Josef Václav Scheybal

Josef Václav Scheybal
Narození31. prosince 1928
Kristiánov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí28. září 2001 (ve věku 72 let)
Jablonec nad Nisou
ČeskoČesko Česko
Povolánímalíř, etnograf, kunsthistorik, muzeolog, ilustrátor, grafik, typograf a výtvarník
RodičeJosef Scheybal
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Václav Scheybal (31. prosince 1928 v Kristiánově u Frýdlantu – 28. září 2001 v Jablonci nad Nisou) byl český malíř, grafik, ilustrátor, historik umění a etnograf.

Život

Scheybalův rodný dům v Heřmanicích
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Dům Jany a Josefa V. Scheybalových

Středoškolské vzdělání získal na turnovském gymnáziu, poté se seznámil s dílem českých malířů a etnografů Jana Prouska a Adolfa Kašpara, kteří spolu s jeho otcem přispěli k rozhodnutí prohloubit své vzdělání. V letech 1947-1952 studoval dějiny umění (prof. A. Matějček, J. Květ, J. Pečírka) a etnografii (Karel Chotek, Vilém Pražák, D. Stránská) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a ukončil obhajobou rigorózní práce (PhDr.)[1]

Před rokem 1965 byl činný především jako výtvarník. Stal se členem Svazu československých výtvarných umělců. První publikace tvořil s malířským přispěním Karla Vika. Později publikoval se svoji ženou Janou.

Působil ve Státním fotoměřičském ústavu v Praze (1952) a v oddělení národopisu SPÚ v Praze. V letech 1953-1998 byl externím spolupracovníkem Ústavu etnografie a folkloristiky ČSAV. Od roku 1965 zaměstnán jako odborný pracovník v Severočeské muzeu v Liberci, v letech 1969-1979 jako vedoucí oddělení, 1980-1988 samostatný vědecký pracovník. V letech 1972-1988 působil jako konzervátor státní památkové péče v okrese Liberec.

V šedesátých letech 20. století v Jablonci nad Nisou koupil budovu bývalé fary v Kostelní ulici. Po smrti Scheybalových připadl objekt státu, který ho v roce 2010 převedl bezúplatně na město. To zde po dvouleté rekonstrukci otevřelo víceúčelové kulturní centrum Dům Jany a Josefa V. Scheybalových. Za komunismu měl problémy s publikováním své práce. Zbytek pozůstalosti byl v roce 2009 odkázán Muzeu Českého ráje. Stejného roku mu byla in memoriam udělena cena za propagaci Libereckého kraje krajským hejtmanem.[2]

Dílo

Ve svém díle se zabýval především mapováním lidové architektury severních Čech – jeho národopisná kresba se stala známým pojmem – a její ochranou, například pomáhal při rekonstrukci Kopicova statku.

Autorské výstavy

  • 1978/1979 Josef V. Scheybal: Kresby a akvarely, Severočeské muzeum, Liberec
  • 1985 Lidové umění severovýchodních Čech v kresbách Josefa V. Scheybala a ve sbírkách okresního muzea v Jičíně, Okresní muzeum a galerie, Jičín

Výběrová bibliografie

  • Adolf Kašpar: život a dílo, 1957, SNKLU (doktorská práce)
  • Severní Čechy, 1958, SNKLU, s obrazy Karla Vika
  • Lidové stavby v Pojizeří, 1961, Severočeské krajské nakladatelství, s fotografiemi Jiřího Šolce
  • Památky Jablonecka, 1968
  • Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách, Severočeské nakladatelství, Praha : Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, 1985, s manželkou Janou
  • Senzace pěti století v kramářské písni, Kruh, Hradec Králové 1990
  • Krajem kolem Jizery, Nakladatelství Jakoubě 1995, s manželkou Janou; foto Bohumil Jakoubě
  • Krajem skla a bižuterie, Nakladatelství Jakoubě, 1998, s manželkou Janou Scheybalovou
  • SCHEYBAL, J. V.; SCHEYBALOVÁ, Jana. Lidová kultura severních Čech. Liberec: RK, 2006. ISBN 80-903033-6-6. 

Zastoupení ve sbírkách

  • Muzeum Českého ráje v Turnově
  • Muzeum Sabinov u Prešova
  • Muzeum Železný Brod
  • Národní muzeum, Praha
  • Národopisný ústav SAV, Bratislava
  • Severočeské muzeum, Liberec
  • Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR, Praha

Reference

  1. J.V. Scheybal, Lidový dům ve středním Pojizeří a v Podještědí. Příspěvek k určení typů severočeské lidové architektury, 1952
  2. Liberecký hejtman ocenil osobnosti včetně herce Františka Peterky [online]. tvrtm.cz [cit. 2009-11-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1287-1288, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Scheybalová Jana, Vařeka Josef, Scheybal: Národopisné kresby Josefa V. Scheybala: Ke stému výročí Národopisné výstavy Českoslovanské v Praze 1895, kat. 48 s., 1995

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Heřmanice (okres Liberec), hospůdka U Kodešovy skály.jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Někdejší hospůdka U Kodešovy skály v Heřmanicích, v okrese Liberec.