Josef Vinklář

Josef Vinklář
Josef Vinklář 1986
Josef Vinklář 1986
Narození10. listopadu 1930
Podůlší
Úmrtí18. září 2007 (ve věku 76 let)
Praha
Místo pohřbeníLibuň
Choť1. Jana Dítětová
2./3. Ivanka Devátá
Dětisynové Jakub a Adam
RodičeJosef Vinklář
Julie Vinklářová
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Vinklář (10. listopadu 1930 Podůlší – 18. září 2007 Praha) byl český herec, člen činohry Národního divadla.

Životopis

Pocházel z rodiny zedníka Josefa Vinkláře. Rodina, do níž patřil ještě Josefův starší bratr Zdeněk, žila v malém pronajatém domku, ten však vyhořel. Vinklářovi se poté odstěhovali do Prahy na Smíchov. Matka Julie se zde stala domovnicí. Své dětství prožil malý Pepík s kamarády v zahradě Kinských. Do poklidného dospívání však zasáhla válka, během níž byl Vinklářův otec uvězněn jako předválečný člen KSČ. Matka projevila statečnost a i přesto zavedla Josefa do Dismanova dětského souboru, který hrál také divadlo.[1]

Narodil se 10. listopadu 1930, ale když mu v roce 1946 farář vystavoval duplikát rodného listu, tak spletl datum narození jeho a jeho bratra a uvedl nesprávné datum narození 14. listopadu.[2]

Po absolvování měšťanské školy nastoupil do jednoročního učebního kursu (1945) a současně začal hrát v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Již v roce 1945 vystoupil jako host v Divadle satiry a hrál zde i v sezoně 1945/1946. V letech 1946 až 1948 byl angažován Janem Werichem do Divadla Voskovce a Wericha, poté působil v pardubickém Východočeském divadle (1948 až 1950).[3]

Od srpna roku 1950 až do července roku 1983 ztvárnil řadu dramatických rolí v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (s výjimkou let 1951 až 1953, kdy absolvoval základní vojenskou službu). V roce 1951 přednesl Píseň o straně Stanislava Neumanna k narozeninám Klementa Gottwalda.[4] V letech 1981 a 1983 hostoval v pražském Národním divadle a 1. srpna 1983 se stal řádným členem jeho činohry. Poté ještě hostoval v různých divadlech, např. v Divadle na Vinohradech v roce 1996 ve hře Friedricha Dürrenmatta Návštěva staré dámy.[5]

Ztvárnil na stovky filmových i divadelních rolí. Mezi nejznámější televizní role patří inspektor Bouše v seriálech Hříšní lidé města pražského a Panoptikum Města pražského a doktor Cvach v televizním seriálu Nemocnice na kraji města.

Byl třikrát ženatý – poprvé s herečkou Janou Dítětovou. S ní měl syna Jakuba Vinkláře (*1955), malíře a výtvarníka. A poté se dvakrát oženil s herečkou Ivankou Devátou. Jim se narodil syn Adam Vinklář (*1970). V roce 2000 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní dílo v oblasti dabingu. Vydal vlastní biografii Pokus o kus pravdy.

Josef Vinklář zemřel 18. září 2007 ve vinohradské nemocnici na rakovinu plic ve věku 76 let. Pohřben byl v rodinném hrobě na hřbitově v Libuni.

Role (výběr)

Divadelní role

Filmografie

Film

Televize

  • 1974 Štafle (TV komedie) – role: Karel Rubeš
  • 1975 Raněný lučištník (TV film) – role: šofér Standa Fajt
  • 1976 Značka "Svobodný otec" (TV komedie) – role: Křikava, bývalý manžel Květy Suchomelové
  • 1988 Hodina angličtiny (TV inscenace hry) – role: instalatér

Televizní seriály

Rozhlasové role

Odkazy

Reference

  1. ↑ http:www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/22440-josef-vinklar.html
  2. ↑ Vinklář měl dvojí datum narození. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2007-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  3. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 559
  4. ↑ Viz dokument ČT „Kdo jinému jámu“, kde zvuková nahrávka Vinklářovy recitace doprovází závěrečné titulky, dostupné na https://www.ceskatelevize.cz/porady/12505569593-kdo-jinemu-jamu-rudolf-slansky/21856226694/
  5. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 120, ISBN 978-80-239-9604-3
  6. ↑ Oldřich Daněk: Vzpomínka na Hamleta. S Martou Vančurovou a Josefem Vinklářem. Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-10-26 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 244, 290
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 400, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 138, 146, 228, 327, 528.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 675–679.
  • Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 434
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1074–1075. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 722. 
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 559
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 768. 
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 120, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 460. 
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 81, ISBN 80-7243-121-8

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

J.Vinklář 1986.jpg
Autor: J.Broukal, Licence: CC BY-SA 4.0
Josef Vinklář, herec (1986).