Josef Veverka (novinář)
RNDr. Josef Veverka | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSSD |
Narození | 4. února 1903 Nymburk Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. října 1971 Liberec Československo |
Choť | Emílie Veverková |
Děti | Ludmila Skřivanová, Ema Daníčková, Světla Veverková, Zdeněk Veverka |
Alma mater | Univerzita Karlova Sorbonna |
Profese | novinář, spisovatel a politik |
Ocenění | Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2013) účastník odboje a odporu proti komunismu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Veverka (4. února 1903 Nymburk[1] – 8. října 1971 Liberec[2][3]) byl český a československý novinář, politik a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Po roce 1948 pronásledován a vězněn.
Biografie
Pocházel ze známého rodu bratranců Veverkových, vystudoval zeměpis na Karlově univerzitě a na pařížské Sorboně. Byl novinářem a politikem, redaktorem tisku a od roku 1920 členem sociální demokracie. V letech 1937–1938 působil jako redaktor listu Ještědský obzor a tajemník strany v Liberci. V období let 1938–1939 byl redaktorem Stráže lidu v Mladé Boleslavi. Od února do května 1940 působil coby vedoucí redaktor Dělnického rozhlasu v Praze. Od roku 1938 do roku 1940 se angažoval v odbojovém Národním hnutí pracující mládeže. V květnu 1940 byl zatčen a odsouzen na dva roky. Po propuštění se opět zapojil do domácího odboje a od roku 1944 do roku 1945 byl znovu uvězněn.[3]
Po válce se stal šéfredaktorem deníku Stráž severu v Liberci, kde ostře protestoval proti totalitárním praktikám KSČ a zasazoval se o obranu německých antifašistů. Od roku 1946 do roku 1948 zasedal v ústředním výkonném výboru ČSSD. Patřil ke stoupencům Majerova křídla.[3]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal za sociální demokraty poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[4][5]
Po únorovém převratu v roce 1948 byl propuštěn z redakce Stráže severu a vyloučen ze sociální demokracie. V září 1949 byl internován v pracovním táboře, pak zatčen a v červnu 1950 odsouzen na 12 let vězení. V roce 1954 byl znovu odsouzen na doživotí, později mu trest byl zmírněn na 21 let. Z vězení byl nakonec propuštěn na zásah britské Labour Party v roce 1964.[3]
Během pražského jara v roce 1968 se angažoval v demokratickém hnutí. Angažoval se v přípravném výboru pro obnovu sociální demokracie a působil v čele liberecké organizace K 231.[3] Spolupracoval s Klubem angažovaných nestraníků. Zemřel v roce 1971 na počátku normalizace v Liberci.
V roce 2007 byl navržen[6][7]senátem ČR in memoriam na řád T. G. Masaryka.
Ocenění
V roce 2013 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Nymburk
- ↑ MFN 116770 [online]. biblio.hiu.cas.cz [cit. 2012-01-06]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e Veverka Josef [online]. historiecssd.cz [cit. 2015-02-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29.
- ↑ senátor Škaloud. www.skaloud.net [online]. [cit. 2007-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-11.
- ↑ 79. USNESENÍ ORGANIZAČNÍHO VÝBORU z 12. schůze konané dne 22. května 2007 k usnesení Podvýboru Organizačního výboru pro státní vyznamenání k návrhům na udělení nebo propůjčení státních vyznamenání
- ↑ Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Veverka (novinář)
- VESELÁ, Adriana. Život novináře Josefa Veverky (1903-1971). Ústí nad Labem, 2021. 114 s. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Tomáš Okurka. Dostupné online.
- Žena poválečného poslance slaví stovku. Do vězení za ním chodila 19 let. IDNES.CZ [online]. [cit. 2012-05-31]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“