Josef Stancl

Josef Stancl
Josef Stancl
Josef Stancl
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1886 – 1906
Starosta Uherského Hradiště
Ve funkci:
1896 – 1903
PředchůdceJohann Protzkar
NástupceJan Konečný
Ve funkci:
1906 – 1912
PředchůdceVáclav Pitra
NástupceFrantišek Beneš
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)
Narození25. února 1851
Vysoké Mýto
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. ledna 1924 (ve věku 72 let)
Uherské Hradiště
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov v Mařaticích
ChoťAntonie Schullernová
DětiJosef Stancl mladší
PříbuzníAugustin Štancl (synovec)
OceněníŘád Františka Josefa
CommonsJosef Stancl
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Stancl (25. února 1851 Vysoké Mýto[1][2][3] – 25. ledna 1924 Uherské Hradiště[3]) byl rakouský politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Uherského Hradiště.

Biografie

Pocházel z Vysokého Mýta, kde jeho otec Vojtěch Stancl působil jako obchodník.[3] Do Uherského Hradiště přišel roku 1877, kdy se jeho manželkou stala Antonie Schullernová, dědička místní lékárny U zlaté koruny.[4] Profesí byl lékárníkem a politikem. Byl zakladatelem Slováckých novin. Zastával post starosty Uherského Hradiště.[2] V roce 1880 kandidoval do obecního výboru. Reprezentoval tehdy měšťanskou stranu okolo Jana Protzkara. Už po komunálních volbách roku 1886, v nichž poprvé výrazně uspěli na radnici Češi, byl členem městské rady. V rámci komunální politiky patřil k české konzervativní měšťanské straně, sdružující bohatší měšťanské vrstvy. Starostou se stal roku 1896. Byl prvním českým starostou města. Během jeho prvního funkčního období došlo k výstavbě Palackého náměstí, budovy krajského soudu a zprovoznění obchodní školy. Ve funkci setrval do obecních voleb roku 1903, po kterých na radnici převládlo pokrokové české křídlo a funkci starosty získal advokát Jan Konečný. Národnostní česko-německý konflikt byl tehdy nahrazen soupeřením dvou táborů české politiky. Stancl se do funkce vrátil roku 1906. Za jeho druhého starostenského období proběhla výstavba sirotčince nebo nové měšťanské školy.[4] V roce 1906 mu byl udělen Řád Františka Josefa.[5]

V 80. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 30. listopadu 1886 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Bzenec, Veselí. Mandát zde obhájil i v zemských volbách v roce 1890, zemských volbách v roce 1896 a zemských volbách v roce 1902.[6] Ve volbách roku 1886[7] i v řádných volbách roku 1890 byl národním kandidátem (Moravská národní strana, staročeská).[8] Do zemských voleb v roce 1906 šel jako staročech. Porazil ho tehdy mladočeský kandidát Josef Seifert.[9]

Zemřel v pátek 25. ledna 1924.[10][3] Příčinou úmrtí bylo kornatění tepen.[3] Pohřben byl v rodinné hrobce na hlavním městském hřbitově v Mařaticích.

Hrobka rodiny Josefa Stancla na hřbitově v Mařaticích

Jeho syn Josef Stancl mladší byl ve 40. letech 20. století rovněž starostou města.[4] Jeho synovec Augustin Štancl působil jako římskokatolický kněz.

Odkazy

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Stancl na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených ve Vysokém Mýtě (1848-1870) , sign. 2288, ukn 10771, str. 130. Dostupné online.
  2. ↑ a b Stancl, Josef, 1851-1924 [online]. portaro.eu [cit. 2016-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  3. ↑ a b c d e Kniha zemřelých Uherské Hradiště, 1916–1926, s. 323.
  4. ↑ a b c ZAPLETAL, Jan: Lokální elity a politicko - ekonomické poměry ve slováckých městech na přelomu 19. a 20. století [online]. muni.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Mährisches Tagblatt, 10. 5. 1906, s. 3.
  6. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  7. ↑ Národní listy, 1. 12. 1886, s. 2.
  8. ↑ Jizeran, 2. 7. 1890, s. 2.
  9. ↑ Wiener Zeitung, 30. 11. 1906, s. 12.
  10. ↑ Moravská orlice, 27. 1. 1924, s. 2.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrobka Stancl, Mařatice.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka rodiny Stanclovy na Hřbitově v Mařaticích (Uh. Hradiště)
Josef Stancl (1851-1924).jpg
Josef Stancl (1851-1924), rakouský politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu