Josef Prokop (podnikatel)
Ing. Josef Prokop mladší | |
---|---|
Josef Prokop (okolo r. 1910) | |
Starosta Pardubic | |
Ve funkci: 1910 – 1915 | |
Předchůdce | František Kuchynka |
Nástupce | Josef Sochor |
Stranická příslušnost | |
Členství | mladočeši |
Narození | 23. ledna 1872 Pardubice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. listopadu 1933 (ve věku 61 let) Pardubice Československo |
Místo pohřbení | Centrální hřbitov v Pardubicích |
Profese | konstruktér |
Commons | Josef Prokop (podnikatel) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Prokop (mladší, 23. ledna 1872[1] Pardubice – 29. listopadu 1933 tamtéž) byl český strojírenský inženýr, konstruktér, podnikatel a politik strany mladočechů, starosta Pardubic, majitel továrny Josefa Prokop a synové na výrobu vodou a párou poháněných mlýnských strojů. Závod založený jeho otcem Josefem Prokopem starším se stal největším výrobním provozem na mlýnská strojní zařízení v Rakousku-Uhersku.
Život a dílo
Mládí
Narodil se v Pardubicích do rodiny továrníka Josefa Prokopa a jeho manželky Františky. Jeho otec, původní profesí hodinář, přišel do Pardubic z Nymburka, oženil se zde a založil na místě dnešního Východočeského divadla výrobu razítek a vinět. Nedlouho poté Prokop svou firmu přeorientoval na výrobu zemědělských strojů, kterou roku 1870 přesunul na dnešní Palackého třídu. Společnost vyráběla například secí stroje, brány a žentoury převážně vlastní konstrukce.[2] Když bylo Josefovi mladšímu osm let, jeho otec zemřel a vedení podniku převzala vdova Františka Prokopová. Josef Prokop vystudoval vyšší reálné gymnázium v Pardubicích, poté strojírenství na ČVUT v Praze, kde získal inženýrský titul. Roční povinnou vojenskou službu strávil v řadách Rakousko-uherského námořnictva v Pule na Jadranu.
Podnikání
Vrátil se do Pardubic a roku 1894 vstoupil spolu se svým bratrem Jaroslavem jako podílník do rodinné firmy, doposud řízené matkou. Absolvoval řadu studijních cest, např. do Německa, Švýcarska či Švédska, roku 1904 navštívil Spojené státy americké a Světovou výstavu v St. Louis. Když se pak roku 1905 stal jediným ředitelem podniku, přestavěl celý areál továrny a zmodernizoval ho podle amerických vzorů. Výkon podniku se znásobil a Prokopka běžně vyvážela do Francie, Německa, Skandinávie či Velké Británie.[2] Sám Prokop se podílel na konstrukčních pracích v závodu a byl držitelem řady patentů. Firma se rovněž se svými cca 500 dělníky stala největším zaměstnavatelem ve městě.
Starosta města
Josef Prokop se také zapojoval do společenského života v Pardubicích, byl dlouholetým členem městského zastupitelstva a předsedou správní rady městských elektrických podniků. Roku 1910 byl zvolen městským starostou, tuto funkci vykonával až do roku 1915. Prosadil vznik náměstí Republiky, které se de facto stalo novým hlavním náměstím města, stavbu několika veřejných budov či mostu přes Chrudimku. Byl do funkce znovuzvolen, Prokop však odmítl úřad napodruhé převzít. Za jeho přínos rozvoji a strojnictví mu byl udělen titul c. k. komerční rada. Byl také členem Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění či Obchodní a živnostenské komory v Praze.
Po vzniku Československa se továrna stala největším podnikem pro vybavení mlýnů ve střední Evropě,[2] založila rovněž řadu poboček po celé republice. Jako firemní značku používala pouze označení Prokop.
Úmrtí
Josef Prokop zemřel 29. listopadu 1933 v Pardubicích ve věku 61 let a byl pohřben v majestátní samostatné modernistické hrobce na místním Centrálním hřbitově. Hrobka je jednou z největších na celém pohřebišti.
Po smrti
Po smrti Josefa Prokopa v roce 1933 přešlo vlastnictví firmy na jeho syna Josefa, dceru Marii a zetě Richarda Frieda, nedlouho poté ale přišla druhá světová válka, nucené přeorientování společnosti na zbrojní výrobu. S roce 1944 byla továrna poškozena pumami svrženými při náletu na nedalekou chemičku.[3] Po válce se do společnosti vrátili původní rodinní majitelé, na sklonku roku 1945 na ni byla, jako na strategický podnik, uvalena národní správa a název se změnil na Prokop, n. p. Pardubice, od roku 1946 Továrny mlýnských strojů. Rodina Prokopova následně emigrovala do USA.
Na Prokopovu počest byl pojmenován most přes Chrudimku, o který se zasloužil – Prokopův most.
Odkazy
Reference
- ↑ PROKOP Josef 23.1.1872-29.11.1933 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠIMEK, Robert. S troškou strojů do mlýna [online]. Profit, rev. 2007-04-22 [cit. 2011-05-12]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMEK, Robert. S troškou strojů do mlýna [online]. Profit, rev. 2007-04-22 [cit. 2011-05-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Prokop na Wikimedia Commons
- Životopis
- Historie firmy
- Prokopův most
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Josefa Prokopa (1872-1933), továrníka a starosty Pardubic, na Centrálním hřbitově v Pardubicích
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
Josef Prokop, entrepreneur in Pardubice (F. K. Rosůlek, J. Chmelař: Pardubicko, Holicko, Přeloučsko, 1909)
Autor: Nadkachna, Licence: CC BY 3.0
Zbytky továrny na mlýnské stroje Josefa Prokopa synové na Palackého třídě. Loc: 50°2'4.417"N, 15°45'48.61"E