Josef Seifert (politik)

Josef Seifert
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – 1918
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1925
Stranická příslušnost
ČlenstvíMor. str. pokroková
Lid. str. pokroková
Čs. národní demokracie
Narození6. ledna 1870
Nový Mlýn u České Lípy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. srpna 1926 (ve věku 56 let)
Domousnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik a advokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
vnučkaJelena Rennerová

Josef Seifert (6. ledna 1870 Nový Mlýn u České Lípy[1] – 17. srpna 1926 Domousnice[2])[3] ,byl český a československý politik, člen Moravské strany pokrokové a po vzniku Československa senátor Národního shromáždění ČSR za Československou národní demokracii.

Biografie

Narodil se v Novém Mlýnu u České Lípy. Vystudoval gymnázium v Jičíně a absolvoval práva na Univerzitě Karlově v Praze (během vysokoškolských studií byl aktivní v akademickém čtenářském spolku, spolu Slávie i v akademické jednotě v Jičíně[2]). Profesně a politicky potom působil na Moravě. Od roku 1897 byl advokátním koncipientem v Uherském Hradišti, kde si později otevřel samostatnou advokátní kancelář.[3]

Počátkem 20. století se angažoval v pokrokovém hnutí a byl členem organizace Pokrokový klub pro Moravu v Brně. V Uherském Hradišti založil a vydával v letech 1898-1899 list Náš kraj a pak v letech 1899-1902 Slovácký kraj. Za Moravskou stranu pokrokovou kandidoval v zemských volbách roku 1906 na Moravský zemský sněm a patřil mezi pět pokrokářských kandidátů, kteří byli na Moravě zvoleni. Stal se pak místopředsedou jejich poslaneckého klubu.[4] Byl zvolen za českou městskou kurii, obvod Uherské Hradiště, Uherský Brod, Luhačovice atd. Mandát zde obhájil i v zemských volbách roku 1913.[5][6] Roku 1908 přešel po sloučení pokrokové strany do Lidové strany pokrokové na Moravě.[3]

Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za národní demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1925 jako náhradník poté, co rezignoval senátor Adolf Stránský.[7]

Profesí byl advokátem v Uherském Hradišti.[8] Působil i jako člen výboru městské spořitelny a předseda městské finanční komise v Uherském Hradišti.[3] V Uherském Hradišti byl přes dvacet let členem obecního zastupitelstva a zasedal v okresní školní radě. Po vzniku ČSR byl též povolán k státnímu soudu v Brně.[2]

Zemřel na infarkt myokardu na návštěvě u svého švagra Jindřicha Maštálky. V poslední době před smrtí byl nemocný.[2]

Jeho vnučkou byla Jelena Rennerová, v letech 1948–1952 první manželka pozdějšího švédského premiéra Olofa Palmeho.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Jablonec u Mimoně
  2. ↑ a b c d Národní listy 18. 8. 1926
  3. ↑ a b c d Autoritní záznam SVK v Kladně
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 357, 360, 364-365. 
  5. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. ↑ Nekrolog v Národních listech uvádí, že byl roku 1911 zvolen i poslancem Říšské rady ve Vídni, ale v seznamu poslanců nefiguruje.
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ 282. schůze, ověření mandátu [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. ↑ HRUBÝ, Dan. Pražské příběhy. Na cestě Malou Stranou.. Jarošov nad Nežárkou: Pejdlova Rosička, 2015. ISBN 978-80-905720-3-4. S. 255–256. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
JUDr. Josef Seifert.jpg
JUDr. Josef Seifert