Josef Schrenk

Josef svobodný pán Schrenk
Erb rodu Schrenků
Erb rodu Schrenků
Krajský prezident v Českých Budějovicích
Ve funkci:
1849 – 1861
Předchůdcenově zřízený úřad
NástupceIgnaz Grüner
Krajský hejtman Prácheňského kraje
Ve funkci:
1840 – 1849
PředchůdceJosef Eduard Maschke
Nástupceúřad zrušen

Narození28. prosince 1797
Zbenice
Úmrtí14. listopadu 1873 (ve věku 75 let)
České Budějovice
PříbuzníAlois Josef Schrenk a Ignaz Freiherr Schrenck von Notzing (sourozenci)
Profeseúředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef svobodný pán Schrenk z Notzingu (německy Joseph Christoph Freiherr Schrenk von Notzing) (28. prosince 1797 Zbenice14. listopadu 1873 České Budějovice) byl rakouský státní úředník. Pocházel z bavorské šlechtické rodiny, která krátce sídlila i v Čechách. Celoživotně působil v úřadech na různých stupních státní správy v Čechách, svou kariéru završil jako dlouholetý krajský prezident v Českých Budějovicích (1849–1861). Jeho mladším bratrem byl pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk.

Životopis

Zámek Zbenice, majetek rodu Schrenků na přelomu 18. a 19. století, rodiště Josefa Schrenka

Pocházel ze staré patricijské rodiny z Mnichova, která v 17. a 18. ve dvou liniích získala stav svobodných pánů.[1][2] Narodil se ve Zbenicích u Příbrami v době, kdy zdejší zámek krátce patřil jeho rodině. Byl synem c. k. komořího a majora barona Františka Serafa Schrenka (1747–1810) a jeho druhé manželky Terezie Kajetány Astfeldové z Vydří (1765–1805), díky otcově prvnímu manželství měl také vazby na českou rodinu hrabat z Vrtby.[3] Do státních služeb vstoupil v roce 1818, začínal jako konceptní praktikant u krajského úřadu v Hradci Králové, v roce 1822 získal titul c. k. komořího.[4] V letech 1826–1838 byl krajským komisařem v Čáslavském a Budějovickém kraji. V roce 1838 byl jmenován radou českého zemského gubernia a v letech 1840–1849 zastával funkci hejtmana Prácheňského kraje se sídlem v Písku. Po reorganizaci státní správy v roce 1849 byl prvním krajským prezidentem v Českých Budějovicích (1849–1861). V roce 1861 odešel do výslužby.

Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny II. třídy (1853), díky dlouholeté službě v Čechách obdržel čestné občanství v Čáslavi, Kutné Hoře, Písku a Českých Budějovicích.[5] Zastával také čestné funkce v charitativních organizacích, byl protektorem Zaopatřovacího ústavu pro malé děti v Písku a čestným členem Ústavu pro dospělé slepé v Čechách.

V roce 1855 se v Českých Budějovicích oženil s Rosou, rozenou Tuskanyovou, vdovou po Karlu Kroupovi (1796–1853), okresním hejtmanovi ve Strakonicích.[6] Manželství zůstalo bezdětné.

Z jeho sourozenců vynikl mladší bratr Alois Josef Schrenk (1802–1849), v letech 1838–1849 pražský arcibiskup. Další bratr Ignác (1800–1876) byl c. k. komořím a působil jako úředník dvorské komory ve Vídni. Ignácova dcera Johanna (*1840) byla manželkou Felixe Pina z Friedenthalu (1825–1906), pozdějšího rakouského ministra obchodu.

Odkazy

Reference

  1. Rodina Schrenků in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
  2. MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, II. díl; Praha, 2010; s. 257 ISBN 978-80-257-0294-9
  3. VESELÝ, Tomáš: Šlechtické znaky na kulturních památkách v okrese Benešov (bakalářská práce); Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové; Hradec Králové, 2019; s. 126–127
  4. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 169 dostupné online
  5. Seznam čestných občanů Českých Budějovic na webu Encyklopedie Českých Budějovic dostupné online
  6. KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Národní archiv, Praha, 2020; s. 364 ISBN 978-80-88304-18-0

Literatura

Média použitá na této stránce

Zbenice - okres Příbram (11).jpg
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Zámek. Zbenice v okrese Příbram, kraj Středočeský. Česká republika.