Josef Strnadel
| PhDr. Josef Strnadel | |
|---|---|
| Rodné jméno | Josef Matěj Strnadel |
| Narození | 23. února 1912 Trojanovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 4. března 1986 (ve věku 74 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov[1] |
| Povolání | spisovatel, překladatel, knihovník, literární historik, folklorista, literární kritik a prozaik |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | knihovní věda, etnografie, literární historie, literární kritika, literatura a překlad |
| Ocenění | zasloužilý umělec (1982) |
| Příbuzní | Bohumír Strnadel-Četyna a Antonín Strnadel (sourozenci) |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Strnadel (23. února 1912 Trojanovice[2] – 4. března 1986 Praha) byl moravský spisovatel, publicista, překladatel, knihovník a literární teoretik.
Životopis
Josef Strnadel se narodil se v rodině pasekáře Filipa Strnadela (1876) a Anežky roz. Kneblové (1880). Měl dva bratry: Bohumíra a Antonína.
Vystudoval reálné gymnázium v Brně (1931) a Filozofickou fakultu Univerzitu Karlovu v Praze (r. 1937, titul PhDr. r. 1946)[3]
Po 17. listopadu 1939 byl zatčen a do prosince 1940 vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po propuštění pracoval až do 1951 na ministerstvu sociální péče, naposledy ve funkci odborového rady knihovní a archivní služby. V letech 1956–1977 byl ředitelem Slovanské knihovny v Praze[4].
Publikovat začal jako čtrnáctiletý (1926 próza v brněnském deníku Ruch), soustavněji od počátku 30. let. Verši, povídkami, překlady, fejetony, kurzivami, ale také vlastivědnými a cestopisnými články postupně přispíval do Studentského časopisu, Moravskoslezského deníku (Ostrava, úzká spolupráce s Vojtěchem Martínkem), Lubiny (Rožnov pod Radhoštěm), Venkova, Lidového deníku, Českého slova, Národního středu, Práva lidu, Hovorů o knihách, Křesťanské revue, Kvartu, Národní práce, Rozhledů po literatuře a umění, Panorámy, Prahy v týdnu, Lidových novin aj. Psal pod různými pseudonymy. Knižně debutoval románem Rok pod horami (1945).
Pozadím Strnadelovy mnohotvárné tvůrčí činnosti byla jeho organizační i publikační aktivita knihovníka; odborný charakter měl též od 30. let projevovaný zájem etnografický a folkloristický. S rodným krajem je úzce spjata rovněž jeho tvorba beletristická, k níž se odhodlal v poválečném období.[4]
Dílo
- Vyhnal jsem ovečky až na Javorníček
- Černá slza
- Hořká tráva
- Noc v patách
- Slunce v třezalkách
- Noc je vlak, který jede domů
- Zbojnickým chodníkem – sborník lidových písní
- O Stodolovém mistru – pohádky o pokladech, hastrmanech, černokněžnících a životě na Valašsku
- Zamrzlá studánka – pohádky z Valašska
Editor
- Chléb poesie: čítanka z Oranienburgu, uspořádal Josef Strnadel, Moravská Ostrava; Praha: Josef Lukasík, 1945
- Chléb poesie: čítanka z Oranienburgu: výbor z poesie, která ožila v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen, Praha: UK, Ústav dějin a Archiv Univerzity Karlovy, 2006, ISBN 80-239-7987-6[5]
Odkazy
Reference
- ↑ hrob spisovatele Josefa Strnadla na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Index matriky doktorů Univerzity Karlovy (1924–1952). is.cuni.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Slovník české literatury. slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ STRNADEL, Josef. Chléb poesie. In: POLÁČEK, Václav; ZACH, Aleš. Kniha a národ 1939–1945: Rekonstrukce nevydaného pamětního sborníku Svazu českých knihkupců a nakladatelů z roku 1947. Praha a Litomyšl: Paseka, 2004. ISBN 80-7185-635-5. S. 284–292.
Literatura
- Eva Doupalová: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí; s. 178–180. Praha: SPN, 1988
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Strnadel
- Digitalizovaná díla Josefa Strnadela v Národní digitální knihovně.
- Josef Strnadel ve Slovníku české literatury po roce 1945
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“