Josef Václav Bohuslav Pilnáček

Josef Václav Bohuslav Pilnáček
Josef Václav Bohuslav Pilnáček (portrét od ak. mal. Fr. A. Jelínka)
Starosta Hradce Králové
Ve funkci: 1929 – 1942
Předchůdce	František Ulrich
Nástupce	Franz Heger
Stranická příslušnost
Členství	Československá národní demokracie
Narození	21. února 1877 Hradec Králové Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. května 1949 (ve věku 72 let) Hradec Králové Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov v Kuklenách
Commons	Josef Václav Bohuslav Pilnáček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Václav Bohuslav Pilnáček (21. února 1877 Hradec Králové – 11. května 1949 Hradec Králové) byl podnikatel, majitel továrny na mýdla a dlouholetý starosta města Hradce Králové.

Narodil se do významné továrnické rodiny mydlářů v Hradci Králové (sám představoval čtvrtou generaci rodinné mýdlařské tradice). Jeho otcem byl Josef Pilnáček, zakladatel továrny na mýdla, a matkou Hermína, roz. Weidnerová.^[1]

Nejprve studoval gymnázium v Hradci Králové, poté obchodní akademii v Chrudimi, kde v roce 1894 maturoval.

Jeho manželkou byla Anna, rozená Čeledová. Společně měli dceru Evu, provdanou Porkertovou (7. listopadu 1908 – 14. listopadu 1995).^[2]

Po studiu získával cenné zkušenosti v průmyslových závodech v západní Evropě (v Německu^[3]). Po absolvování praxe nastoupil do rodinné společnosti, působil tam jako prokurista. Společně s otcem se podílel na rozvoji výrobního areálu na Pospíšilově třídě. V roce 1912 se stal společníkem v tehdy otcově firmě, kterou následně dále pozvedl. Závod technicky a výrobně inovoval. Jako nejvýznamnější krok lze zřejmě označit instalaci linky na odlučování glycerinu z mastných kyselin. Stroje byly získány ze zaniklé mýdlárny v Bregenzu.^[4]

Majitelem rodinné továrny na výrobu mýdel byl až do února 1948, kdy byla znárodněna a převedena do nově vznikajících Československých tukových závodů, aby posléze byla zcela zrušena.^[4] Následně mu nebyla povolena ani živnost (10. března 1949).^[3][5]

Byl členem československé národně demokratické strany. Od roku 1919 byl členem zastupitelstva v Hradci Králové^[6] a svého času také místostarostou. Když byl v roce 1929 zvolen starostou, neměl svou úlohu lehkou, protože přebíral funkci po svém předchůdci Františku Ulrichovi, za kterého město vzkvétalo a který stál v čele města 34 let. Musel čelit nejen zpochybněním svých voleb, také hospodářské krizi a v neposlední řadě i německým okupantům. V úřadě byl třináct let, mezi lety 1929 a 1942.

I v těchto podmínkách se zasloužil o dokončení urbanistické koncepce Hradce Králové^[7]; za jeho éry byla postavena nová budova hlavního vlakového nádraží, městské lázně, Novákovy garáže, stavební škola, budova krajského soudu^[5]. Společně se svým předchůdcem tak významně ovlivnili vzhled města, díky čemuž se Hradci Králové začalo říkat „Salon republiky“.

Na základě rozhodnutí městského zastupitelstva poslal v roce 1939 pozdravný telegram Adolfu Hitlerovi, kolaborantem však nikdy nebyl. Za německé okupace dlouho vzdoroval snahám o zrušení české samosprávy Hradce Králové. Společně s dalšími zastupiteli se v roce 1939 rozhodl zůstat ve funkci, a zabránit tak předání moci německé okupační správě. Funkci starosty složil až pod nátlakem o tři roky později, dne 31. března 1942.^[4][8] Městu odkázal finance z účtu, kam vkládal starostovský plat.^[8]

Ve volném čase se věnoval lyžování a turistice, a dokonce se stal průkopníkem lyžování v Krkonoších. zasloužil se i o rozvoj pěší turistiky v Orlických horách. Byl majitelem hotelu Panorama a Jiráskova domu v Deštném v Orlických horách.^[5] Finančně podporoval výstavbu Masarykovy chaty na Šerlichu.^[3]

S jeho aktivitami souviselo také členství v mnoha spolcích. Byl členem ústředního výboru Národní jednoty severočeské a čestným předsedou Svazu lyžařů republiky Československé.^[3] Mezi další spolky, v nichž byl členem patří: Rotary klub Hradec Králové, Klub českých (a později československých) turistů (osm let jednatelem hradeckého odboru, dne 27. března 1931 jmenován čestným členem hradeckého odboru^[3]), Sokol Hradec Králové, Jednota umělců výtvarných.^[5]

11. května 1949 byl Josef Pilnáček přepaden a ubit k smrti. Okolnosti vraždy zůstávají dodnes nejasné^[5]; podle některých historiků měla politický podtext.^[zdroj?] O jeho smrti místní tisk neinformoval.

Dne 9. května 1999 byla na domě čp. 21 na Velkém náměstí odhalena pamětní deska z hořického pískovce s bronzovým reliéfem připomínající místo jeho narození.^[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Václav Bohuslav Pilnáček na Wikimedia Commons
• Mydlářská odysea^{[nedostupný zdroj]}
• Z mydláře starostou Archivováno 12. 8. 2014 na Wayback Machine.