Josef Pietschmann

Monsignore Josef Pietschmann
kaplan Jeho Svatosti protokolista v.v.
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Znak	(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Svěcení
Kněžské svěcení	29. června 1931
Osobní údaje
Datum narození	16. července 1906
Místo narození	Lipová u Šluknova, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	9. dubna 1950 (ve věku 43 let)
Místo úmrtí	Československo Československo
Místo pohřbení	rodinná hrobka v Lipové
Povolání	katolický kněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mons. Josef Pietschmann (16. července 1906 Lipová u Šluknova – 9. dubna 1950) byl český římskokatolický kněz, blízký spolupracovník litoměřických biskupů Antonína Aloise Webera a Štěpána Trochty, varhaník litoměřické katedrály.

Po kněžských studiích v litoměřickém kněžském semináři byl vysvěcen na kněze 29. června 1931 v Litoměřicích.^[1] Poté nastoupil na místo kaplana ve Velkém Šenově. Od 1. září 1932 byl povolán na biskupství do Litoměřic, aby zastával úřad konzistoriálního protokolisty. V dalších letech působil i na jiných úřednických místech při různých biskupských orgánech. Stal se i notářem biskupského soudu. V duchovní správě působil jako 2. vikarista při litoměřické katedrále. Zároveň se stal věrným spolupracovníkem biskupa Antonína Webera, s nímž – na rozdíl od ostatních kněží včetně jeho sekretáře Josefa Rabase – zůstal v Litoměřicích v době poválečného vysídlení německého obyvatelstva. Zejména důležitá je jeho zpráva o životě biskupa Webera, kterou pořídil o době po 2. květnu 1946, když jako poslední „německý“ protokolista v na litoměřickém biskupství nebyl vysídlen. U biskupa Webera totiž zůstal až do jeho smrti a mimo jiné mu udělil i 12. září 1946 svátost umírajících. V červnu 1948 obdržel československé státní občanství. V katalogu kněžstva litoměřické diecéze z roku 1948 je uveden jako „protokolista v.v.“ Zemřel po dlouhé nemoci 8. dubna 1950. Byl malého vzrůstu a od mládí tělesně postižený. Následně byl pohřben do rodinné hrobky v Lipové.^[2] Přesto, že jeho život se jevil nenápadným, byl důležitým spojovacím článkem v litoměřické diecézi, který přenesl kontinuitu poznatků mezi biskupem Weberem, jehož doprovázel až do konce a prvním poválečným českým biskupem Štěpánem Trochtou.

• RABAS, Josef. Biskup Anton Alois Weber. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2013. 168 s. ISBN 978-80-7195-756-0. S. 10. 
• MACEK, Jaroslav. Biskupství litoměřické. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. 188 s. ISBN 80-7192-978-6. S. 126. 
• MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 426. 

• Antonín Alois Weber
• Štěpán Trochta