Josef Samsour

Veledůstojný pán
Mons. prof. ThDr. Josef Samsour
Mons. prof. ThDr. Josef Samsour
Mons. prof. ThDr. Josef Samsour
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Osobní údaje
Datum narození7. srpna 1870
Místo narozeníVatín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí4. března 1930 (ve věku 59 let)
Místo úmrtíBrno-Černovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Samsour (7. srpna 1870 Vatín[1] – 4. března 1930 Brno-Černovice[2]) byl český římskokatolický kněz, profesor církevních dějin a církevní historik.

Život

Syn Václava Samsoura, který se dne 17. února 1857 v Obyčtově oženil s Antonií, dcerou Jana Sedláčka.

Absolvoval gymnázium v Chrudimi a následně teologická studia v kněžském semináři v Brně. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1892 v Brně. V běžné duchovní správě působil poměrně krátce: jako administrátor farnosti Brod nad Dyjí (od 1. srpna 1893) a kooperátor ve farnosti Dolní Dunajovice (od 1. října 1893). Následně byl s ohledem na své intelektuální schopnosti uvolněn k dalšímu studiu. Tato studia vykonal na vídeňském Frintaneu (K. u k. höheres Weltpriesterbildungsinstitut zum hl. Augustin), kde také dosáhl doktorátu z teologie.

Od roku 1897 se stal katechetou na Českém ústavě ku vzdělávání učitelek v Brně, od roku 1899 na Státní německé reálce v Brně a od roku 1900 opětovně na Českém ústavě ku vzdělávání učitelek v Brně.

V roce 1902 byl jmenován profesorem církevních dějin a od roku 1907 navíc i kanonického práva v Biskupském alumnátě v Brně, kde setrval až do roku 1925. Mimo to byl také přísedícím biskupské konzistoře, cenzorem, spirituálem a zpovědníkem sester Řádu sv. Voršily v Brně. Bydlel v Brně na Sirotčí ulici, č. p. 14,[pozn 1][2] v domě, patřícím Kongregaci Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou sv. Rodiny. V roce 1926 byl v důsledku přepracování (které se značně podepsalo na jeho zdraví) uvolněn na zdravotní dovolenou z níž následně přešel do trvalé výslužby. Zpočátku zřejmě bydlel nadále u sester jako soukromá osoba. Kvůli dále progredujícím obtížím, které již nebyly zvládnutelné v domácím prostředí, však musel být později hospitalizován.

Zemřel dne 4. března 1930 v Zemském ústavu pro choromyslné v Brně-Černovicích, zaopatřen svátostmi církve.[pozn 2] Jako příčina smrti byla určena stařecká demence.[2] Jeho tělesné pozůstatky byly pohřbeny v Obyčtově do hrobu jeho rodičů. Pohřební obřady vedl R.D. František Petrle, emeritní farář z Ostrova nad Oslavou.[2]

Václav Petera jej zahrnul do svého díla Géniové církve a vlasti, kde v jeho biogramu poznamenal, že svému oboru obětoval i zdraví.[4]

Dílo

Hrob Josefa Samsoura a jeho rodičů v Obyčtově

Samostatné publikace

  • Compendium Historiae Ecclesiasticae: in usum clericorum seminarii Brunensis/concinnavit Franciscus Zeibert, Brno 1903
  • Církevní dějiny obecné, Praha 1907
  • Dějiny alumnátu brněnského, Brno 1908
  • Tři časové otázky, Praha 1908
  • Papežové v dějinách, Brno 1908
  • Základy patrologie: Se zvláštním zřetelem k dějinám dogmatu 1908
  • Několik statí z dějin a života církve katolické, Praha 1908
  • Inkvisice církevní, 1908
  • Obrazy z dějin církve katolické: Církev a vzdělanost ve středověku: Galileo Galilei a jeho odsouzení, Praha 1910
  • Prodej věcí movitých ze zrušených klášterů za Josefa II. na Moravě, Brno 1911 (online)
  • Rychlé rozšíření křesťanství v prvních třech stoletích a jeho příčiny, Praha 1917   

Časopisecké studie

  • Sociální význam svěcení neděle (vych. v časopise Hlídka v r. 1900)
  • Dějiny alumnátu brněnského. K stoletému výročí jeho trvání (vych. v časopise Hlídka v l. 1907-1908)[5]
  • Církev a ordálie (vych. v časopise Hlídka v r. 1911)[5]
  • K dějinám generálních seminářův (vych. v časopise Hlídka v l. 1917-1918)[5]
  • Rozluka manželská a civilní sňatek (vych. v časopise Hlídka v r. 1919)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Nynější Grohova 110/14, v budově nyní sídlí Církevní střední zdravotnická škola.[3]
  2. ↑ Zaopatření provedl kurát léčebny, R.D. Vavřinec Fabiánek.[2]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d e Matrika 17431, sn. 64 [online]. MZA [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ CSZŠ Grohova (dostupné online)
  4. ↑ Géniové Církve a vlasti. www.cdct.cz [online]. [cit. 2019-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-03. 
  5. ↑ a b c BLECHOVÁ, Klára: Církevní správa a kanonické právo na stránkách Hlídky, Bakalářská diplomová práce. FF MU Brno 2006 (dostupné online)

Literatura

Diecézní archiv Biskupství brněnského

  • fond: Biskupský ordinariát Brno, inv. č. 3708, sign. P 114/17, kart. 560 – Brněnské diecézní bohoslovecké učiliště (alumnát) - Osobní spisy profesorů - Josef Samsour, profesor církevních dějin 1902 - 1926
  • fond: Biskupská konsistoř Brno, inv. č. 10337, sign. S 1306, kart. 2382 - Dr. Josef Samsour, profesor bohosloví v Brně (mešní nadace (1892 - 1930)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrob samsour.jpg
Autor: Vianney nove, Licence: CC BY-SA 4.0
Josef Samsour´s grave.
Josef Samsour (1870-1930).jpeg
Josef Samsour (1870 - 1930), Český římskokatolický kněz a profesor.