Josef Stummer

Josef Stummer
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1871
PanovníkFrantišek Josef I.
15. ministr vnitra Předlitavska (správce)
Ve funkci:
21. prosince 1899 – 18. ledna 1900
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vlády(Manfred Clary-Aldringen) Heinrich von Wittek (pověřený)
PředchůdceErnest von Koerber
NástupceErnest von Koerber (jako správce)

Narození28. září 1834
Bystřice nad Úhlavou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. července 1903 (ve věku 68 let)
Cheb
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita
Profesestátní úředník a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Stummer, plným jménem Josef Wenzel Stummer, neformálně též Pepschl Stummer, nesprávně uváděn i jako Josef Sturmer (28. září 1834 Bystřice nad Úhlavou[1]14. července 1903 Cheb), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1899 – 1900 krátce ministr vnitra Předlitavska ve vládě Manfreda Clary-Aldringena.

Biografie

Narodil se v Bystřici nad Úhlavou jako šestý potomek do početné rodiny Augusta Stummera (1789-1867), ředitele velkostatků knížat Hohenzollernů v západních Čechách. V roce 1852 absolvoval gymnázium v Klatovech a v letech 1853-1857 právnická studia na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Působil jako okresní adjunkt v Kostelci nad Orlicí. V roce 1857 se stal aktuárem na okresním úřadu v Krumlově. Od roku 1864 zastával post aktuára na okresním úřadu v Kašperských Horách, v roce 1866 byl krátce okresním adjunktem v Kdyni, pak rovněž krátce civilním úředníkem v Bad Deutsch-Altenburg. I v následujících letech střídal úřednické posty: adjunkt okresního úřadu v Jindřichově Hradci (1867), okresní komisař v Krumlově (1868).[2]

V zemských volbách v roce 1870 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Krumlov, Chvalšiny, Horní Planá.[3] Rezignoval v srpnu 1871.[4]

Roku 1873 se stal tajemníkem místodržitelství v Praze, kde působil na zemské školské radě. V roce 1874 usedl na post okresního hejtmana v Krumlově a od roku 1882 byl okresním hejtmanem v Chebu. V roce 1891 se přestěhoval do Prahy, kde nastoupil opět na místodržitelství. Roku 1893 získal titul dvorního rady.[2]

V květnu 1894 nastoupil na ministerstvo vnitra ve Vídni jako ministerský rada a vykonával funkci zástupce místodržícího pro Čechy, Moravu a Slezsko. V roce 1898 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[2][5] Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy (1893) a komturem Řádu Františka Josefa (1896).

Jeho politická kariéra vyvrcholila koncem 19. století. V období 21. prosince 189918. ledna 1900 byl ministrem vnitra Předlitavska jako pověřený správce rezortu.[6][7]

Po odchodu z vlády se odstěhoval do Chebu, kde roku 1903 zemřel. Pohřben je v Mariánských Lázních, kde se dosud zachoval i jeho náhrobek.[2][8]

Rodina

V roce 1865 se v Českém Krumlově oženil s Marií Terezií Duškovou (1841–1933), dcerou schwarzenberského lékaře a pedagoga MUDr. Ignáce Duška. Z manželství se narodily tři dcery, z nichž prostřední Marie (1871–1872) zemřela v dětství. Nejstarší dcera Josefína (1867–1949) byla manželkou státního úředníka Karla Pezellena, nejmladší Valerie (1875–1901) se provdala za lékárníka Herberta Bergera.

Starší bratr Ignaz (1824–1876) byl právníkem a prezidentem krajského soudu v Plzni (1874–1876), další bratr Rudolf (1827–1891) působil ve státních úřadech a byl radou českého místodržitelství.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Nýrsko
  2. a b c d Ahnentafel Broschek/Berger und Rassinger/Lueder [online]. broschek.info [cit. 2013-03-06]. Dostupné online. (německy) 
  3. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  4. Prager Abendblatt, 25. 8. 1871, s. 2.
  5. Rutkowski, Ernst: Briefe und Dokumente zur Geschichte der österreichisch-ungarischen Monarchie ... [online]. books.google.cz [cit. 2013-03-06]. Dostupné online. (německy) 
  6. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589. 
  7. Telegrafické zprávy. Národní listy. Prosinec 1899, čís. 353, s. 1. Dostupné online. 
  8. Hrob Josef Stummer [online]. vets.cz [cit. 2013-03-06]. Dostupné online. 

Literatura

  • KLEČACKÝ, Martin a kol.: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky Praha, 2020; s. 679–680 ISBN 978-80-88304-18-0
  • VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2019; Praha, 2013; s. 420–423 (heslo Stummer) ISBN 978-80-905324-0-3

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Imperial Coat of Arms of Austria.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial Coat of Arms of Austria used in 1915