Josef Regner Havlovický

Josef Regner
Narození	24. února 1794 nebo 23. února 1794 Havlovice
Úmrtí	11. května 1852 (ve věku 58 let) Náchod
Povolání	ekonom, spisovatel a katolický kněz
Nábož. vyznání	katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Regner Havlovický (rodným jménem Josef Regner, 25. února 1794 Havlovice – 11. května 1852 Náchod) byl český katolický kněz, spisovatel, pedagog a ekonom, významná postava období českého národního obrození na Náchodsku.

Životopis

Mládí

Narodil se 25. února 1794 v Havlovicích nedaleko Trutnova. Jeho otec byl mlynářem, majitelem tzv. Regnerova mlýna^[1] a velkým českým vlastencem, vždy však v rámci loajality ke katolické víře a k císařské moci. Josef v letech 1806–1810 studoval na benediktinském gymnáziu v Broumově.^[2] Další dva roky se pak věnoval studiu filozofie na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, čtyři roky potom studoval teologie v semináři v Hradci Králové.

Knežím

Jeho prvním působištěm se v roce 1817 stala farnost v Náchodě.^[3] Už jako kaplan projevoval velký zájem o zahradničení, místní chlapce pak učil, jak roubovat a očišťovat ovocné stromy. V dubnu 1820 založil školku ovocných stromů a záhy i květinovou zahradu,^[4] za což mu pomáhal přítel Josef Myslimír Ludvík.

V letech 1825–1826 vystřídal nemocného faráře Josefa Ungera v Červenémm Kostelci. Později byl jmenován kaplanem zdejšího zámku a z tohoto důvodu strávil část roku v Malých Svatoňovicích.^[5] Zde se v letech 1830–1831 zasloužil o stavbu nové zděné kaple.^[6] Roku 1831 se stal farářem v Hronově,^[7] kde uplatnil své schopnosti a dovednosti vedle kněžství také jako učitel a praktický hospodář. Kromě toho se staral o nemocné v době celoevropské epidemie cholery na počátku 30. let 19. století. Za jeho správy farnosti byla postavena nová farní budova a přestavěn místní kostel Všech svatých. Poté dostal od úřadů část církevní zemědělské půdy a jako hospodář se stal příkladem pro své sousedy. V roce 1836 vysadil u hřbitovní zdi 20 lip s podmínkou, že tam budou moci růst a volně kvést minimálně 100 let. Díky jeho úsilí bylo vysazeno rovněž mnoho stromů a keřů v okolí Hronova a Náchoda.

Řídil se heslem „Chléb pro chudé a rozumná lidová výchova“. V roce 1835 si tak pronajal a zprovoznil důl ve Žďárkách nedaleko Hronova, kde zaměstnal nezaměstnané a chudé z okolí, kteří často jinak nemohli získat obživu. Ve škole platil za znamenitého učitele. Vyučoval nejen náboženství, ale pamatoval i na budoucnost svých žáků. Ve volném čase je učil pak hospodaření, včetně informací o včelách a včelaření.

V roce 1845 ^[3] byl potom jmenován děkanem v nedalekém Náchodě. Druhý pobyt v tomto městě přinesl největší plody jeho ekonomické práce. Spolu s Ottou Erichem, ekonomickým radou města, byl zakladatelem přádelenských škol, pro které zajistil podporu rakouské vlády, obcí i jednotlivých majetných lidí. Zároveň se pak snažil prodat ve školách vyrobené lněné látky.

Jako děkan, posléze pak vikář, a školní inspektor rozvíjel podnikovou, školní a vzdělávací činnost ve městě i okolním kraji. Komplexně zdokonalil místní školství, zakládal knihovny po celém kraji a stal se zakladatelem či spoluzakladatelem mnoha místních spolků.

Úmrtí

Josef Regner Havlovický zemřel 11. května 1852 v Náchodě ve věku 58 a je pochován na místním hřbitově.

V umění

Spisovatel Alois Jirásek, který v Hronově v době Regnerova působení vyrůstal, jej zobrazil ve své knize U nás, do velké míry vzniklé dle jeho vzpomínek na dětstvá a mládí, pod jménem páter Havlovický.^[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Regner na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Regner na Wikimedia Commons
• Josef Regner - Obec Havlovice