Josef Veverka (novinář)

RNDr. Josef Veverka
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství	ČSSD
Narození	4. února 1903 Nymburk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. října 1971 Liberec Československo Československo
Choť	Emílie Veverková
Děti	Ludmila Skřivanová, Ema Daníčková, Světla Veverková, Zdeněk Veverka
Alma mater	Univerzita Karlova Sorbonna
Profese	novinář, spisovatel a politik
Ocenění	Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2013) účastník odboje a odporu proti komunismu
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Veverka (4. února 1903 Nymburk^[1] – 8. října 1971 Liberec^[2][3]) byl český a československý novinář, politik a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Po roce 1948 pronásledován a vězněn.

Biografie

Pocházel ze známého rodu bratranců Veverkových, vystudoval zeměpis na Karlově univerzitě a na pařížské Sorboně. Byl novinářem a politikem, redaktorem tisku a od roku 1920 členem sociální demokracie. V letech 1937–1938 působil jako redaktor listu Ještědský obzor a tajemník strany v Liberci. V období let 1938–1939 byl redaktorem Stráže lidu v Mladé Boleslavi. Od února do května 1940 působil coby vedoucí redaktor Dělnického rozhlasu v Praze. Od roku 1938 do roku 1940 se angažoval v odbojovém Národním hnutí pracující mládeže. V květnu 1940 byl zatčen a odsouzen na dva roky. Po propuštění se opět zapojil do domácího odboje a od roku 1944 do roku 1945 byl znovu uvězněn.^[3]

Po válce se stal šéfredaktorem deníku Stráž severu v Liberci, kde ostře protestoval proti totalitárním praktikám KSČ a zasazoval se o obranu německých antifašistů. Od roku 1946 do roku 1948 zasedal v ústředním výkonném výboru ČSSD. Patřil ke stoupencům Majerova křídla.^[3]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal za sociální demokraty poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.^[4][5]

Po únorovém převratu v roce 1948 byl propuštěn z redakce Stráže severu a vyloučen ze sociální demokracie. V září 1949 byl internován v pracovním táboře, pak zatčen a v červnu 1950 odsouzen na 12 let vězení. V roce 1954 byl znovu odsouzen na doživotí, později mu trest byl zmírněn na 21 let. Z vězení byl nakonec propuštěn na zásah britské Labour Party v roce 1964.^[3]

Během pražského jara v roce 1968 se angažoval v demokratickém hnutí. Angažoval se v přípravném výboru pro obnovu sociální demokracie a působil v čele liberecké organizace K 231.^[3] Spolupracoval s Klubem angažovaných nestraníků. Zemřel v roce 1971 na počátku normalizace v Liberci.

V roce 2007 byl navržen^[6][7]senátem ČR in memoriam na řád T. G. Masaryka.

Ocenění

V roce 2013 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Veverka (novinář)
• VESELÁ, Adriana. Život novináře Josefa Veverky (1903-1971). Ústí nad Labem, 2021. 114 s. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Tomáš Okurka. Dostupné online.
• Žena poválečného poslance slaví stovku. Do vězení za ním chodila 19 let. IDNES.CZ [online]. [cit. 2012-05-31]. Dostupné online.