Josef Plíhal
| RNDr. Josef Plíhal | |
|---|---|
| Starosta Turnova | |
| Ve funkci: 17. června 1938 – 1941 | |
| Předchůdce | Josef Žák |
| Nástupce | městská správní komise až do roku 1945 |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská SNJ Národní souručenství Československá strana lidová |
| Narození | 12. března 1904 Koberovy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. října 1973 (ve věku 69 let) Turnov  Československo |
| Místo pohřbení | Turnov |
| Choť | Jarmila Valhová |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
RNDr. Josef Plíhal (12. března 1904 Koberovy u Železného Brodu – 9. října 1973 Turnov) byl český politik a podnikatel.
Život
Studoval Státní reálku v Turnově a později přírodní vědy na Karlově univerzitě, kde působil jako asistent na katedře aplikované matematiky a v geofyzikálním ústavu. Své vzdělání ještě doplnil na univerzitách v Paříži a Štrasburku.[1] Byl členem Jednoty českých matematiků a fyziků.[2]
V roce 1928 přesídlil do Turnova, kde začal podnikat v oboru skleněných perlí a imitací[1] a rovněž se zde zapojil do politiky. V roce 1935 byl jmenován radou Obchodní a živnostenské komory v Hradci Králové, rok nato členem předsednictva Národohospodářského ústavu v Mladé Boleslavi.[1] V roce 1935 byl zvolen za živnostenskou stranu do okresního zastupitelstva a současně za člena okresního výboru. V květnu roku 1938 byl Dr. Plíhal za živnostenskou stranu zvolen do obecního zastupitelstva a později za starostu města Turnova.
Starostou města Turnova byl zvolen 17. června 1938[3] působil do roku 1941. Za jeho velkého přičinění se začala stavět městská nemocnice, dálkový plynovod, činžovní domy a byly vykoupeny pozemky pro Obchodní akademii a Živnostenskou školu.[1] Německá okupace dolehla i na něj. Nejprve po Mnichovu obstarával práci a ubytování pro uprchlíky z pohraničí, později pomáhal několika pronásledovaným lidem a jen zázrakem unikl sám zatčení při heydrichiádě. Po válce byl křivě obviněn z kolaborace, ovšem verdiktem okresního soudu v Turnově byl v roce 1947 všech obvinění zbaven.
Následný převrat v roce 1948 však znamenal nová obvinění. Opět byl obviněn z kolaborace a později také z toho, že peníze, které vlastnila Čsl. strana lidová, které byl předsedou, nepředal Národní frontě, ale rozdal je všem členům podle výše jejich příspěvků. Vše bylo víceméně vykonstruované a tehdejší státní moc se ho tímto chtěla zbavit jako mnoha dalších lidí a odstranit ho ze společenského a politického života Turnovska. Krom penežitého trestu, který mu byl na tehdejší dobu uložen v horentní výši, strávil pak léta 1953–1957 ve vězení ve Valdicích. Po návratu z vězení se vrátil do Koberov, kde žil u svého bratra Ludvíka Plíhala, jelikož všechen majetek v Turnově včetně bytu mu byl znárodněn.[1]
České zemi zůstal věrný, o emigraci se nepokoušel, přestože jeho žena Jarmila roz. Valhová měla v zahraničí příbuzné. V roce 1968 žádal o rehabilitaci. K té však důsledkem další okupace a normalizace došlo až v roce 1990 in memoriam. Zemřel 9. října 1973 a pochován je v rodinné hrobce Valhových u Mariánského kostela v Turnově.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Plíhal Josef [online]. Knihovna Liberec [cit. 2015-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Jednota českých matematiku a fysiků v Praze (Spolkový věstník). [s.l.]: [s.n.], 1940. Dostupné online. Kapitola Skuteční členové - jednotlivci, s. 20 (tisk D102).
- ↑ SVOBODA, Rodan. Československá strana národně socialistická na Turnovsku 1918-1938. Praha, 2010 [cit. 2015-5-12]. 111 s. bakalářská práce. FF UK Praha. Vedoucí práce PhDr. Luboš Velek, PhD.. s. 81. Dostupné online.
- ↑ PETRUŠKOVÁ, Jitka. Nový turnovský pantheon [online]. Muzeum Českého ráje v Turnově, 2003 [cit. 2015-05-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“