Josef Vojtěch Hellich
Josef Vojtěch Hellich | |
---|---|
Josef Vojtěch Hellich (1864) | |
Narození | 17. dubna 1807 Choltice Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. ledna 1880 (ve věku 72 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | břišní tyfus |
Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
Povolání | malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Vojtěch Hellich (17. dubna 1807 Choltice[1] – 22. ledna 1880 Praha[2]) byl český malíř a archeolog. Zaměřoval se především na církevní malby, historické scény a ilustrační kresby starožitných předmětů.
Život
Studia a cesty
V letech 1825–1829 studoval kresbu a malbu na pražské malířské akademii, jeho učitelem byl Josef Bergler.[3] V letech 1830–1833 pokračoval ve studiu na Akademii ve Vídni. Potom podnikl tří- až čtyřletou studijní cestu přes Mnichov do Itálie, Švýcarska, Francie a Anglie. V Římě se inspiroval příkladem skupiny nazarénů, stačil se spřátelit s Františkem Tkadlíkem i s Františkem Palackým.
Muzeum
Roku 1840 se vrátil do Prahy, ale neměl dostatek výtvarných zakázek, aby se uživil. Proto se na doporučení Františka Palackého[4] zapojil do činnosti Českého muzea. Stal se kustodem a dokumentátorem nově budované archeologické sbírky. V následujících letech sbíral historické předměty na Kouřimsku, Žatecku, Táborsku a Budějovicku. Získal pro muzeum některé vzácné nálezy (např. mosazné a zlaté ozdoby z pravěkých pohřebišť) a řadu dalších nakreslil. Muzeu přispěl i několika starožitnostmi z Francie a Itálie. Pod vedením profesora Jana Erazima Vocela pak sbírky třídil a popisoval. V roce 1845 svými litografiemi ilustroval Vocelovu populární práci O starožitnostech českých a o potřebě chránit je před zkázou, vydanou v českém a německém vydání, s cílem přesvědčit obyvatelstvo o nutnosti ochrany kulturního dědictví.[5] Jakmile Hellich získal zakázky na velké obrazy, muzeum opustil.
Portréty
Jako portrétista se v pražské společnosti proslavil portrétem Boženy Němcové, který u něj pro svůj salón objednal pražský lékař a politik Václav Staněk. Z účastníků Palackého salónu portrétoval jak organizátora, tak například Bohuslavu Čelakovskou-Rajskou. Ze skupinových portrétů v Amerlingově vídeňském stylu se dochoval Hugo II. Salm-Reifferscheidt-Raitz s manželkou Leopoldinou a třemi dětmi. Portrétní rysy vtiskoval také světcům a světicím, jež maloval jako oltářní obrazy pro české kostely.
Dílo
Chrámové obrazy
Za svou kariéru namaloval asi 320 obrazů, z toho 290 oltářních obrazů chrámových.[5] Jeho díla zdobí mnoho oltářů českých a moravských kostelů, ve městech i obcích. Výběr:
- oltářní obrazy Sv. Anna a Sv. Jan Nepomucký v Hořičkách
- Svatý Bartoloměj, oltářní obraz v kostele sv. Bartoloměje
- v Praze na Starém Městě v Týnském kostele
- ve Strenicích
- oltářní obraz Svatí Fabián a Šebestián pro hlavní oltář kostela téhož patrocinia v Praze 6 – Liboci
- Svatý František, oltářní obraz v kostele sv. Františka v Praze na Starém Městě
- oltářní obraz Sv. Tři králové se sv. Ludmilou a sv. Václavem v Kostel svaté Máří Magdaleny
- Kristus Salvátor pro kostel téhož patrocinia jezuitů v Praze na Starém Městě
- oltářní obraz Sv. Martin ve Slivnu
- oltářní obrazy sv. Václava
- oltářní obraz Vzkříšení v Chlumci nad Cidlinou
- skládací oltář pro zámek v Rychnově nad Kněžnou
- oltářní obraz svatý Jan Křtitel v kostele Narození sv. Jana Křtitele a Panny Marie Ochránkyně města ve Dvoře Králové nad Labem
- oltářní obraz Svatá Ludmila pro oltář kostela téhož patrocinia na Tetíně (nyní nahrazen kopií)
- oltářní obrazy Sv. Antonín a Panna Marie v kostele sv. Prokopa v Čestlicích
- oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie v kostele v Nových Benátkách.
- oltářní obraz Klanění Tří králů, Slavatovská kaple v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi (také přemaloval nástropní fresku v presbytáři)
- Sv. František Saleský, obraz v nástavci hlavního oltáře kostela sv. Josefa v Praze na Malé Straně[6]
Rok 1847 Hellich strávil ve Vídni. Založil Jednotu umělců výtvorných (JUV). Po návratu se zapojil do obnovy Týnského chrámu:
- za novogotický oltářní obraz sv. Lukáše získal ocenění na výstavách ve Vídni a v Praze.
- Ojedinělá je městská veduta Staroměstského náměstí s Krocínovou kašnou (1864).
- Pohnutou historii měl například oltář sv. Václava v Dobeníně u Nového Města nad Metují. Pod portrétem světce vypodobnil autor scénu z volby pražského biskupa 15. června 1068, kdy Kojata vytýká knížeti Vratislavovi jeho podporu pro německého kandidáta. Obraz byl roku 1853 vystaven na zámku v Novém Městě a v době Bachova absolutismu vzbudil jako politická narážka nevoli úřadů. Majitel ho musel schovat a umístil jej až roku 1858 v tichosti do dobenínského kostela. Roku 1866 byl silně poškozen při bitvě u Náchoda, ale později restaurován.
Historické obrazy
- Krok za soudce zvolen
- Čestmír a Vlastislav
- Čeští kronikáři
- Záboj a Slavoj
- Svatopluk a jeho synové
- Kněžna Ludmila s knížetem Bořivojem na Budči vyučují sv. Václava
- Malíř Cimabue objevuje geniálního Giotta, kolem 1840
- Portrét Ferdinanda V. Dobrotivého pro univerzitní aulu v Karolinu
- Zachránění Rožmberka Voka z Vltavy pro Vyšebrodský klášter
Portréty
olejomalby
- Pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk (1838)
- Božena Němcová[7]
- Dáma s kamejí (kolem 1840)
- Malířova manželka Anna Helena Hellichová (1843)
- Bohuslava Rajská
- Josef Jungmann, Národní muzeum
- František Palacký (1845), Národní muzeum
- Josef Jaroslav Kalina
- Antonín Veith
- Kateřina Dubská, olejomalba, kolem 1850, Národní muzeum[8]
akvarely
- Knížata Maxmilián Osvald a jeho bratr Mořic Lobkowiczové, akvarel (1834),[9] téhož roku další portréty 2 dětí Rudolfa Kinského, 2 dětí hraběte Deyma, dětí hraběnky Wallisové
- akvarelové portréty dětí z rodin Šliků, Kinských, Thunů, Thurn-Taxisů
Grafické listy
Tvořil užitou grafiku: portréty, náboženské, žánrové historické ilustrace a vědeckou ilustraci, hlavně technikou litografie.[5]
Láska k historii a starožitnostem provázela Hellicha po celý život. Činnosti Muzea se příležitostně účastnil až do 70. let. Přispíval ilustracemi do časopisu Památky archaeologické a místopisné. Společně se spisovateli Mikovcem, Zapem a malířem Kandlerem vydávali na pokračování Starožitnosti a památky země České. Byl také autorem výročních výtvarných prémií k Mikovcovu Lumíru.[5]
Roku 1875 spoluzakládal Křesťanskou akademii, v níž působil v odboru výtvarném a archeologickém. Vytvořil pro ni mimo jiné
- Křížová cesta
- obrázky českých patronů, votivní jednolisty, také ilustrace k modlitbám.[5]
Hellich byl mezi současníky velmi oblíbený pro pečlivost, svědomitost a přátelskou povahu. Dokonale zpracoval každé dílo, ať bylo určeno pro významnou osobnost či malý kostel.[5] Jeho obrazy si pořídili například císař Ferdinand Dobrotivý, kardinál Schwarzenberg nebo českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík.[10] V roce 1877, u příležitosti 70. narozenin, se stal čestným členem Jednoty přátel umění v Praze. Jeho poslední prací byla křížová cesta pro Kostelec nad Černými lesy. Zemřel v Praze, pohřben je na Malostranském hřbitově[11] v Košířích.[5]
Galerie
- Oltářní obraz sv. Jakuba v Ratenicích
- Portrét Boženy Němcové
- Cimabue objevil Giotta (1840)
- Staroměstské náměstí s Krocínovou kašnou
- Sv. Ludmila a kníže Bořivoj vyučují sv. Václava
- Dáma s kamejí (1840)
Odkazy
Reference
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1801-1829 v Cholticích sign.1762, ukn.3439, str.23. Dostupné online
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
- ↑ Josef Vojtěch Hellich. Světozor. 4. 1887, roč. 21, čís. 20, s. 318. Dostupné online.
- ↑ František Palacký, Zápisky.
- ↑ a b c d e f g SLAVÍK, František Augustin. Josef Vojtěch Hellich. Zlatá Praha. 4. 1887, roč. 4, čís. 21, s. 330. Dostupné online.
- ↑ Oldřich J. Blažíček, Malostranský klášter sv. Josefa. Edice Poklady národního umění LXVIII. Praha 1942, nestránkováno
- ↑ Sobková, Helena: Malíř slavného portrétu Josef V. Hellich. Praha ARSCI, 2003
- ↑ Lubomír Sršeň, Malované drobné portréty. Národní muzeum Praha 2013, s. 175, č.k. 156
- ↑ LLubomír Sršeň, Malované drobné portréty. Národní muzeum Praha 2013, s. 101, č. k. 64
- ↑ Josef Vojtěch Hellich. Zlatá Praha. 7. 1864, roč. 1, čís. 13, s. 157. Dostupné online.
- ↑ Novotný, Antonín, Füssel, Josef a Dvořák, František. Malostranský hřbitov v Praze. 1. vyd. Praha: STN, 1955. 31 s. S. 24.
Literatura
- MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-05.
- Dyk, Alois: Josef V. Hellich 70 let mrtev. in: Lidová demokracie. Roč. 6, 24. 1. 1950
- Heisslerová (-Tibitanzlová), Radka – Pučalík, Marek: Josef Vojtěch Hellich a jeho podíl na beatifikačním procesu Anežky České. In: Svatá Anežka Česká a velké ženy její doby. Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, Nakladatelství Lidové noviny, 2013 s. 319-336.
- Hojda, Zdeněk – Prahl, Roman: Josef Hellich a (spolek) křesťanské(ho) umění. In: Bůh a bohové: církve, náboženství a spiritualita v českém 19. století, sborník příspěvků z 22. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 7.-9. března 2002. KLP – Koniasch Latin Press, Praha 2003 s. 302–310.
- Šopák Pavel: Josef Vojtěch Hellich a náboženská malba. Poznámky k tématu, Umění 44, 1996, s. 540–548
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Hellich na Wikimedia Commons
- Autor Josef Vojtěch Hellich ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Vojtěch Hellich
- Dobromila Lebrová: Josef Vojtěch Hellich, malíř a archeolog – 205. výročí narození, podrobný životopis
- Josef Hellich v informačním systému abART
- a životopis[nedostupný zdroj]
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Hellich, Josef Adalbert *1808
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Josef Vojtěch Hellich signatura
Božena Němcová
Saint Wenceslaus Being Taught at Tetin
Autor: TomVain, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Krocín Fountain, Prague
Hugo, 2nd Prince of Salm-Reifferscheidt-Raitz with his wife Princess Leopoldine of Salm-Reifferscheidt-Krautheim and their three eldest children:
- Altgravine Marie Rosina (1831-1845)
- Hugo, 3rd Prince of Salm-Reifferscheidt-Raitz (1832-1890)
- Altgravine Augusta of Salm-Reifferscheidt-Raitz (1833–1891)
Autor: Ablakok, Licence: CC BY-SA 4.0
Josef Vojtěch Hellichː Cimabue objevuje Giotta (1840)
Autor:
Portrait of Josef Vojtěch Hellich (1807 - 1880), Czech painter and archaeologist.