Josef Potužník

Josef Potužník
Potužník v roce 1950
Potužník v roce 1950
Osobní údaje
Datum narození23. května 1926
Místo narozeníČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí30. ledna 2019 (ve věku 92 let)
Místo úmrtíČeské Budějovice ČeskoČesko Česko
StátČeskoslovensko
Sportovní údaje
KlubAC Stadion České Budějovice (1942-43)
ČPK Praha (1943-48)
Sokol Vinohrady (1948-50)
Armádní tělovýchovný klub (voj. 1951-52)
DSO/TJ Tatran České Budějovice Koh-i-noor (1952-59)
TJ KIN České Budějovice (1959-)
TrenéřiPotužník (AC Stadion)
Disciplínaplavání
Pref. plavecký stylznak
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Potužník (23. května 192630. ledna 2019[1] České Budějovice) byl československý sportovní plavec a pozdější významný představitel českobudějovického plavání.

Sportovní kariéra

Závodnímu plavání se začal věnovat v rodných Českých Budějovicích v klubu AC Stadion České Budějovice. V roce 1943 přestoupil do pražského klubu ČPK, kde se specializoval na plavecký styl znak.[2] Domácí rivalita se slávistou Jiřím Kovářem patřila k ozdobám znakařských závodů v polovině čtyřicátých let dvacátého století.

V roce 1947 byl přihlášen na mistrovství Evropy v Monte Carlu, ale do závodu na 100 m znak nenastoupil.[3] V roce 1948 na olympijských hrách v Londýně nestartovat.

Po absolvování vysoké školy v roce 1950 se vrátil do rodných Budějovic. Na podzim 1951 nastoupil základní vojenskou služby. Aktivní sportovní kariéru ukončil po návratu z vojny v roce 1952.

Trenérska a funkcionářská kariéra

Výstavba krytého bazénu

S manželkou Vlastou vedl od roku 1951 učně v pracovních zálohách národního podniku Koh-i-noor.[4] K rozvoji závodního plavání v Českých Budějovicích však dlouho chyběl krytý bazén. V zimních měsících se dalo plavat pouze v bazénku o rozměrech 4,5×2,5 m[5] kam se vešli současně 2 plavci – trénovalo se udici, kdy byl plavec uvázán a plaval prakticky na jednom místě. Práce na krytém bazénu započaly již v roce 1951[6] na Sokolském ostrově, ale jejich kompletní realizace byla dokončena až v roce 1971. V březnu 1950 poskytl deníku Lidová demokracie rozhovor, ve kterém ještě jako student vysoké školy popisoval své úspěšné snahy na zařazení výstavby krytého bazénu (zimních lázní) do dodatkového operačního plánu pětiletky pro rok 1950.[7] S otevřením krytého bazénu v listopadu 1971[8], na kterém měl lví podíl, nastal prudký rozmach českobudějovického závodního plavání. V plaveckém oddílu TJ KIN České Budějovice vyrostla celá řada špičkových českých plavců – Jiří Jirmus, Marcela Šmídová, Monika Ranglová a další.

Dvoustupňové řízení ČSTV

Od roku 1967 došlo k zavedení kritizovaného dvoustupňového řízení ČSTV – byl zrušen krajský výbor (KV) ČSTV. On jako okresní sportovní funkcionář patřil k zastáncům tohoto nového typu řízení. V dubnu 1967 se k problematice vyjádřil slovy: "Bez krajských výborů (KV) se lépe rozvíjí iniciativa a pocit zodpovědnosti k funkcionářům za řízení tělesné výchovy v okresech. Nyní jsou vytvořeny první předpoklady pro rychlejší rozvoj tělesné výchovy po všech stránkách. Cítí-li to někdo jinak, nemohu si pak myslet nic jiného, než to, že jim vyhovovalo, když nemuseli sami rozhodnout, když nemuseli nést zodpovědnost. Ale to je špatné a tělovýchově to jistě neprospívá."[9]

Jako sportovní funkcionář se zasloužil o rozvoj plavecké gramotnosti mezi širokou veřejností – umět plavat znamenalo především snížit riziko utonutí. Z masových plaveckých akcí byly pořádány plavecké štafety např. v roce 1984 proběhla v dubnu štafeta 1000×100 m.[10]

Odkazy

Reference

  1. https://billiongraves.com/grave/JUDr.-Ing.-Josef-Potu%C5%BEn%C3%ADk/47791599
  2. https://0d12ac703d.cbaul-cdnwnd.com/69a8101f23629ecd844ed108c0b1c02b/200000167-ba9fdbb9b9/potu%C5%BEn%C3%ADk.jpg
  3. Práce. 1947-8-23, s. 6. 
  4. https://www.e15.cz/magazin/budejovice-by-si-zaslouzily-novy-bazen-855647
  5. Československý sport. 1953-10-11, s. 5. 
  6. Stadion. 1958-2-14, s. 14. 
  7. Lidová demokracie. 1950-3-26, s. 12. 
  8. Lidová demokracie. 1971-10-23, s. 7. 
  9. Československý sport. 1967-4-17, s. 7. 
  10. Rudé právo. 1974-4-28, s. 8. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Potužník (1950).png
Josef Potužník v roce 1950