Josef Sakař (architekt)

Josef Sakař
Josef Sakař
Narození	7. prosince 1856 Libeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. ledna 1936 (ve věku 79 let) Praha-Nové Město Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Vzdělání	německá Polytechnika
Povolání	architekt, stavitel, stavební rada
Hnutí	novorenesance, historismus, novoklasicismus
Významná díla	Křižovnický konvent, Praha budova filosofické fakulty UK, Praha
Ovlivněný	Antonín Wiehl
Ocenění	čestný doktorát ČVUT
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Sakař (7. prosinec 1856, Libeň^[1] – 15. leden 1936 Praha-Nové Město^[2]) byl český architekt, urbanista, stavitel a stavební rada.

Studovat začal původně strojnictví na pražské Polytechnice, před rokem 1877 přešel na stavební odbor. Studium zakončil v roce 1880 v ateliéru architekta Josefa Zítka. Absolvoval studiijní pobyt ve Florencii a v Římě. V letech 1882–1885 se podílel na obnově Národního divadla po požáru. Začátkem roku 1888 se stal stavitelem a tuto živnost provozoval do roku 1899. Poté byl stavebním radou. V roce 1912 byl jmenován mimořádným členem České akademie věd a umění. V roce 1912 mu byl též udělen čestný titul doktora technických věd (Dr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze ^[3].

• zastavovací plán Malé Strany, 1900
• zastavovací plán Starého Města, 1901

• obecná a měšťanská škola na Riegrově, dnes Lyčkově náměstí v Karlíně (realizace 1904-1906)^[4]
• nájemní dům s obchody a tiskárnou, Praha 1 - Nové Město, č.p. 838, Václavské náměstí 9, projekt 1911, realizace 1913
• konvent křižovníků s červenou hvězdou, Praha 1 - Staré Město, č.p. 191, Křižovnické náměstí 3, Křižovnická 1, Platnéřská 2, 4, 6, projekt 1908–1910, realizace 1909–1912, novobarokní novostavba na místě původních budov zbořených v roce 1909, průčelí obsahuje i secesní motivy
• vyšehradský hřbitov, dokončení arkád, započatých Antonínem Wiehlem, 1915
• budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha 1 - Josefov, č.p. 1, Náměstí Jana Palacha 2, Kaprova 1, Široká 2, Valentinská 13, 1924–1930
• tiskárenský dům, Praha 1 - Nové Město č.p. 943, Růžová 6, projekt 1924, realizace 1926–1928
• 1930–32 podílel se na projektu budovy České eskomptní banky, Praha 1-Staré Město, č. p. 969, Na příkopě 33 a 35, Celetná 40, novoklasicistní bankovní palác – dnes sídlo Komerční banky. Spoluautoři: Karl Jaray, Rudolf Hildebrand, Ernst Gotthilf, Alexander Neumann^[5][6]

• 
  Osvald Polívka, Josef Sakař: Bývalá Česká banka, 1913–1916
• 
  Hlavní budova Filozofické fakulty UK v Praze na náměstí Jana Palacha, 1924–1930
• 
  Česká eskomptní banka a úvěrový ústav, Praha 1-Staré Město, č. p. 969, Na příkopě 33, 35, Celetná 40, novoklasicistní bankovní palác – dnes sídlo Komerční banky. Spoluautoři: Karl Jaray, Rudolf Hildebrand, Ernst Gotthilf, Alexander Neumann, 1930–1932

• Pavel Vlček a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Josef Sakař, s. 570. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 86. 
• Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3
• Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Sakař na Wikimedia Commons
• Autor Josef Sakař ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Sakař (architekt)