Josef Tumpach

Jeho Milost Mons. ThDr. Josef Tumpach
Apoštolský protonotář Kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta
Mons. ThDr. Josef Tumpach
Jmenování	26. května 1902 (kanovník)
Svěcení
Kněžské svěcení	5. července 1887
Osobní údaje
Země	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum narození	20. prosince 1862
Místo narození	Osek, Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	20. listopadu 1916 (ve věku 53 let)
Místo úmrtí	Praha, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	hřbitov v Oseku
Národnost	česká
Povolání	Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Tumpach (20. prosince 1862, Osek^[1] – 20. listopadu 1916, Praha^[2]) byl český římskokatolický kněz a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.

Narodil se 20. prosince 1862 v Oseku.

Po studiu teologie byl v Praze dne 5. července 1887 vysvěcen na kněze. Svou primiční mši sloužil ve svém rodišti kde také zůstal v duchovní správě kvůli nemoci místního faráře. Poté se stal kaplanem ve Stříbře. Roku 1888 odešel studovat teologii na Frintaneu u sv. Augustina ve Vídni a 7. května 1892 získal doktorát teologie. Poté se vrátil do Prahy a stal se adjunktem teologické fakulty a zastupujícím kaplanem farnosti v Petrovicích u Sedlčan. Byl přednášejícím v oboru křesťanské sociologie, starozákonní archeologie a úvodu do starozákonních knih. Roku 1902 se stal profesorem kanonického práva. Působil také v náboženské sekci Národopisné výstavy českoslovanské.

Dne 25. května 1892 se stal členem kolegia doktorů teologie v Praze a později notářem kolegia (1894) a jeho děkanem (1901). V dubnu roku 1899 byl zvolen defensorem vinculi arcibiskupského soudu a o rok později byl zvolen radou stejného soudu.

Zasloužil se také prací v Katolickém spolku tiskovém kde působil i jako jeho místopředseda a v kněžském společenství Trecentorum.

Dne 26. května 1902 byl zvolen kanovníkem metropolitní kapituly a 20. července stejného roku byl instalován. Mezi funkce, které zastával jako kanovník, patřilo dále: děkan kostela svatého Apolináře (1906), canonicus senior (1907) a canonicus cantor (1911).

V srpnu roku 1902 se stal radou arcibiskupské konzistoře a o rok později prosynodálním examinátorem uchazečů o benefícia a ordinariátním komisařem pro semestrální zkoušky na české bohoslovecké fakultě.

Dne 26. února 1906 ho arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště jmenoval vicekancléřem české teologické fakulty.

Dne 1. prosince 1909 byl jmenován arciknězem svatohorského arcipresbyterátu a od roku 1913 byl místopředsedou církevního soudu pro otázky manželství.

Dne 5. prosince 1908 mu papež Pius X. udělil titul preláta Jeho Svatosti a roku 1913 titul apoštolského protonotáře.

Mimo jiné byl také místopředsedou Hradčanského korodochia, předsedou Dědictví sv. Prokopa, ředitelem Dědictví sv. Jana Nepomuckého či členem a předsedou Křesťanské akademie.

S biskupem Antonínem Podlahou připravoval vydání Českého slovníku bohovědného (2. části) a Dějin a bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do nynější doby (4. části).

Zemřel 20. listopadu 1916 v Praze a pohřben byl na hřbitově ve své rodné obci. Je čestným občanem svého rodiště.

• Soukromé vlastnictví (1898) – sociologická studie ^[3]
• Všeobecný sjezd katolíků českoslovanských (1909) – zpráva o IV. všeobecném sjezdu katolíků českoslovanských, který konán v Praze od 29. srpna do 2. září 1908 ^[4]
• Český slovník bohovědný I. (1912) – pořádá Ant. Podlaha ; vydává Václav Kotrba. Dílo nedokončeno, vyšlo pouze 5 dílů v ca 50 brož. svazcích, každý sv. obsahuje obvykle 3 "sešity", na každý díl byly vydány samostatně polokožené původní desky. U dílu 2. uvedeno - pořádají Jos. Tumpach a Ant. Podlaha ^[5]
• Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913 – vydáno v pamět osmdesátiletého jubilea "Časopisu katolického duchovenstva" a padesátiletého jubilea "Dědictví sv. Prokopa I."(1912) ^[6]
• Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913 II. (1913) ^[7]
• Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913 III. (1914) ^[8]
• Český slovník bohovědný II. (1916) ^[9]
• Český slovník bohovědný III. (1917) ^[10]
• Český slovník bohovědný IV. (1930) ^[11]
• Český slovník bohovědný V. (1932) ^[12]

• MERHAUT, Luboš, ed. a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. [Díl] 4/1, S-T. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. [Heslo „Josef Tumpach" je na str. 1045–1047; autor Ladislav Soldán.]
• Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 25 díl. V Praze: J. Otto, 1906. 995 s. cnb000277218. S. 862–863. Dostupné online
• PODLAHA, Antonín Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 368-376 Dostupné online
• PODLAHA, Antonín Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XV, Pragae 1916, str. 37-38.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Tumpach na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Tumpach
• Autor Josef Tumpach ve Wikizdrojích
• Digitalizovaná díla Josefa Tumpacha v Národní digitální knihovně.
• Josef Tumpach v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• (česky) Knihovna pražské metropolitní kapituly
• (česky) Profil na Václav Petera: Géniové církve a vlasti Archivováno 19. 6. 2020 na Wayback Machine.
• (česky) Profil na Historický ústav AV ČR
• Josef Tumpach v Databázi knih