v 19.30

    Pět bronzových desek se jmény popravených v úterý dne 30. června 1942 v 19.30

  • Josef Pelej mezi popravenými dne 30. června 1942 v Praze na Kobyliské střelnici
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)

    Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)

  • Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)

    Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)

  • Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)

    Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)

  • Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)

    Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)

  • Tryzna (30. června 1947), titulní strana dokumentu[4]

    Tryzna (30. června 1947),
    titulní strana dokumentu[4]

  • Tryzna (30. června 1947), Seznam popravených[4]

    Tryzna (30. června 1947), Seznam popravených[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V letech 1910 až 1947 se ulice jmenovala „Brožíkova“ (německy Brožík–Strasse), nyní (2019) se jmenuje „Kvestorská“ a nachází se na Praze 4.[2]
  2. ↑ Jako místo nálezu těchto Morávkových „pamětí“ je uváděn sice byt v Karlově ulici, ale podle protokolu byly nalezeny v jiném bytě o 5 dní dříve a to již dne 15. prosince 1941.[2]

Reference

  1. ↑ a b c d KOŠAŘ, Jiří; SEDLÁČEK, Jiří. K otázkám Václava Morávka; Téma: Československý odboj, Vydáno dne: 21. 03. 2009 [online]. 2009-03-21 [cit. 2019-01-10]. Josef Pelej (narozen 17.10.1908 v obci Nevcehle, okr.Dačice), bytem Praha, Vršovice, Brožíkova 36; nejspíše "muž pod šifrou 65". Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-30. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Jungmannova 26/15, Praha 1; Karlova 145/25, Praha 1, Kvestorská ulice, Praha 4, s. 146, 148, 464. 
  3. ↑ a b c Prag - Kobylisy (Kobyliská střelnice) Seznam popravených [online]. [cit. 2019-01-12]. Pelej Joseph (Josef) * 17.10.1908; hingerichtet am Dienstag den 30.06.1942 um 19:30 Uhr. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b Československá obec legionářská, Obrana národa, Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacizmu, Svaz brannosti. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Praha X: Tiskla Litera, 30. 06. 1947 (06. 1947 tisk). 2 s. S. 1,2. Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození). 

Související články

Média použitá na této stránce

Popravni.Protokol.Kobylisy.Praha.30.06.1942.Strana.B.gif
Druhá strana (ze dvou). Originální německy psaný dokument "Popravní protokol z Kobyliské střelnice ze dne 30. června 1942" pochází z Národního archivu (NA, fond a signatura 114-10-1). Archivní materiál (a jeho překlad do češtiny) byl získán díky badatelskému úsilí plukovníka ve výslužbě Ing. Miroslava Flajšmana.
TRYZNA.30.06.1942.RUBOVA.STRANA.gif
Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození).
TRYZNA.30.06.1947.LICOVA.STRANA.gif
Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce.
Kobylisy.5.Pam.Desek.30.06.1942.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Kobyliská střelnice, Praha – Pětice (z celkových 36) mosazných pamětních desek se jmény zde zastřelených (popravených) osob dne 30. června 1942. Střelnice po generální rekonstrukci, konec dubna 2016.
Popravni.Protokol.Kobylisy.Praha.30.06.1942.Str.A.CZ.gif
První strana (ze dvou). Překlad do češtiny. Originální německy psaný dokument "Popravní protokol z Kobyliské střelnice ze dne 30. června 1942" pochází z Národního archivu (NA, fond a signatura 114-10-1). Archivní materiál (a jeho překlad do češtiny) byl získán díky badatelskému úsilí plukovníka ve výslužbě Ing. Miroslava Flajšmana.
Popravni.Protokol.Kobylisy.Praha.30.06.1942.Strana.A.gif
První strana (ze dvou). Originální německy psaný dokument "Popravní protokol z Kobyliské střelnice ze dne 30. června 1942" pochází z Národního archivu (NA, fond a signatura 114-10-1). Archivní materiál (a jeho překlad do češtiny) byl získán díky badatelskému úsilí plukovníka ve výslužbě Ing. Miroslava Flajšmana.
Popravni.Protokol.Kobylisy.Praha.30.06.1942.Str.B.CZ.gif
Druhá strana (ze dvou). Překlad do češtiny. Originální německy psaný dokument "Popravní protokol z Kobyliské střelnice ze dne 30. června 1942" pochází z Národního archivu (NA, fond a signatura 114-10-1). Archivní materiál (a jeho překlad do češtiny) byl získán díky badatelskému úsilí plukovníka ve výslužbě Ing. Miroslava Flajšmana.
Motak.Josef.Churavy.Pankrac.1942.Pelejova.CZ.gif
* Zprávy rodině o průběhu vyšetřování, podmínkách věznění, svých nadějích a přáních pašoval vězněný plukovník Josef Churavý za zdi pankrácké věznice v Praze (zde byl vězněn nacisty od konce roku 1941 do června 1942) pomocí motáků ukrytých ve špinavých kapesnících.
  • Toto je ukázka jednoho z „dopisů“ (motáků), psaných měkkou tužkou, který byl doručen rodině a zachoval se. Jeho datování se nepodařilo zjistit. (Josef Pelej byl zatčen gestapem 18. prosince 1941, popraven na Kobyliské střelnici v Praze 30. června 1942).
  • Text zprávy: „Ohlásí-li se se u Tebe pí. Pelejová, ujmi se jí a poraď jí, jak by získala podporu. Její muž je náš dobrý spolupracovník a zde mi moc pomáhá (je u chleba).“