Josef Schöffel
Josef Schöffel | |
---|---|
Josef Schöffel | |
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1878 – 1902 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873 – 1885 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Klub pokroku – mladoněmci) |
Narození | 29. července 1832 Příbram Rakouské císařství |
Úmrtí | 7. února 1910 (ve věku 77 let) Mödling Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Mödlinger Friedhof |
Profese | spisovatel, novinář, památkář a politik |
Ocenění | čestné občanství |
Podpis | |
Commons | Josef Schöffel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Schöffel (29. července 1832 Příbram[1] – 7. února 1910 Mödling) byl rakouský novinář, politik a ochránce přírody, proslulý jako bojovník za uchování Vídeňského lesa.
Životopis
Pocházel z rodiny báňského úředníka. Jeho bratrem byl Rudolf Schöffel (1839–1916), důlní odborník a chemik. Josef Schöffel vystudoval piaristické gymnázium. Od roku 1849 sloužil v armádě Rakouského císařství, v níž se účastnil tažení v Itálii i Uhersku. Z armády odešel roku 1863 v hodnosti nadporučíka. V letech 1863–1869 pracoval v geologickém ústavu ve Vídni. Angažoval se v odborných sdruženích a navázal kontakty s publicisty a novináři.[2]
V roce 1870 napsal článek do Neues Wiener Tagblatt, v němž odstartoval kampaň proti plánovanému odprodeji Vídeňského lesa, který byl součástí sanace státních financí, ale hrozil vyústit ve vykácení tohoto lesního komplexu a jeho parcelaci. V kampani pokračoval i v následujících letech (rovněž v deníku Deutsche Zeitung), upozorňoval na korupci a špatné hospodaření s Vídeňským lesem. Podařilo se mu docílit jeho záchrany a roku 1873 mu byl u obce Purkersdorf odhalen památník (Schöffelwarte).[2]
V této době spustil i politickou kariéru. Od roku 1872 byl starostou Mödlingu, v roce 1875 povýšeného na město. Zasloužil se o jeho modernizaci a rozvoj (na okraji města vyrostlo předměstí nazývané Schöffelvorstadt). V roce 1882 odmítl opětovnou kandidaturu na starostenský post, ale ještě do roku 1885 zasedal v městské radě.[2]
Aktivní byl ale i ve vysoké politice. V období let 1878–1902 působil coby poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, kde navíc v letech 1884–1902 zasedal i v zemském výboru, v němž byl aktivní při rozvoji silniční sítě.[2]
V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor Předlitavska), kde reprezentoval kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Hietzing, Bruck, Schwechat atd. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879. Ve sněmovně setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1885.[3] Podle jiného zdroje ale byl říšským poslancem jen do roku 1882.[2]
Byl orientován jako německý líberál (tzv. Ústavní strana). V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[4] V Říšské radě se profiloval jako centrista a reprezentant zájmů středostavovských voličů. Nadále se soustřeďoval na obhajobu zájmů regionu Vídeňského lesa. Roku 1874 takto zamezil plánu ministerstva zemědělství na vyvlastnění starobylých lesnických domků (Duckhüttler) v tomto lesním komplexu. V roce 1875 zase v Říšské radě upozornil na nebezpečí, které pro rakouské vinařství představuje révokaz.[2]
V roce 1886 byl v Mödlingu díky jeho iniciativě (společně s Josefem Hyrtlem) otevřen moderní sirotčinec, koncipovaný po vzoru kadetních škol a nabízející až 500 míst.[2]
Dílo
- Die Institutionen der Naturalverpflegsstationen, 1887
- Geschichte der Gründung und Entwicklung der Hyrtlschen Waisenhausstiftung, 1903
- Erinnerung aus meinem Leben, 1905, ISBN 1-279-00138-0
Galerie
Josef Schöffel v karikatuře z r. 1873
Portrétní hlava Josefa Schöffela vytvořená v roce 1990 Josefem Schöffelem v bronzu, Purkersdorf, Tullerbachstraße / Schöffelgasse
Pamětní medaile Hyrtl-Schöffl z roku 1891
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbram
- ↑ a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 11. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schöffel, Joseph (1832-1910), Politiker und Publizist, s. 11. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
Literatura
- Michael Glangl: Dem Andenken an Josef Schöffel anläßlich seines 100. Geburtstages 29. Juli 1832–1932. Verein d. ehem. Zöglinge d. Hyrtl'schen Waisenanstalt Mödling, 1932
- Josef Schöffel, der Retter des Wienerwaldes: Gedenkschrift anläßl. der vor 80 Jahren erfolgten Rettung d. Wienerwaldes. Arbeitskreis f. Heimatkunde u. Heimatpflege Wien, 1952
- U. Moßler: Josef Schöffel (1832–1910) – Eine politische Biographie. Wien 1972
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Schöffel na Wikimedia Commons
- Josef Schöffel
- Wienerwald-Net:Persönlichkeiten
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Erinnerungsmedalle Hyrtl-Schöffl aus dem Jahr 1891
Autor: Ailura, Licence: CC BY-SA 3.0
Purkersdorf: 1990 erstellter Porträtkopf von Josef Schöffel aus Bronze, Tullerbachstraße/Schöffelgasse
Autor: Roman Klementschitz, Wien, Licence: CC BY-SA 3.0
Schöffelgedenkstein (de:Naturpark Sandsteinwienerwald).
Caricature of Josef Schöffel, "saviour of the Vienna Woods"
Autor: Melchior2006, Licence: CC BY-SA 3.0
Unterschrift von Josef Schöffel, siehe Wiki (de).
Autor: Karl Gruber, Licence: CC BY-SA 3.0
Schöffeldenkmal im Schöffelpark in de:Mödling in Niederösterreich