Josef Puchmeltr

Josef Puchmeltr
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1981 – 1986
Ve funkci:
1986 – 1990
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození11. ledna 1928
Lom
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí11. května 1998 (ve věku 70 let)
Litvínov[zdroj?!]
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Puchmeltr (11. ledna 1928[1] Lom[2] – 11. května 1998[3]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie

K roku 1981 se profesně uvádí jako vedoucí tajemník okresního výboru KSČ.[4] Šlo o OV KSČ v Mostě. V této funkci se zmiňuje i k roku 1985[5] a 1988.[6]

Ve volbách roku 1981 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 64 – Most, Severočeský kraj). Mandát obhájil ve volbách roku 1986 (obvod Most-jih). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na svůj post v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[7][8][9]

V květnu 1990 proti němu vyšetřovatel oddělení vyšetřování VB v Mostě vznesl obvinění pro návod k trestnému činu zneužívání pravomoci veřejného činitele. Šlo o úřední úkon, kdy měl coby bývalý vedoucí tajemník OV KSČ doporučit, aby pro Městský výbor KSČ v Mostě pracovaly administrativní pracovnice Technických služeb města Litvínova, přičemž za vykonanou práci pro okresní aparát KSČ jim bylo placeno z prostředků Technických služeb. Měla tak vzniknout škoda 72 000 Kčs. V únoru 1991 okresní prokuratura vrátila věc k došetření.[10]

Odraz v kultuře

Josef Puchmeltr byl tajemníkem okresního národního výboru v Mostě od roku 1963; od roku 1973 byl tajemníkem a od roku 1974 vedoucím tajemníkem okresního výboru KSČ v Mostě. Působil zde tedy v období, kdy byl starý Most likvidován a nový se stavěl. Je uváděn jako předobraz tajemníka Pláteníka z Dietlova normalizačního seriálu Okres na severu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Josef Puchmeltr [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b STANO, Jiří. Kdy má radost tajemník. Rudé právo. 1978-08-15, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ pp. Zemřel bývalý tajemník KSČ. Deník Mostecka. 1998-05-14, s. 9. 
  4. ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Červen 1981, roč. 61., čís. 135, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Kroniky města Mostu z let 1983 - 1987 [online]. www.mesto-most.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Seznam vedoucích tajemníků a tajemníků krajských a okresních výborů strany, předsedů KKRK a OKR duben – květen 1988 [online]. ustrcr.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 33/1981 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ ZPRÁVA GENERÁLNÍHO PROKURÁTORA ČSFR O STAVU TRESTNÍHO ŘÍZENÍ A VÝSLEDCÍCH POSTIHU FUNKCIONÁŘŮ BÝVALÉHO REŽIMU [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“