Josef Truhlář (sokol)

Josef Truhlář
Br. Josef Truhlář
Br. Josef Truhlář
Narození22. října 1870
Kouřim
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. února 1957 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánísoudce, státní úředník a úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Truhlář (22. října 1870 Kouřim[1] – 9. února 1957 Praha) byl český soudce a sokolský činovník.

Život

Narodil se v Kouřimi do rodiny okresního soudce.[2]

Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a práva na Univerzitě Karlově, kde se spřátelil s Jiřím Skorkovským[3] a podporoval myšlenky hnutí Omladiny, i když sám nakonec souzen nebyl.[4]

Po absolvování studií se stal soudcem. Pro spory o kompetence českých soudců s předsedou vrchního soudu monarchie hrabětem Wesselym byl několikrát přeložen (Praha, Velvary, Německý Brod, Sobotka, Žamberk).[3] Po vzniku Československa působil jako právní rada a okresní tajemník v Poděbradech.[5]

Činnost v Sokole

Od mládí byl členem Sokola a zapojil se i do jeho organizačních struktur. Působil jako župní vzdělavatel[5] a zástupce vzdělavatele Československé obce sokolské.[3] Byl náčelníkem Tyršovy župy,[3] v roce 1933 se stal starostou Sokola Poděbrady,[6] dále členem předsednictva celé obce, náměstkem starosty a 15. července 1939 byl nakonec zvolen starostou.[7] Zároveň se stal v srpnu 1939 (s Augustinem Pechlátem, Františkem Bláhou, Janem V. Kellerem a Evženem Köpplem) členem tzv. „ilegální pětky“, která měla řídit sokolský protinacistický odboj. 6. února 1940 ho ale nacisté zatkli[8] a po celou válku ho věznili v koncentračním táboře Dachau.[9] Přestože ho kolegové z vedení Sokola chtěli ponechat ve funkci, na nátlak úřadu říšského protektora místo něho zvolili v září 1940 Jana V. Kellera.[10]

Po roce 1945 se vrátil do předsednictva Sokola, kde zastával smířlivější postoje vůči komunistům. Po únorovém převratu byl 15. května 1948 dosazen zpět na post starosty, když na něm vystřídal Antonína Hřebíka.[11][12]

V červnu a červenci proběhl v Praze XI. všesokolský slet, v jehož průběhu došlo k opakovaným projevům protestů proti nově zvolenému komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi a podpory odstoupivšímu Edvardu Benešovi. Truhlář byl svědkem těchto událostí bezprostředně vedle Gottwalda na čestné tribuně[13] a podle vzpomínek ministra Václava Kopeckého se marně snažil protestům zabránit.[14]

I po čistkách v Sokole, které proběhly do konce roku 1948, zůstal Truhlář jeho starostou. V následujících letech se podílel na dovršení tzv. sjednocení tělovýchovy. V čele Sokola byl do jeho faktického zániku v roce 1952, následně odešel do důchodu.

Ocenění

Na konci roku 1945 byl poctěn titulem čestný občan Kouřimi.[2] Nositel titulu zasloužilý pracovník v tělovýchově a sportu (1954) a Řádu republiky (7.5.1955).[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kouřim
  2. ↑ a b BATELKA, Josef. Historické putování. S. 25–26. Kouřimský zpravodaj [PDF]. Leden 2013 [cit. 2018-07-06]. S. 25–26. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d J.P. O dobrém člověku. Sokol. 1930, roč. 56, čís. 10, s. 237–238. 
  4. ↑ –ák. Omladinář bratr Josef Truhlář. Sokol. 1930, roč. 56, čís. 10, s. 238. 
  5. ↑ a b Truhlář Josef. badatelna.eu [online]. Národní muzeum [cit. 2018-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-19. 
  6. ↑ LANGROVÁ, Monika. Z historie poděbradského Sokola – 2. díl | PN. Poděbradské noviny [online]. [cit. 2018-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-19. 
  7. ↑ -jaki-. Z činnosti našeho Sokolstva. Sokol. 1939, roč. 65, čís. 8–9, s. 168. 
  8. ↑ LIBICHOVÁ, Lenka. Sokolská identita: dříve a nyní. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, 2017. S. 100–101. Disertační práce. 
  9. ↑ a b Truhlář, Josef. Encyklopedie Cojeco [online]. [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ UHLÍŘ, Jan B. Sokol za protektorátu. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, 2005. S. 118. Disertační práce. 
  11. ↑ FRÝBERTOVÁ, Tereza. Nedáme si diktovat, koho máme milovat(?) : O sletovém průvodu v roce 1948. S. 57. Theatralia [PDF]. 2014 [cit. 2018-07-06]. Čís. 1, s. 57. Dostupné online. 
  12. ↑ Schůze výboru ČOS. Sokol. 1948, roč. 68, čís. 3, s. 45–46. 
  13. ↑ VLČEK, Tomáš. XI. všesokolský slet - jeden z posledních svobodných projevů: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ VLČEK, Tomáš. 50. léta - Sokolský slet 1948 očima Václava Kopeckého: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Br. Josef Truhlář (1870-1957).jpg
Josef Truhlář (1870-1957), český soudce a sokolský činovník