Josef Tureček
| prof. JUDr. Josef Tureček | |
|---|---|
| Děkan Právnické fakulty UK | |
| Ve funkci: 1948 – 1952 | |
| Předchůdce | Cyril Horáček |
| Nástupce | Jan Bartuška |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 17. července 1900 Plzeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. října 1979 (ve věku 79 let) Praha  Československo |
| Choť | Ludmila Turečková |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | právník, historik, děkan a pedagog |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Tureček (17. července 1900 Plzeň[1] – 9. října 1979 Praha) byl český právník a právní historik, profesor církevního a správního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1948–1952 také její děkan.
Život a působení
Narodil se do rodiny železničáře, roku 1919 absolvoval reálné gymnázium v Plzni a poté začal studovat na pražské právnické fakultě, kde v roce 1926 získal titul doktora práv. Na fakultě zůstal a stal se nejdříve asistentem v historickém oddělení knihovny. Ačkoli byl politicky zaměřen levicově, už od dob studií se nejvíce zajímal o církevní právo, ve kterém se také roku 1928 habilitoval. Úzce spolupracoval s profesorem Hobzou, např. na vydání základní učebnice Úvod do církevního práva (1929, 1936). Ve 30. letech dále vydal studie Povaha kultových práv k věcem (1934) a Kapitoly z konfesního práva československého (1936), ve kterých se mj. zabýval vztahem církevního majetku a státní suverenity.[2] V roce 1935 byl jmenován mimořádným profesorem, řádným se stal až po válce na konci roku 1946.[3]
V nových poválečných podmínkách vstoupil do KSČ, byl aktivní v ROH, podílel se na tehdejších reformách právnických studií (Reforma právnického studia, 1946), v přelomových událostech začátku roku 1948 byl členem fakultního akčního výboru a poté mezi lety 1948–1952 fakultu jako děkan vedl.[2] Vzhledem ke změně poměrů po Únoru 1948, kdy bylo církevní právo jako samostatný předmět z osnov vyřazeno, začal přednášet v oboru správní vědy a správního práva. Začal se také hlouběji zabývat právní historií, na historickoprávní katedře vedl oddělení obecných dějin státu a práva a pro účely výuky vydal zejména Světové dějiny státu a práva ve starověku (1963).[3] Na odpočinek odešel v roce 1970, současníky byl oceňován především za „budování socialistické právnické fakulty“.[4]
V roce 1939 se oženil s Ludmilou Laštovkovou.[1]
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň
- ↑ a b Šedesát let univ. prof. Dr. Josefa Turečka. Právník. 1960, čís. 7, s. 664–665.
- ↑ a b SOUKUP, Ladislav. Josef Tureček. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 85–86.
- ↑ K životnímu jubileu univ. prof. JUDr. Josefa Turečka. Právník. 1975, čís. 9, s. 867.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Tureček
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“