Josef Stummer
Josef Stummer | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1870 – 1871 | |
Panovník | František Josef I. |
15. ministr vnitra Předlitavska (správce) | |
Ve funkci: 21. prosince 1899 – 18. ledna 1900 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | (Manfred Clary-Aldringen) Heinrich von Wittek (pověřený) |
Předchůdce | Ernest von Koerber |
Nástupce | Ernest von Koerber (jako správce) |
Narození | 28. září 1834 Bystřice nad Úhlavou Rakouské císařství |
Úmrtí | 14. července 1903 (ve věku 68 let) Cheb Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita |
Profese | státní úředník a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Stummer, plným jménem Josef Wenzel Stummer, neformálně též Pepschl Stummer, nesprávně uváděn i jako Josef Sturmer (28. září 1834 Bystřice nad Úhlavou[1] – 14. července 1903 Cheb), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1899 – 1900 krátce ministr vnitra Předlitavska ve vládě Manfreda Clary-Aldringena.
Biografie
Narodil se v Bystřici nad Úhlavou jako šestý potomek do početné rodiny Augusta Stummera (1789-1867), ředitele velkostatků knížat Hohenzollernů v západních Čechách. V roce 1852 absolvoval gymnázium v Klatovech a v letech 1853-1857 právnická studia na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Působil jako okresní adjunkt v Kostelci nad Orlicí. V roce 1857 se stal aktuárem na okresním úřadu v Krumlově. Od roku 1864 zastával post aktuára na okresním úřadu v Kašperských Horách, v roce 1866 byl krátce okresním adjunktem v Kdyni, pak rovněž krátce civilním úředníkem v Bad Deutsch-Altenburg. I v následujících letech střídal úřednické posty: adjunkt okresního úřadu v Jindřichově Hradci (1867), okresní komisař v Krumlově (1868).[2]
V zemských volbách v roce 1870 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Krumlov, Chvalšiny, Horní Planá.[3] Rezignoval v srpnu 1871.[4]
Roku 1873 se stal tajemníkem místodržitelství v Praze, kde působil na zemské školské radě. V roce 1874 usedl na post okresního hejtmana v Krumlově a od roku 1882 byl okresním hejtmanem v Chebu. V roce 1891 se přestěhoval do Prahy, kde nastoupil opět na místodržitelství. Roku 1893 získal titul dvorního rady.[2]
V květnu 1894 nastoupil na ministerstvo vnitra ve Vídni jako ministerský rada a vykonával funkci zástupce místodržícího pro Čechy, Moravu a Slezsko. V roce 1898 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[2][5] Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy (1893) a komturem Řádu Františka Josefa (1896).
Jeho politická kariéra vyvrcholila koncem 19. století. V období 21. prosince 1899 – 18. ledna 1900 byl ministrem vnitra Předlitavska jako pověřený správce rezortu.[6][7]
Po odchodu z vlády se odstěhoval do Chebu, kde roku 1903 zemřel. Pohřben je v Mariánských Lázních, kde se dosud zachoval i jeho náhrobek.[2][8]
Rodina
V roce 1865 se v Českém Krumlově oženil s Marií Terezií Duškovou (1841–1933), dcerou schwarzenberského lékaře a pedagoga MUDr. Ignáce Duška. Z manželství se narodily tři dcery, z nichž prostřední Marie (1871–1872) zemřela v dětství. Nejstarší dcera Josefína (1867–1949) byla manželkou státního úředníka Karla Pezellena, nejmladší Valerie (1875–1901) se provdala za lékárníka Herberta Bergera.
Starší bratr Ignaz (1824–1876) byl právníkem a prezidentem krajského soudu v Plzni (1874–1876), další bratr Rudolf (1827–1891) působil ve státních úřadech a byl radou českého místodržitelství.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Nýrsko
- ↑ a b c d Ahnentafel Broschek/Berger und Rassinger/Lueder [online]. broschek.info [cit. 2013-03-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
- ↑ Prager Abendblatt, 25. 8. 1871, s. 2.
- ↑ Rutkowski, Ernst: Briefe und Dokumente zur Geschichte der österreichisch-ungarischen Monarchie ... [online]. books.google.cz [cit. 2013-03-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589.
- ↑ Telegrafické zprávy. Národní listy. Prosinec 1899, čís. 353, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Hrob Josef Stummer [online]. vets.cz [cit. 2013-03-06]. Dostupné online.
Literatura
- KLEČACKÝ, Martin a kol.: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky Praha, 2020; s. 679–680 ISBN 978-80-88304-18-0
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2019; Praha, 2013; s. 420–423 (heslo Stummer) ISBN 978-80-905324-0-3
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial Coat of Arms of Austria used in 1915