Josef Vejvoda
Josef Vejvoda | |
---|---|
Josef Vejvoda diriguje na festivalu Vejvodova Zbraslav 2015 | |
Narození | 13. července 1945 (79 let) Praha Československo |
Národnost | česká |
Vzdělání | Pražská konzervatoř |
Povolání | dirigent, hudební skladatel a redaktor |
Znám jako | hudební skladatel, bubeník, kapelník a dirigent |
Choť | Květa Vejvodová |
Děti | Monika Šterbáková-Vejvodová Zuzana Vejvodová |
Rodiče | Jaromír Vejvoda |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Vejvoda, (* 13. července 1945, Praha) je český hudební skladatel, bubeník, hudební aranžér, kapelník a dirigent pocházející z hudební rodiny. Nejznámější je jeho otec Jaromír Vejvoda (1902–1988) hudební skladatel, kapelník a autor téměř po celém světě proslavené polky Škoda lásky.
Životopis
Narodil se jako nejmladší ze tří synů kapelníka a hudebního skladatele Jaromíra Vejvody, osobností české dechové hudby. Pod vlivem svého tatínka hrával od dětství na klavír a housle, pak i vibrafon, do hudební školy začal chodit v roce 1952 ve Zbraslavi nad Vltavou. Později přibral bicí nástroje které začal studovat na Pražské konzervatoři v roce 1961, v té době se začal věnovat plně jazzu. Studium dokončil po dvojím přerušení až v roce 1970. Roku 1967 se stal laureátem pražské Mezinárodní soutěže mladých jazzových sólistů v rámci Mezinárodního pražského jazzového festivalu.
Protože byl vyhledávaným spoluhráčem vystupoval jako hráč na bicí nástroje s mnoha hudebními skupinami. K těm nejznámějším patří Taneční orchestr Československého rozhlasu (TOČR) alias Jazzový orchestr Československého rozhlasu (JOČR), Orchestr Gustava Broma, S+HQ vedený multiinstrumentalistou Karlem Velebným, Jazz Cellula trumpetisty Laca Décziho, různá uskupení klavíristy Karla Růžičky, trio klavíristy Emila Viklického, Super Quartet s multiinstrumentalistou Jiřím Stivínem a Emilem Viklickým, i mnoho dalších. Komponoval také písničky pro Evu Pilarovou, Karla Černocha nebo Michaela Kocába.
Spolupracoval s mnoha jinými českými jazzovými hudebníky, např. s trumpetistou Jaromírem Hniličkou, kytaristou Rudolfem Daškem, kontrabasisty Františkem Uhlířem a Georgem Mrazem (Jiřím Mrázem) i zpěvačkou Evou Olmerovou. Jeho spoluhráči byli mnozí renomovaní zahraniční jazzoví hudebníci, např. trumpetisté Benny Bailey, Ted Curson a Joe Newman, trombonisté Lou Blackburn a Sonny Costanzo, klarinetisté Scott Robinson, Tony Scott a John Surman, kytarista Toots Thielemans, bubeníci David Friedman a David Friedman, kontrabasista Barre Phillips a mnoha další. Hrál na některých významných jazzových festivalech, jako jsou Jazz Ost-West v Norimberku, Jazz Jamboree ve Varšavě, Montreal Jazz Festival, Chicago Jazz Festival, Jazz Festival on Red See v Izraeli a samozřejmě i na Mezinárodním jazzovém festivalu v Praze.
V roce 150. výročí založení kapely a k nedožitým 90. narozeninám svého otce Jaromíra Vejvody obnovil Vejvodovu kapelu, kapelu jeho otce zrušenou v roce 1948 jako následek politických a společenských změn. Roku 1995 založil Salónní orchestr Josefa Vejvody, což je v podstatě Vejvodova kapela doplněná o smyčce a akordeon. Obě hrají klasický vejvodovský repertoár, dechovky, v jeho duchu pro ně skládá nové skladby i on sám a jeho dcera.
Nezapomněl však ani na svůj „jazzový původ“ a v roce 1998 sestavil Josef Vejvoda Trio, ve kterém ho doprovázejí hudebníci o generaci mladší kontrabasista Ondřej Štajnochr a klavírista Kryštof Marek. Trio vystupuje převážně s vlastním repertoárem pocházejícím od svých členů, ve kterém se mísí jazzové prvky s klasickou hudbou; mívají také společná vystoupení s komorními orchestry nebo se sólisty vážné hudby, např. s houslistou Pavlem Šporclem.
Pro zastupování a organizování vystupování Vejvodovy kapely, Salónního orchestru Josefa Vejvody a svého tria založil v roce 2001 Agenturu Josefa Vejvody (AJV). Stal se také zakladatelem mezinárodního festivalu dechových hudeb Vejvodova Zbraslav pořádaného každoročně od roku 1996, jehož součástí je i soutěž o nejlepší interpretaci skladby Jaromíra Vejvody.
Rodina
Má čtyři dcery. Z prvního manželství s Jindrou roz. Zívrovou má dcery Johanu (*1966) a Juliánu (*1970). Z druhého manželství je Monika Šterbáková-Vejvodová, která vystudovala na Pražské konzervatoři skladbu a dirigování a v roce 2000 zakončila na Akademii múzických umění v Praze skladbu, a mladší dcera Zuzana Vejvodová (* 1980), která se stala herečkou.
Diskografie
Seznamy nahrávek na hudebních nosičích jazzové, dechové i orchestrální hudby jsou k nahlédnutí zde: [1] Archivováno 4. 4. 2012 na Wayback Machine., [2]
Poznámka
Josefu Vejvodovi, jazzmanovi s polkou v krvi, se dostalo zvláštní pocty 21. března 2002, kdy ke stému výročí narození jeho otce Jaromíra Vejvody mohl dirigovat světoznámou polku Škoda lásky při koncertu Hudby Hradní stráže a Policie ČR v Carnegie Hall v New Yorku.
Odkazy
Poznámky
Reference
- Josef Vejvoda [online]. Agentura Josefa Vejvody, Praha 5 [cit. 2011-08-17]. Dostupné online.
- VALENT, Ferdinand. Vejvoda Josef [online]. Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta Masarykovy University, Brno, rev. 05.10.2007 [cit. 2011-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-04.
- Josef Vejvoda v Tandemu [online]. Český rozhlas Region, Praha 8, rev. 14.12.2010 [cit. 2011-08-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- Josef Vejvoda v Druhém poločasu u Milana Bašty, audio [online]. Radio dechovka – RadioPraha, s. r. o., 250 72 Předboj, rev. 23.02.2011 [cit. 2011-08-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- Josef Vejvoda [online]. JazzBlog.cz,, rev. 23.02.2011 [cit. 2011-08-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Vejvoda na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Vejvoda
- Foto Josef Vejvoda Archivováno 14. 9. 2020 na Wayback Machine.
- Audio Josef Vejvoda Trio
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: PetrS., Licence: CC BY-SA 4.0
Josef Vejvoda diriguje společné vystoupení orchestrů na festivalu Vejvodova Zbraslav