Josef Schettina
Josef Schettina | |
---|---|
Rodné jméno | Josef Jan z Boha Schettina [1] |
Jiná jména | Šettina, Šetina [2] |
Narození | 7. srpna 1903 Praha |
Úmrtí | ??? |
Vzdělání | Pražská konzervatoř |
Povolání | divadelní režisér a herec |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Schettina, někdy uváděný i jako Šettina nebo Šetina (7. srpna 1903 Praha[3] – ??? (po listopadu 1964) [1] byl český herec a divadelní režisér.
Život
Byl synem poštovního úředníka Jana a matky Karoliny, roz. Krejčířové. Odešel z Jiráskova gymnázia v Resslově ulici v Praze, aby od roku 1920 studoval na Dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby v Praze, kde absolvoval v roce 1924. [4]
V roce 1923 se podílel spolu s Jiřím Frejkou a Miloslavem Jarešem na vzniku Scény adeptů v Legii malých (mladých), jako pokračování dřívějšího Volného sdružení posluchačů konzervatoře, což umožňovalo hrát dále pod záštitou školy. [5] Zde působili mladí konzervatoristé mj. František Salzer, Jan Škoda, Otomar Korbelář, Ella Posnerová, Jiří Vasmut, Bohuš Záhorský, Emilie Hráská, Václav Trégl, Jarmila Horáková, Světla Svozilová, Ladislav Boháč a Hanuš Thein. Rovněž hudebníci Miroslav Ponc a Jaroslav Ježek, výtvarník František Zelenka, tanečníci Míra Holzbachová, Anka Čekanová a Saša Machov. [6] [7]
V roce 1926 byl v prvním souboru Frejkova Osvobozeného divadla, hrajícího v Divadle Na Slupi. [8]
V letech 1926/1927 působil v Gamzově Uměleckém studiu. [1] V roce 1929 působil u Jiřího Frejky v Moderním studiu. [9]
V letech 1943/1944 působil v Divadle práce (od roku 1944 zvaném Pražské lidové divadlo a vedené Jaroslavem Hurtem), sídlícím v michelské Besedě. [10]
Od července 1945 působil v Městském divadle v Mostě jako režisér a ředitel. Činnost souboru byla zahájeno uvedením Tylovy hry Kutnohorští havíři v jeho režii. [11]
V sezoně 1947/1948 byl angažován v Praze v Divadle města Žižkov jako režisér a herec. [2] Následně se umělecky odmlčel. Datum úmrtí není známo, ještě v závěru roku 1964 vedl korespondenci. [1]
Divadelní režie, výběr
- 1924 Fráňa Šrámek: Červen, uvedeno v rámci Večera české poezie, Legie malých/Scéna adeptů
- 1924 N. N. Jevrejnov: Veselá smrt, spolurežie s Jiřím Frejkou, Legie malých/ Scéna adeptů
- 1925 Molière: Šibalství Scapinova, Legie malých/Scéna adeptů
- 1926 Marcel Achard: Chcete se mnou hrát?, Umělecké studio (v Umělecké besedě)
- 1945 Josef Kajetán Tyl: Kutnohorští havíři, Městské divadlo Most
- 1946 Oscar Wilde: Na čem záleží, Městské divadlo Most
- 1947 Ladislav Stroupežnický: Mikuláš Dačický z Heslova (Zvíkovský rarášek/Paní mincmistrová), Divadlo města Žižkova
- 1948 V. Rakous: Modche a Rezi, Divadlo města Žižkova [12]
Divadelní role, výběr
- 1923 Jiří Frejka: Kithairon, role: Psovod, Profesor, režie Jiří Frejka (oficiálně byl však uveden jako režisér Josef Schettina, protože byla obava, že by konzervatoř zřejmě nedovolila vystoupit svým posluchačům pod režií studenta gymnázia, kterým v tu dobu byl Jiří Frejka) [13] [14]
- 1926 Molière: Cirkus Dandin, Jiří Dandin, Osvobozené divadlo (v Divadle Na Slupi), režie Jiří Frejka
- 1926 starofrancouzská fraška: Fraška o Mimínovi, Možný, Osvobozené divadlo (v Divadle Na Slupi), režie Jiří Frejka
- 1927 William Shakespeare: Dvanáctá noc aneb jak chcete, Valentin, Umělecké studio, režie Vladimír Gamza
- 1928 William Shakespeare: Romeo a Julie, Benvolio, Moderní studio
- 1933 Jiří Mahen: Klaun Čokoláda, Kasař, Nové avantgardní divadlo Praha
- 1947 M. A. Šimáček: Svět malých lidí, Lábl, Divadlo města Žižkova
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d PETIŠKOVÁ, Ladislava (autor hesla). Česká divadelní encyklopedie/Česká činohra 1900-1945/Heslo Josef Schettina [online]. Praha: Institut umění-Divadelní ústav [cit. 2020-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů.. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 101.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
- ↑ Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 514
- ↑ JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. Brno, 2006. 318 s. disertační. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií. Vedoucí práce Helena Spurná. s. 147, 307.
- ↑ JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. Brno, 2006. 318 s. disertační. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií. Vedoucí práce Helena Spurná. s. 148.
- ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 86
- ↑ Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, str. 349
- ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 67
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 521
- ↑ Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 157, ISBN 978-80-200-1720-8
- ↑ REISIGOVÁ, Hana. Dokumentace archivu pozůstalosti Loly Skrbkové. Brno, 2010. 175 s. Bakalářská. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky. Vedoucí práce Margita Havlíčková. s. 100. Dostupné online.
- ↑ JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. Brno, 2006. 318 s. disertační. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií. Vedoucí práce Helena Spurná. s. 144.
- ↑ Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, str. 347
Literatura
- Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, s. 514
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, s. 49, 67, 86
- František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, s. 24 v části VPR, ISBN 978-80-7304-099-4
- Drahomíra Čeporanová: Miloslav Jareš a Divadlo mládeže, In: Divadelní výchova, Bulletin Ústředního domu lidové tvořivosti, roč. 8, č. 5, Praha, 1971, s. 1
- Zdeněk Digrin: Bohuš Záhorský, Orbis, Praha, 1968, s. 10, 20, 139
- Andrea Jochmanová: Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století, disertační práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií, vedoucí práce Helena Spurná, Brno, 2006 (318 stran), s. 137, 143, 146, 147, 148, 307, 308, 311
- Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, s. 157, ISBN 978-80-200-1720-8
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, s. 82, 189, 521, 653, obr. 139
- Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, s. 101, 102, 133, 277, 278, 501, 502, ISBN 80-7008-107-4
- Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, s. 347, 349
Externí odkazy
- Josef Schettina v České divadelní encyklopedii
- Hana Reisigová: Dokumentace archivu pozůstalosti Loly Skrbkové, Bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky, 2010, vedoucí práce Margita Havlíčková, 175 s. Dostupné online
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“