Josef Topol

Josef Topol
Narození	1. dubna 1935 Poříčí nad Sázavou Československo Československo
Úmrtí	15. června 2015 (ve věku 80 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Břevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′5″ v. d.)
Pseudonym	Jetel(básník)
Povolání	dramaturg, překladatel, dramatik a básník
Témata	literatura a překladatelská činnost
Ocenění	Čestné občanství Prahy 1 (2008) Cena Karla Čapka (cena PEN klubu) medaile Za zásluhy 1. stupeň (1998)
Manžel(ka)	Jiřina Topolová
Děti	Jáchym Topol Filip Topol
Příbuzní	Karel Schulz (tchán)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Topol (1. dubna 1935, Poříčí nad Sázavou^[1] – 15. června 2015, Praha) byl český básník a dramatik.

Životopis

Po maturitě v roce 1953 se stal lektorem v divadle D E. F. Buriana. Při této práci studoval divadelní vědu (DAMU). Studium ukončil roku 1959. Od roku 1959 působil jako spisovatel z povolání. Roku 1965 se stal režisérem a dramaturgem Divadla za branou, jehož byl spoluzakladatelem (Otomar Krejča, Karel Kraus, Jan Tříska a Marie Tomášová). V roce 1972 bylo toto divadlo zakázáno a Josef Topol jako dramatik rovněž.

Po roce 1972 měl několik zaměstnání a od roku 1977, kdy podepsal Chartu 77 pracoval, až do roku 1989, v dělnických profesích. V tomto období pracoval též jako překladatel (pod jménem jednoho ze svých přátel) v Činoherním studiu Ústí nad Labem.

Pohřeb se konal na Břevnově ve středu 24. 6. 2015. Smuteční mši v bazilice sv. Markéty celebroval Václav Malý. Mezi smutečními hosty nechyběl Vlastimil Harapes a Ondřej Pavelka. Pochován byl na Břevnovském hřbitově.

Jeho manželka Jiřina Topolová (1932–2016) byla dcerou spisovatele Karla Schulze (1899–1943). Starší syn Jáchym Topol (* 1962) se stal také spisovatelem a mladší syn Filip Topol (1965–2013) byl členem rockové skupiny Psí vojáci.

Dílo

Drama

• Půlnoční vítr, 1955, hra inspirovaná Kosmovou Kronikou Čechů (Válka s Lučany)
• Jejich den, 1957
• Konec masopustu, 1962
• Kočka na kolejích napsáno 1964, touto hrou zahajovalo Divadlo za branou. V této hře zpochybňuje nejen lásku, ale i upřímnost, vše je pomíjivé, pouze smrt je věčná.
• Slavík k večeři, napsáno 1965, premiéra 1967
• Hodina lásky, psáno 1966, premiéra 1968
• Dvě noci s dívkou aneb Jak okrást zloděje, psáno 1968 – 70, předpremiéra 1972
• Sbohem, Sokrate!, 1976
• Stěhování duší, 1985
• Hlasy ptáků, dokončeno 1988, premiéra 1989 v Divadle na Vinohradech

Překlady

• Racek, 1960, překlad hry A. P. Čechova
• Romeo a Julie, 1963 překlad hry W. Shakespeara
• Tři sestry, 1968 překlad hry A. P. Čechova (s K. Krausem)
• Ivanov, 1965 překlad hry A. P. Čechova (s K. Krausem)
• Marná lásky snaha, 1969 překlad hry W. Shakespeara
• Ifigenie v Aulidě, 1981 překlad hry (Euripides) (s K. Hubkou)

Reference

Literatura

• ČERNÝ, František. Hry Josefa Topola. In: Černý, František. Kapitoly z dějin českého divadla. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. s. 356–365. ISBN 80-200-0782-2.
• KROČA, David. Poetika dramat a básní Josefa Topola. 1. vyd. Brno : Paido, 2005. 123 s. ISBN 80-7315-101-4

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Topol
• Josef Topol: životopis, rozhovory, ukázka tvorby, články můžete číst na Festival spisovatelů Praha