Josef Václav Frič

Josef Václav Frič
Josef Václav Frič
Josef Václav Frič
Narození5. září 1829
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. října 1890 (ve věku 61 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
PseudonymM. Brodský
Povoláníspisovatel, dramatik, novinář, básník, politik, editor a překladatel
Témataliteratura, divadlo, editace, žurnalistika, překlad a politika
Manžel(ka)
Děti
Rodiče
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Václav Frič (5. září 1829 Praha[1]14. října 1890 Královské Vinohrady[2]) byl český spisovatel, novinářpolitik, představitel romantismu. Psal také pod pseudonymem M. BrodskýA. Hron.[3]

Život

Byl synem českého vlastence a advokáta Josefa Františka Friče a už během studia na Akademickém gymnáziu se rozhodl, že bude básníkem. V revolučním roce 1848 byl mluvčím radikálního studentského spolku „Slávie“ a spolu s Johannem Rittigem vedl pražské studenty na barikády. Se studenty uctil i památku poražených a padlých bělohorské bitvy, pietní akt se měl původně konat u Světlušky, ale aby se účastníci vyhnuli střetu s policií, přesunuli se na blízký toleranční hřbitov v Ruzyni. Tam, k nelibosti policie, nešlo akci zabránit, jedním z řečníků byl i J. V. Frič.[4] Po potlačení pražského povstání odjel na Slovensko, kde se podílel na organizaci protimaďarského povstání. Po návratu do Prahy založil v roce 1849 s přáteli spolek „Českomoravské bratrstvo“, ale brzy nato byl zatčen za spoluúčast na přípravě májového spiknutí a roku 1851 odsouzen pro velezradu k 18 letům vězení. Trest si odpykával v Komárně, v roce 1854 byl omilostněn, poté žil pod policejním dohledem.[5]

V roce 1858 byl opět zatčen a o rok později (1859) propuštěn pod podmínkou emigrace. Odešel do Londýna, odkud se ještě téhož roku (1859) přestěhoval do Paříže, poté do Berlína, odkud stále vedl svůj boj proti Rakousku. V 70. letech žil v Budapešti a v Záhřebu, nějaký čas strávil i v Petrohradě a Římě,[5] pozvolna však nahlížel, že jeho boj nemá vyhlídky na úspěch a v roce 1879 se vrátil do Čech. Začal pracovat v Umělecké besedě,[5] z politického života se úplně stáhl a věnoval se pouze literatuře, novinářské a redakční práci. Podílel se také na vydání almanachu Máj.

Po návratu z vyhnanství bydlel s rodinou u příbuzných své ženy v Krakovské ulici. Roku 1883 se rodina přestěhovala do usedlosti Horní Perucka nad Nuselskými schody (Jana Masaryka čp. 73/14) a po pěti letech do pronajaté vily čp. 195 (Jana Masaryka). Zde roku 1890 zemřel.[6] Pohřben je spolu s manželkou a potomky v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově.

…a na podzim roku 1890 doprovázeli jsme rakev jedenašedesátiletého a do sama konce horoucího osmačtyřicátníka na Vyšehrad. Nesl jsem tenkráte za jeho rakví standartu Umělecké besedy a víc než ta těžká žerď v mých rukou tížilo mne srdce pro toho dobrého, krásného člověka… Nezapomněli jsme na toho bouřliváka s pražských barikád trochu přespříliš záhy?
—  Jaroslav Kvapil [7]

Rodinný život

Související informace naleznete také v článku Rodokmen Fričů.

Josef Václav Frič byl dvakrát ženat, poprvé se v roce 1856 oženil s Annou Ullmanovou (1829–1857). Po její smrti se koncem roku 1857 oženil s Annou Kavalírovou (1825–1893). Měli celkem tři děti: syny Josefa (1861–1945) a Jana (1863–1892), a dceru Boženu (1865–1923),[8][9]všechny narozené v Paříži. Anna Fričová se roku 1867 s dětmi odstěhovala do Prahy.[10]

Dílo

Žurnalistika

Byl stále literárně aktivní, doma i v exilu. Často psal pod pseudonymy: Hron, A. Hron, Jan Hron, Hynek, J. Brodský, Martin Brodský, Josef Gartner, J. Str. Hynek, J. Stratimír Hynek, Mostecký, J. Opočenský, Pohorský, Rozerviát Malkontent, Jeden ze starých bojovníků božích.[11] V exilu v Londýně se podílel na vedení redakce časopisu Hermann. Ihned po návratu z exilu v říjnu roku 1887 v Praze založil a až do své smrti redakčně vedl satirický týdeník Šípy. Přispíval do řady novinčasopisů, v Čechách např. do Kwětů, Lumíra, časopisů Osvěta, Pokrok, Politik, Poutník, Rachejtle, Ruch, ', Světozor, Švanda dudák, v Záhřebu do Agramer Zeitung (1873–1877), v Ženevě Čech a Česká Thalia, a dalších.

Poezie

  • Upír – epická báseň o nemrtvém (1849)
  • Lada Niólaalmanach mladých básníků (1856)
  • Písně z bašty – romantická sbírka, psána roku 1862, ale vydána až po jeho smrti

Drama

  • Václav IV.
  • Svatopluk a Rostislav
  • Hynek z Poděbrad
  • Der Apostat (libretto)
  • Vladimír Bohův zvolenec (překlad libretta Der Apostat do češtiny)

Další díla

  • Osud rozervance
  • Sebrané spisy – toto dílo vydával v Praze od roku 1879, mnoho z obsahu je zde uveřejněno poprvé
  • Paměti – vydávané od roku 1885 obsahují zprávy o kulturním, společenském a politickém životě té doby[5]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. KUBÍČEK, Jaromír. Rok 1863 na Moravě ve slovensko-českých vztazích. In: Kolokvium slovenských, českých a moravských bibliografů. [s.l.]: Sdružení knihoven ČR, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-01. ISBN 80-86249-25-5. S. 11. Archivováno 1. 3. 2014 na Wayback Machine.
  4. Toleranční hřbitov - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. 
  5. a b c d Komenského slovník naučný. Praha: [s.n.], 1937. Kapitola Josef Václav Frič, IV. svazek slovníku, s. 366. 
  6. Josef Jan Frič: O vzniku a rozvoji vlastního závodu. V Praze: Nákladem vlastním, 1931. 32 stran.
  7. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 272–3
  8. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  9. Soupis pražských obyvatel, Fritsch Josef
  10. Ottův slovník naučný, heslo Anna Fričová.
  11. Lexikon české literatury I/1, 1985, s. 750 (autorka hesla Marie Řepková)

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Josef Václav Frič.jpg
Josef Václav Frič