Josef Vičánek
Josef Vičánek | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1925 – 1939 | |
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSL SNJ ČSL |
Narození | 5. dubna 1889 Halenkovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. července 1970 Uherské Hradiště Československo |
Místo pohřbení | hřbitov v Mařaticích |
Profese | pedagog a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Vičánek (5. dubna 1889 Halenkovice – 29. července 1970 Uherské Hradiště[1]) byl český a československý politik, meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.
Biografie
Vystudoval učitelský ústav v Kroměříži. Jako učitel působil v Bílovicích u Uherského Hradiště, v Napajedlích, v Kunovicích a v Uherském Hradišti, kde trvaleji zakotvil jako vyučující a později ředitel Zemské vychovatelny. Ve druhé polovině 30. let se stal členem správní rady brněnské Zbrojovky. Od mládí pracoval aktivně v Katolické omladině a v Orlu. Po roce 1918 vstoupil do ČSL. Byl členem zemského výkonného výboru v Brně, předsedou krajské lidové rady a župním starostou Orla v Uherském Hradišti. V roce 1924 získal po smrti Josefa M. Kadlčáka post předsedy Svazu katolického učitelstva.[1] Ve 20. letech 20. století předsedal Spolku katolických učitelů, který byl součástí odborového hnutí napojeného na lidovou stranu.[2]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1929 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939.[3] Krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do poslaneckého klubu nově zřízené formace Strana národní jednoty.[4]
Podle údajů k roku 1935 byl profesí odborným učitelem v Uherském Hradišti.[5] Angažoval se v tělovýchovné jednotě Orel.[6]
Podporoval vždy politiku předsedy strany Jana Šrámka. Za německé okupace byl 1. září 1939 zatčen a vězněn v Brně na Špilberku, v roce 1940 byl propuštěn, čímž se stal podezřelým z kolaborace s Němci. V roce 1945 ale byl Národním soudem očištěn a zapojil se znovu do práce v ČSL. Byl členem krajské rady ve Zlíně.[7]
Po osvobození byl v letech 1945-1946 za lidovce poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946-1948 Ústavodárného Národního shromáždění. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1948.[8][9]
Po únoru 1948 nebyl ze strany vyloučen, ale nové vedení ČSL ho nepřevedlo do „obrozené“ (prokomunistické) Československé strany lidové. Nebyl zařazen na jednotkou kandidátku do voleb v roce 1948. Poté se veřejného života již neúčastnil.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 288
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 659.
- ↑ Josef Vičánek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Historie Orla [online]. orel.cz [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-04.
- ↑ a b PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 288-289
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“