Josef Vodička

Josef Vodička
Josef Vodička
Narození	7. března 1918 Senice na Hané Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. května 1942 (ve věku 24 let) Koncentrační tábor Mauthausen Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	popraven
Národnost	česká
Povolání	řezník, voják
Ocenění	Československý válečný kříž 1939 "in memoriam"
Rodiče	Anna Vodičková roz.Coufalová Josef Matěj Vodička
Příbuzní	bratři: Vladimír Vodička (1924-2007) Jaroslav Vodička (1929-1950) František Vodička (1931-1976) sestra: Marie Kopečná (1937-2007)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Vodička (7. března 1918 Senice na Hané – 7. května 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý výsadkář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Josef Vodička se narodil 7. března 1918 v Senici na Hané a pracoval jako řeznický pomocník. V březnu 1939 a tedy jen pár dní před nacistickou okupací nastoupil k vojenské službě k olomouckému pěšímu pluku 6. V létě téhož roku přešel hranice do Polska, kde se přihlásil do československé zahraniční armády. Po začátku druhé světové války a porážce Polska nacistickým Německem se v jejím rámci dostal do internace v Sovětském svazu. Dne 31. srpna 1941 byl jako člen Operace Aroš poslán zpět na Moravu společně s Ferdinandem Čihánkem, Janem Restelem a Eduardem Janošcem. Kvůli zasažení letadla byli nuceni provést výsadek již nad území Polska a to asi 75 km jižně od Varšavy a do místa určení se dopravit rozděleně po zemi. Po dokončení přesunu měla skupina provádět diverzní a zpravodajsou činnost. Jejím úkolem bylo mj. monitorování a sabotáže provozu na železniční trati Olomouc - Ostrava, provést měla i likvidaci skladů paliv a maziv v Horních Moštěnicích a trafostanice v Dluhonicích. I přes snahu nebyla v tomto skupina úspěšná a Josef Vodička byl nucen se ukrývat u svých příbuzných na Olomoucku. Dne 30. září 1941 došlo ke zradě Ferdinanda Čihánka, který se sám přihlásil na gestapu. Došlo k zatčení všech tří zbývajících členů. Stanným soudem v Brně byli Josef Vodička, Jan Restel a Eduard Janošec dne 22. prosince 1941 odsouzeni k trestu smrti a dne 7. května 1942 popraveni v koncentračním táboře Mauthausen.

V roce 1946 udělil president republiky Josefu Vodičkovi Československý válečný kříž 1939 "In memoriam" jako projev uznání bojových zásluh, které získal v boji za osvobození republiky Československé z nepřátelského obsazení (za Ministerstvo národní obrany je na listině podepsán gen. Svoboda). (Číslo matriky: 17.838). V rodné Senici na Hané je po Josefu Vodičkovi pojmenována ulice.

• Josef Vodička v Encyklopedii dějin města Brna
• Josef Vodička v Encyklopedii města Olomouce
• Operace Aroš na stránkách Válka.cz