Josef Sylvestr Vaněček
Josef Sylvestr Vaněček | |
---|---|
Josef Sylvestr Vaněček | |
Narození | 7. března 1848 Tábor Rakouské císařství |
Úmrtí | 13. srpna 1922 (ve věku 74 let) Praha Československo |
Povolání | matematik |
Příbuzní | Matěj Norbert Vaněček bratr |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Sylvestr Vaněček (7. března 1848 Tábor[1] – 13. srpna 1922 tamtéž[2]) byl český matematik a středoškolský profesor. V letech 1875–1906 vyučoval na reálce v Jičíně. Byl autorem článků a knih o vyšší geometrii. Sestrojil a nechal si patentovat nový typ zámku. Stal se členem několika vědeckých společností.
Život
Narodil se 7. března 1848 v Táboře.[1] Absolvoval reálku v Táboře a Praze a od roku 1870 studoval architekturu na pražské technice.[3] Roku 1873 se této dráhy vzdal a začal vyučovat na reálce ve slavonském městě Osijek. Odtud byl roku 1875 přeložen na reálku do Jičína. V roce 1878 uskutečnil studijní cestu do Paříže, kde navštěvoval přednášky na École polytechnique a Sorbonně.[3] Od roku 1886 rovněž působil jako ředitel obchodní pokračovací školy v Jičíně.[3][4]
Na konci 19. století zkonstruoval a nechal si patentovat zámek do dveří s názvem „vložený jednozápadový západkozávorový zámek — patent profesora J. S. Vaněčka“.[5] Vyráběl ho v Jičíně podnik jeho manželky.[6]
Byl členem Société philomathique de Paris, Královské české společnosti nauk, belgické akademie v Lutychu a České akademie věd a umění.[3]
Roku 1906 odešel do výslužby[3] a přestěhoval se nejprve na pražská předměstí (Král. Vinohrady a Vršovice),[7] později do Tábora (kde mu už v té době patřil dům).[8] Tam také zemřel 13. srpna 1922.[2]
Augustin Pánek o něm v Ottově slovníku mimo jiné napsal: „Ačkoliv V[aněček], působě na venkovské, po dlouhý čas nižší reálné škole, vyvinul tak bohatou literární činnost, přec nedosáhl ani toho, aby přesazen byl do Prahy, kde by nalezl ovzduší svému duchu přiměřenější.“[3]
Dílo
Vaněčkovy publikace se zaměřují na tři oblasti geometrie: inverzi, involuci a tvorbu křivek a ploch. Psal převážně česky a francouzsky.[3] Knižně vyšly např.:[9]
- Pošinování geometrických útvarův (1880, online). Kniha obohatila českou literaturu v oboru teoretické kinematiky a byla oceňována pro jazykově čisté použití české odborné terminologie a vědeckého stylu.[10]
- Křivé čáry rovinné i prostorové (1881, online). I tento spis byl příznivě oceněn v technických kruzích.[11]
- O dějinách geometrie (1882)
- O všeobecné inversi (1882)
- O křivkách čtvrtého řádu se třemi dvojnými body (1885, s bratrem Matějem Norbertem)
- Svazkové vytvořování křivek rovinných (1885, rovněž s bratrem Matějem Norbertem)
- Svazky orthogonálných hyperboloidů (1895)
Napsal také řadu příspěvků do časopisů, např.:[3]
- Sur l'inversion générale (Francouzská akademie věd)
- Sur la génération de surfaces (tamtéž)
- O svezcih i redovih čunjoseka (akademie v Záhřebu)
- Geometrie u Indů (Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky)
Rodina a příbuzenstvo
- 2. listopadu 1873 se v pražském kostele sv. Vojtěcha oženil s Marií Jandovou (1854–??) z Dolního Bousova.[12] Manželka později v Jičíně vedla podnik na výrobu zámků (viz výše).[6]
- Syn Miloš Vaněček (1889–1954)[13] se stal architektem a od roku 1930 působil jako profesor pozemního stavitelství na ČVUT.[14]
- Bratr Matěj Norbert Vaněček (1859–1922) byl rovněž matematik. Vyučoval nejprve na středních školách a roku 1908 se stal profesorem ČVUT. Byl spoluautorem několika prací Josefa Sylvestra Vaněčka (viz Dílo).[15]
Odkazy
Reference
- ↑ a b SOA Třeboň, Matrika narozených Tábor 16, s. 6. Dostupné online.
- ↑ a b SOA Třeboň, Matrika zemřelých Tábor 55A, s. 54. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h PÁNEK, Augustin. Vaněček 1) Josef Silvestr. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1907. Dostupné online. Svazek 26. S. 391.
- ↑ Katalog obchodního oddělení. Praha: Obchodní odbor N.V.Č., 1895. 340 s. Dostupné online. Kapitola Česká obchodní grémia v Čechách. Jičín, s. 141.
- ↑ VOŠKERUŠA, Josef. O výrobě zámků a klíčů se zvláštním zřetelem na nejnovější vynálezy. Český mechanik. 1899-03-15, roč. 14, čís. 3, s. 42. Dostupné online [cit. 2020-04-26].
- ↑ a b Výstava architektury a inženýrství. Praha: Výkonný výbor, 1898. 348 s. Dostupné online. Kapitola Skupina K. Vynálezy pro živnostenstvo důležité. 759 Vaněček Jos. Sill., s. 141.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 676, obraz 99. Dostupné online.
- ↑ VANĚČEK, J. S. K odpovědi pana stavitele Vinc. Tiebla. Tábor. 1900-09-05, roč. 37, čís. 47, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-04-26].
- ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR, není-li uvedeno jinak
- ↑ HAJNIŠ, Ladislav. Literatura technická. Osvěta. 1880-10-01, roč. 10, čís. 11, s. 963. Dostupné online [cit. 2020-04-26].
- ↑ HAJNIŠ, Ladislav. Mathematika. Osvěta. 1881-06-01, roč. 11, čís. 6, s. 572. Dostupné online [cit. 2020-04-26].
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Vojtěcha, sign. VO O11, s. 249. Dostupné online.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Jičín 1888-1904, sign. 70-6250, ukn 4171, s. 37. Dostupné online.
- ↑ Vaněček Miloš Archivováno 19. 6. 2020 na Wayback Machine. v kartotéce Jaroslava Kunce
- ↑ Matěj Norbert Vaněček v encyklopedii Významní matematici v českých zemích
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Sylvestr Vaněček na Wikimedia Commons
- Autor Josef Sylvestr Vaněček ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Sylvestr Vaněček
- Biografie (seznam matematiků Pavla Šišmy)
- Josef Sylvestr Vaněček v kartotéce Jaroslava Kunce
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Sylvestr Vaněček (1848 - 1922), Český matematik a pedagog .